Politici předlužených zemí eurozóny tlačí na Evropskou centrální banku, aby jim snížila úroky či začala vykupovat jejich dluh za nově vytvořená eura. Mají tím trpět hlavně Slováci, Rakušané či Estonci, kteří za dluhy Francie nebo Itálie platí již teď.
Cena zlata se poprvé dostala na rekordních více než 4000 dolarů (83 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K zájmu o zlato mimo jiné přispívá nejistota kolem financování federální vlády ve Spojených státech, ale i předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Cena zlata na počátku nového týdne pokračuje v růstu na nové rekordní hodnoty a poprvé překročila hranici 3900 dolarů (80 700 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Zájem o zlato podporuje zvýšená poptávka po bezpečných aktivech v reakci na oslabení jenu, uzavření americké vlády a rostoucí očekávání dalších snížení úrokových sazeb centrální bankou USA (Fed), uvedla agentura Reuters.
Cena zlata se vyšplhala na další rekordní maximum a přiblížila se k hranici 3900 dolarů (zhruba 80 800 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Vzhůru ji tlačí obavy z možného omezení chodu federální vlády Spojených států v případě, že se tamní politici nedohodnou na jeho dalším financování.
Bankovní rada České národní banky ve středu ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni by úrokové sazby podle oslovených analytiků měly setrvat po delší dobu. Koruna na rozhodnutí bezprostředně výrazněji nereagovala.
Česká koruna je měnovým vítězem letošního roku, společně s maďarským forintem, konstatuje ve své zprávě agentura Bloomberg. Koruna letos vůči dolaru zpevnila o 18,6 procenta, zatímco forint dokonce o 20,6 procent. To je vůbec nejvíce z 31 významnějších měn světa s výjimkou rublu, s nímž se ovšem volně neobchoduje od začátku ruské invaze na Ukrajinu roku 2022.
Cena zlata se vyšplhala na další rekord, když překročila 3720 dolarů (téměř 77 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Poptávku po žlutém kovu minulý týden podpořila americká centrální banka (Fed), když snížila úrokové sazby a signalizovala další uvolňování měnové politiky.
Uplynulý týden přinesl na finančních trzích řadu důležitých makroekonomických událostí. Po měsících spekulací zasedala americká centrální banka, která rozhodovala o snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Svoje výsledky zároveň reportovala domácí společnost Colt CZ. Americký index S&P 500 se přitom pohybuje kolem 6 600 bodů.
Fed konečně šlápl na brzdu a poprvé v roce 2025 snížil sazby o čtvrt procentního bodu do pásma 4,00 až 4,25 procenta. Na následné tiskové konferenci navíc šéf Fedu Jerome Powell naznačil, že to není konec. Trhy nejprve reagovaly s euforií – dolar oslabil, zlato a akcie posílily. Tento optimismus však nevydržel a po skončení projevu se zisky začaly rychle tenčit, což ukazuje na hlubokou nejistotu investorů.
Ekonomický poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Stephen Miran se oficiálně stal členem Rady guvernérů a výboru pro operace na otevřeném trhu (FOMC) centrální banky USA (Fed). Miran již složil přísahu, a může se tak zúčastnit důležitého zasedání FOMC, na kterém se rozhoduje o úrokových sazbách.
Cena zlata k okamžitému dodání dnes poprvé překonala hranici 3700 dolarů (75 950 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Trh očekává, že americká centrální banka (Fed) na měnovém zasedání tento týden přikročí ke snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
