Všeobecná očekávání, že Evropská centrální banka (ECB) začne se snižováním úrokových sazeb, by se mohla naplnit už v létě. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu tuto možnost připustila šéfka ECB Christine Lagardeová v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.
Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském se v prosinci 2023 zhoršily výrazněji, než analytici očekávali. Příslušný ukazatel, sestavovaný na základě pravidelných šetření mezi manažery nákupu v průmyslu, vykazuje za prosinec hodnotu jen 41,8 bodu.
Hypoteční rok 2023 nebyl zrovna jednoduchý. Byl ve znamení velmi mírného tání a neustálého vyhlížení poklesu sazeb. Žádný zázrak se ale nekonal a nejspíš se k němu neschyluje ani v nejbližších týdnech. Příští rok bude ovšem o dost dynamičtější než ten letošní. Větší pokles sazeb se očekává snad až v druhé polovině 2024. Vyplývá to z ankety mezi hypotečními experty tuzemských bank a poradenských společností, kteří pro newstream.cz zhodnotili letošek a podělili se o svou hypoteční prognózu pro příští rok.
Většina oslovených analytiků čeká, že bankovní rada ČNB na svém čtvrtečním zasedání po roce a půl poprvé sníží základní úrokovou sazbu. Experti se shodují, že snížení bude o 25 bazických bodů, tedy ze sedmi procent na úroveň 6,75. Stejně tak většina oslovených očekává další pokles sazeb během příštího roku, některé odhady hovoří o poklesu až o tři procentní body k úrovni 4 procent. Na kurz koruny by případné snížení sazeb nemělo mít výraznější vliv, obchodníci s měnami totiž do současného kurzu již započítávají očekávané snížení úrokové míry.
Ve čtvrtek 21. prosince se v letošním roce naposledy sejde bankovní rada České národní banky. Bude to víc významné zasedání než obvykle. Ne, že by se na něm sešel někdo jiný než obvykle nebo že by se mezi jednotlivými zasedáními ve světové ekonomice událo něco převratného.
Americkému Fedu se ve středu podařilo na svém prosincovém zasedání rozpoutat mohutnou akciovou „rally“. Technologiemi naložený Nasdaq se tak dostal dokonce na nejvyšší úrovně od roku 2021. Podle americké centrální banky by úrokové sazby v roce 2024 mohly klesnout až o 75 bazických bodů.
Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let.
Již tuto středu odstartuje týden, během něhož zasednou po celém světě centrální bankéři. A budou rozhodovat o tom, s jakou měnovou politikou zakončí svět 2023. Obecně se očekává, že ve většině významných ekonomik zůstanou sazby na stávajících úrovních. Výjimku tvoří latinsko-americké státy, Norsko a také Česká republika. Rozhoupou se radní ČNB ke snížení sazeb? O jakých poklesech se spekuluje? A jak se na tom podepsala dnes zveřejněná inflace ve výši 7,3 procenta?
Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal si nemyslí, že ČNB ke snížení sazeb sáhne ještě do Vánoc. „Radní se obávají lednového přecenění. Firmy budou chtít rostoucí náklady alespoň z části přenést na spotřebitele. Riziko, že inflace nabere na razanci, tu je,“ říká. Kam podle něj zamíří ceny realit? A má vůbec smysl čekat na levnější hypotéku? Dočtete se v rozhovoru.
Ministr zahraničí Petr Macinka vyzval v New Yorku k většímu dialogu mezi Evropou a Indií. V projevu na setkání zemí Visegrádské skupiny (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) a Indie uvedl, že svět se stává více multipolárním a transakčním a zároveň méně předvídatelným. Země jako ČR pak podle něj v tomto kontextu potřebují více partnerství, ale zároveň by se měly vyvarovat vytváření nových závislostí.
Britský letový dispečink ✈ dnes již podruhé během posledních dvou týdnů čelil technickým obtížím, které narušují provoz, informuje AP. Podle analytické společnosti Cirium bylo zatím zrušeno minimálně 200 letů. Opět se ozývají hlasy volající po odvolání šéfa dispečerské společnosti NATS Martina Rolfeho.
Rozpočet ministerstva školství 🎒 by měl příští rok činit 292,1 miliardy korun včetně evropských peněz. Uvedl to ministr školství Robert Plaga (za ANO). Je to o 4,2 miliardy korun více, než v srpnu navrhovalo ministerstvo financí. Národní část rozpočtu školství podle ministra roste o 16,1 miliardy korun. Platy učitelů by se měly zvýšit o šest procent, uvedl Plaga. V rozpočtu jsou podle něj peníze i na růst platů ostatních pedagogických pracovníků.
Porsche se stává přítěží skupiny VW 🚗, dostává se do stínu Škody. Výrobce luxusních sportovních vozů byl dlouhou dobu spolehlivým zdrojem zisků koncernu. V současnosti se však podle analytiků stává jedním z jeho největších problémů, píše Reuters.
Současné období vyšších rafinérských marží ⛽ nelze podle provozovatele tuzemských rafinérií společnosti Orlen Unipetrol vytrhávat z dlouhodobého kontextu, kdy se petrochemický sektor potýká i s obdobími výrazně nižší rentability. Získané peníze navíc slouží k financování velkých investic. V reakci na dnešní rozhodnutí vlády o zavedení mimořádné daně na zvýšené marže rafinérií to v prohlášení uvedla firma Orlen Unipetrol.
Pražská burza na začátku týdne odmazala část pátečních ztrát a rostla 💪, index PX přidal 1,09 procenta na 2750,24 bodu. Dařilo se finančním titulům i ČEZ, ztráty vykázaly akcie CSG.
Americký mediální gigant Paramount Skydance se dohodl s Kalifornií a dalšími členskými státy USA o urovnání žaloby, jejímž cílem bylo zablokovat jeho dohodu o převzetí konkurenta Warner Bros. Discovery za 110 miliard dolarů 💲 (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovaly o tom dnes agentury Reuters a Bloomberg s odvoláním na své zdroje.
Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby 📈 vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně. Na síti X to dnes uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Cílem podle něj je, aby byl k začátku roku 2029 nástupní plat policistů a hasičů po absolvování odborné přípravy 50 tisíc korun.
Ceny ropy na začátku týdne dál prudce 📉 klesají. Severomořská ropa Brent se poprvé od 9. září propadla pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel (asi 159 litrů). Investoři doufají v diplomatický pokrok v otázce války s Íránem v důsledku zasedání Valného shromáždění OSN, které v New Yorku začíná tento týden.
Stát v příštím roce opět převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie (POZE) ⚡. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stejně jako letos na nich stát zaplatí zhruba 41 miliard korun.
Číst více