Evropská centrální banka již tento čtvrtek bude jednat o nastavení úrokových sazeb na euru. Aktuálně jsou klíčové sazby na úrovni čtyř procent, nejvýše za poslední déle než dekádu. Inflace však v eurozóně klesá dostatečně rychle na to, aby ECB sazby snížila. Přesto trh počítá s tím, že snižování sazeb začne až v červnu. Ale co kdyby ECB chtěla všechny šokovat?
Pokles úrokových sazeb ČNB zohledňují tuzemské bankovní domy ve svých spořicích produktech. Některé snížily základní sazby či upravily podmínky pro jejich poskytnutí. Ne však Trinity Bank, která naopak úrok na spořicím účtu zvyšuje. Nově u vkladů do 250 tisíc nabízí bezkonkurenčních 6,31 procenta.
Snížení sazeb ČNB o půl procentního bodu je adekvátní ekonomické situaci, říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Hypoteční banky podle něj s poklesem již kalkulovaly a zahrnuly ho do aktuálních nabídek. Čekat na levnější hypotéku tedy podle Sklenáře nemá smysl. Na jakou úroveň úrokové sazby letos poklesnou?
Bankovní rada České národní banky ve středu rozhodla o snížení své základní úrokové sazby o 0,50 procentního bodu, na 5,75 procenta. Většina trhu takový krok předpokládala. Koruna proto bezprostředně po oznámení rozhodnutí nijak výrazněji nereagovala. Drží se na úrovni kolem 25,30 za euro. České národní bance se tak daří zastavit její předchozí oslabování.
Česká národní banka snížila hlavní sazbu na 5,75 procenta. Pokles o půl procentního bodu byl očekávaný. Inflační tlaky v ekonomice slábnou. V únoru se inflace vrátila na dvouprocentní cíl ČNB. V neprospěch argumentu výraznějšího poklesu sazeb hovoří slábnoucí koruna i rychlejší růst cen služeb. Tato proinflační rizika museli centrální bankéři ve svém dnešním rozhodnutí zohlednit.
Půl procenta. O tolik s největší pravděpodobností sníží rada České národní banky základní úrokovou sazbu již na dnešním zasedání. Umožňují jí to mimořádně dobrá data o inflaci, která patří k nejnižším v Evropské unii. Vzhledem k tomu, že úroky Evropské centrální banky nadále stagnují, lze očekávat další mírný propad kurzu koruny vůči společné evropské měně. To přitom může mít i mírný proinflační vliv.
Poprvé od července 2009 se na světě nenachází ani jediná centrální banka, která by měla svoji základní úrokovou sazbu v záporu. Japonská centrální banka totiž svoji sazbu zvýšila z úrovně -0,1 procenta do pásma od nuly do 0,1 procenta. Sazbu zvyšovala poprvé po sedmnácti letech.
Ceny průmyslových výrobců letos v únoru klesaly pomaleji, než se čekalo. Meziročně vykázaly pokles o 0,9 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů pokles o 1,3 procenta. Meziměsíčně byla dynamika ale naopak silnější, než se čekalo, když ceny narostly o 0,5 procenta, namísto očekávaných 0,3 procenta. Vyplývá to z čerstvých dat Českého statistického úřadu.
Již za týden zasedne rada České národní banky a bude hodnotit dosavadní boj s inflací. A také to, jak nastaví sazby. O kolik je nakonec sníží?
Bitcoin ve středu pokračuje v růstu na nová maxima, nejznámější kryptoměna brzy ráno překonala hranici 73 tisíc dolarů (1,7 milionu korun).
Víte, proč jsou hypoteční bankéři po celou dobu realitní krize v posledních dvou letech v klidu? Proč nezmatkují, že trh s byty zamrznul? A proč si mohou dovolit jako jacísi Buddhové s jemným úsměvem glosovat hemžení kolem sebe, když se půjčky na bydlení staly nedostupné?
