Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Zlato nezastavuje. Jeho cena vystoupila až na nové rekordní maximum

Cena zlata
Publikováno se svolením Stock
 ČTK

Cena zlata pokračuje v lámání rekordů, poprvé v historii překonala hranici 2300 dolarů (téměř 54 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). K jejímu růstu přispívají vyhlídky na snižování úrokových sazeb ve Spojených státech.

Reklama

Cena zlata podle údajů serveru Investing.com vystoupila až na nové rekordní maximum 2304,77 dolaru za unci, později však o své zisky přišla. Krátce po 9:00 středoevropského letního času vykazovala pokles o zhruba desetinu procenta a pohybovala se mírně pod 2300 dolarů za unci. Na nová rekordní maxima se cena žlutého kovu vyšplhala na každé obchodní seanci od minulého čtvrtka, upozornila agentura Reuters.

Nižší úrokové sazby jsou pro cenu zlata příznivé, protože snižují jeho nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy. Vyhlídky na pokles úroků v USA navíc podkopávají kurz dolaru, což snižuje cenu zlata z pohledu držitelů jiných měn.

Pavel Kysilka

Se zdražováním není definitivní konec, čeká nás turbulentní období, říká Pavel Kysilka

Evropa i Česko kvůli ideologii Green Dealu a neschopnosti vlád fatálně zanedbaly rozvoj energetické sítě. To nás dostihne, ceny opět porostou, říká Pavel Kysilka, bývalý viceguvernér ČNB a bývalý šéf České spořitelny. Přestože nyní inflace po dvou letech v Česku klesla, není to konec, příští roky budou turbulentní. Kysilka tvrdí, že je optimista. Že Evropa se dočká lepších časů. Nejdřív si však podle něj bude muset „sednout na zadek“, projít hlubokou ekonomickou krizí. Ke které ji prý vedou současné elity, zaslepené ekologickou a energetickou ideologií. „Neumíme vytěžit zlato, které se skrývá v krizích,“ tvrdí. Jednou takovou „nevytěženou“ krizí by podle něj covid. „U covidu byla prvotní opatrnost na místě, ale po poznání, o co jde, se měl svět znovu otevřít, chránit ohrožené skupiny a zabránit zločinnému spolčení farmaceutického byznysu a vlád.“

Přečíst článek

Americká centrální banka (Fed) minulý měsíc ponechala svou základní úrokovou sazbu v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let. Potvrdila nicméně, že v letošním roce počítá s trojím snížením základní sazby, celkem o 0,75 procentního bodu.

Investoři nyní čekají na páteční zprávu o březnovém vývoji tvorby pracovních míst a míry nezaměstnanosti ve Spojených státech. Doufají, že si díky novým údajům budou moci učinit lepší představu o budoucím vývoji úroků v USA.

„Pokud údaje o trhu práce splní očekávání, nebo za nimi zaostanou, bude to příznivé pro vyhlídky na snižování úrokových sazeb, což bude příznivé pro zlato,“ uvedl analytik Michael Langford ze společnosti Scorpion Minerals.

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Doporučujeme