Fed oddaluje snižování úroků, možná až do druhé poloviny roku

 Americká centrální banka (Fed) dnes na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let.

Úroky měnový výbor nezměnil již pátou seanci za sebou. Fed se dál drží svých očekávaných tří čtvrtprocentních snížení sazeb v letošním roce. Snížení základní úrokové sazby o nejméně 0,75 procentního bodu letos předpokládá deset z 19 zástupců měnového výboru. V prosinci se tak vyjádřilo 11 z nich. 

V prohlášení Fed uvedl, že inflace zůstává „zvýšená“. Podle nové prognózy by jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií, měla do konce roku 2024 zpomalit na 2,6 procenta. V prosinci centrální banka očekávala pokles na 2,4 procenta.

Prohlášení Fedu po zasedání bylo téměř totožné s jeho lednovým prohlášením. Tvůrci měnové politiky zopakovali, že snížení sazeb není vhodné, dokud  nebudou mít větší důvěru, že se inflace udržitelně pohybuje směrem k jejich dvouprocentnímu cíli.

Lepší vyhlídky americké ekonomiky

Fed nicméně zlepšil svůj výhled růstu americké ekonomiky, která podle aktuálních projekcí letos poroste tempem 2,1 procenta. V prosinci centrální banka počítala s tím, že vzroste o 1,4 procenta. Míra nezaměstnanosti by měla na konci roku dosáhnout čtyř procent, což je méně než 4,1 procenta očekávaných v prosinci. V únoru míra nezaměstnanosti překvapivě vzrostla na 3,9 procenta, zatímco v předchozích třech měsících se držela na 3,7 procenta.

Lukáš Kovanda: Inflace a úroky v USA právě rozhodují i o bezpečnostní budoucnosti Česka

Názory

Americká ekonomika by letos měla „přistát“. V žargonu finančníků či makroekonomů to znamená, že by tamní inflace měla klesnout z výšin na zem. Otázkou za milion nyní stále je, zda půjde o přistání tvrdé, nebo naopak měkké. Dost dobře může podoba přistání ovlivnit i to, zda v následujících čtyřech letech usedne v Bílém domě Joe Biden, nebo Donald Trump. „To, jak Amerika přistane, tak poznamená také bezpečnostní situaci v Česku, protože Trump se netají tím, že má dosti odlišný pohled než Biden na to, jak by Spojené státy měly dále postupovat stran války na Ukrajině,“ píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

„Ponechání sazeb na stávající úrovni trh nepřekvapilo. K prvnímu snížení by podle odhadu trhu mohlo dojít se 60procentní pravděpodobností na červnovém zasedání,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna.

„Nová inflační data z USA za únor (...) potvrzují, že Fed ještě v boji s ní nemá vyhráno. (...) Dlouho vyhlížené snižování se tak opět o trochu vzdaluje. Je otázka, jestli se ho dočkáme ještě v první půlce letošního roku. Čekají nás ještě zasedání v květnu a červnu, ale i tam je v současnosti největší pravděpodobnost, že Fed se sazbami hýbat nebude,“ konstatoval analytik Portu Lukáš Raška.

Fed zahájil nynější cyklus zvyšování úroků s cílem dostat inflaci pod kontrolu předloni v březnu. Naposledy centrální banka úroky zvedla loni v červenci.

Centrální banka také zopakovala svůj záměr pokračovat ve snižování své bilance až o 95 miliard dolarů měsíčně.

ČNB snížila hlavní sazbu na 5,75 procenta. Koruna zpevnila

Money

Česká národní banka snížila hlavní sazbu na 5,75 procenta. Pokles o půl procentního bodu byl očekávaný. Inflační tlaky v ekonomice slábnou. V únoru se inflace vrátila na dvouprocentní cíl ČNB. V neprospěch argumentu výraznějšího poklesu sazeb hovoří slábnoucí koruna i rychlejší růst cen služeb. Tato proinflační rizika museli centrální bankéři ve svém dnešním rozhodnutí zohlednit.

nst

Přečíst článek