Během posledního tři čtvrtě roku nebylo pro investory jiného tématu než inflace a zvedání úrokových sazeb. Jiná témata jako hospodářské výsledky firem, energetická tranzice, stárnutí populace, vyčerpání růstu HDP v západních zemích a mnoho dalších přestala prakticky existovat.
Evropská centrální banka (ECB) navzdory rozbouřeným finančním trhům zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila pošesté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. ECB také uvedla, že Rada guvernérů pozorně sleduje současné napětí na trhu a je připravena reagovat, aby podpořila cenovou a finanční stabilitu v eurozóně. Přísnější měnové podmínky ale mohou dostat do obtíží banky.
Pokud by nová prognóza České národní banky v květnu předpověděla růst mezd o deset procent, musela by centrální banka velmi vážně uvažovat o zpřísnění měnové politiky. Poslancům ze sněmovního rozpočtového výboru to řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, když jim představovala zprávu o měnové politice z letošního února. Česká národní banka v odhadu klíčových indikátorů, který zveřejnila 3. února, uvedla, že očekává letošní nominální růst mezd o 8,5 procenta, což by znamenalo jejich reálný pokles o 0,4 procenta. Poprvé o obavách z roztočení mzdové spirály Zamrazilová promluvila v lednu na konferenci Investiční výhledy pořádané investiční společností Emun.
Úrokové sazby v USA vyletěly vzhůru nejrychleji od osmdesátých let. Levné peníze a snadné úvěry, které jsou považovány za motor ekonomické expanze, jsou věcí minulosti. Objevují se první významnější oběti v bankovním sektoru. Poměrně spolehlivé indikátory recese, jako je inverze výnosové křivky, jsou nejvýraznější za poslední čtyři dekády. Recese nicméně delší dobu nepřichází. Postačí pro případný ekonomický pád mírný negativní impulz, nebo se musí dostavit systémové selhání výraznějšího kalibru? Na to ve svém komentáři pro Newstream odpovídá ekonom David Havrlant z J&T.
Bankovní panika v USA pravděpodobně ukončí debatu o zvýšení úrokových sazeb ČNB. Na pořadu dne bude místo toho bude diskuse, kdy je začít snižovat, komentuje aktuální dění na finančních trzích ekonom Lukáš Kovanda.
„Medvědi“ se vracejí naplno do hry a určují bezprostřední vývoj, tak by se dal charakterizovat uplynulý týden na akciových trzích. Světové burzy ohrožuje stav, při kterém je na stole znovu možnost zvyšovat v americké ekonomice sazby v krocích o 50 bazických bodů. V reakci americké akcie klesly pod 3900 bodů měřeno indexem S&P 500. Otevírá se tak prostor pro pokles k nedávným lokálním minimům, lednový pozitivní vývoj byl patrně jen korekcí v dlouhodobém klesajícím trhu. A jaké zásadní události hýbaly nejvíce s finančními trhy a co si přichystal trh práce v USA ?
Bankovní tituly v pátek stahovaly dolů pražskou burzu. Akcie Erste Bank klesají o víc než tři procenta, Komerční banka ztrácí více než procento a Moneta zhruba půl procenta. Propad tuzemských bankovních titulů dokládá, že ani banky v ČR nejsou imunní vůči bankovní tísni, v některých případech až panice, která je patrná zvláště v USA. Tam musí nečekaně svůj kapitál nouzově navyšovat Silicon Valley Bank, tedy ústav zaměřený na obsluhu a financování startupových projektů. Akcie její zastřešující společnosti – Silicon Valley Financial Group – se včera propadly o 60 procent. Více než pět procent ale ztratily také třeba akcie největší americké banky, JP Morgan Chase.
Třetina Čechů v poslední době zrušila plány na pořízení vlastního bydlení kvůli zdražování energií, hypoték a nemovitostí. Současně ale 29 procent lidí si chce do pěti let vlastní byt či dům koupit. Touha Čechů po vlastním bydlení je u nás totiž extrémně zakořeněná a jen tak se nezmění. Češi navíc berou investici do nemovitostí jako výhodnou a jiným investicím moc nerozumí, vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Broker Consulting.
Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu, uvedl to předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
Průměrná sazba hypoték na počátku března klesla na 6,27 procenta z únorových 6,37 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu, který se zpracovává na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti. Podle odborníků je snížení sazeb důsledkem konkurenčního boje mezi bankami.
Na konci letošního roku se budou v inflaci ještě projevovat drahé energie, takže hodnota inflace v prosinci bude možná mezi šesti a osmi procenty, říká Jan Kubíček, od 13. února nový člen bankovní rady ČNB. Už předtím pracoval v národní bance, mimo jiné jako poradce bývalého viceguvernéra Vladimíra Tomšíka. Veřejná debata kolem bezpečnostní prověrky guvernéra Aleše Michla je podle něj cílená. „Intenzivní mediální aktivita bývalého guvernéra mě poněkud překvapila,“ říká Kubíček. Debata kolem sazeb je podle něj uvnitř národní banky košatá a neodpovídá mediální zkratce, že nyní vítězí v radě ČNB odpůrci jejich zvyšování.
