Postpandemické oživení přineslo dramatický nárůst cen po celém světě. MMF nyní předpovídá, že spotřebitelské ceny letos v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách vyskočí o 8,7 procenta a ve vyspělých ekonomikách o 5,7 procenta, což je nejvíce od roku 1984.
Ruská centrální banka v pátek překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 17 procent. Nová sazba bude platit od pondělí. Na konci února banka v důsledku prvních sankcí po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu sazbu více než zdvojnásobila na 20 procent.
„V minulých letech bylo takřka nemožné snížit cenu nemovitosti vyjednáváním. Zájemců o koupi bylo příliš mnoho, takže spíše docházelo k navyšování ceny v průběhu prodeje. Nyní se situace na trhu mění. Drahé hypotéky snižují poptávku po nemovitostech, takže je opět možné vyjednat si příznivější cenu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Průměrná úroková sazba hypoték počátkem dubna činila 4,88 procenta. Za poslední měsíc sazba stoupla o 0,26 procentního bodu a od konce loňského roku o více než jeden procentní bod. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu.
Svět stojí před novou érou vyšší inflace a úrokových sazeb, protože zhoršující se vztahy mezi Západem, Ruskem a Čínou a následky covidu-19 způsobují obrat v globalizaci. Uvedl to dnes šéf Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) Augustín Carstens.
Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,50 procentního bodu na pět procent. Navýšení je v souladu s očekáváním trhu. Rizika a nejistoty odhadovaného vývoje jsou však podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka znatelně proinflační. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ uvedl Rusnok.
Už pozítří se zpřísňují podmínky hypoték. Poprvé v historii k němu dojde zákonnou formou, protože dosud ČNB podmínky zpřísňovala pouze formou doporučení.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýší základní úrokovou sazbu zřejmě o 0,5 procentního bodu na pět procent. Počítají s tím odhady ekonomů, které ČTK oslovila. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Ekonomové ale nevylučují zvýšení základní sazby i o 0,75 procentního bodu. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
Nepredikovatelný konflikt na Ukrajině se stal dalším faktorem negativně ovlivňujícím vývoj inflace či další vývoj úrokových sazeb. Kam se až inflace může vyšplhat? Jak vysoké úrokové sazby můžeme letos čekávat? Jaký dopad může mít ukrajinský konflikt na české exportní společnosti? Odpovídá Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Americká centrální banka (Fed) poprvé od roku 2018 zvýšila úrokové sazby. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Fed signalizoval, že letos přikročí ještě k šesti takovým zvýšením, píše Bloomberg.
Před vypuknutím války na Ukrajině ekonomové očekávali, že by Fed letos mohl sazby zvyšovat až čtyřikrát, pokaždé o 0,25 procenta. S rostoucí inflací se dokonce spekulovalo, že by první zvýšení mohlo být vyšší, například o 0,5 procenta. To však nyní vypadá nepravděpodobně.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že udělá vše pro to, aby se uskutečnila jeho schůzka s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ve čtvrtek v Turecku, a že také udělá vše pro to, aby začalo platit příměří ve válce rozpoutané v únoru 2022 Putinem. Šéf Kremlu se dosud nevyjádřil, zda se zúčastní čtvrtečních jednáních s ukrajinskou stranou v Istanbulu, které sám v neděli navrhl uspořádat.
