Mocný comeback samosběrů. Kdo vyrazí do sadu, nejen ušetří, ale i podpoří českého pěstitele
Po ovocnářském Armageddonu loňského roku, kdy kvůli jarním mrazům sklizeň spadla na historické dno, se letos situace zlepšuje. Tuzemská úroda by měla dosáhnout zhruba 132 tisíc tun, což je téměř trojnásobek loňských čísel. Ovšem žádný zázrak, jde zhruba o průměr, který by za normálních okolností nikoho nezajímal.
Plochy sadů se za posledních deset let smrskly o 40 procent. Pěstitelé to vzdávají, protože náklady rostou a výkupní ceny stagnují. Rentabilita se rozplývá v mlze dotací, dovozních tlaků a obchodních řetězců. Soběstačnost České republiky v čerstvém ovoci se pohybuje mezi 30 a 40 procenty. Většinu ovoce proto dovážíme a jeho cenu určují velcí hráči na evropském trhu, nikoli sklizeň českých sadů. Do regálů tak míří jablka z Polska, broskve, meruňky, jahody, třešně a višně ze Španělska, švestky z Moldavska a hrušky z Nizozemska.
Nabídka českého ovoce je příliš malá
Jádrem letošní sklizně budou opět jablka. Odhadovaných 107 tisíc tun sice působí optimisticky oproti loňsku, kdy se urodilo jen 36 tisíc, ale opět jde pouze o návrat k dlouhodobému průměru. Nadstandardní výsledky hlásí meruňky, téměř 2 tisíce tun, což je o 75 procent více než je pětiletý průměr. I tak tato úroda pokryje jen asi pětinu domácí spotřeby. Mírně lepší čísla vykazují i broskve, hrušky, višně a švestky. Pro spotřebitele to však neznamená levnější nákup. Nabídka českého ovoce je příliš malá na to, aby mohla hnout tržní cenou.
Naději na kvalitní a dostupné ovoce ale nabízí samosběry. A ty v posledních letech zažívají tichý, ale vytrvalý comeback. Nabízejí nejen levnější ovoce, ale i zážitek, jaký supermarket nenabídne. Borůvky v sadech pořídíte za zhruba 150 korun za kilo, zatímco v obchodě cena dosahuje i 350 korun. Maliny stojí v samosběru přibližně 150 korun, zatímco v regálech se běžně pohybují v řádu stovek. Meruňky jsou na místě sklizně dostupné za 30 až 70 korun, v prodejnách často za cenu kolem sta korun. Třešně vyjdou při samosběru na 50 až 100 korun, což je výrazně méně než maloobchodní cena přesahující 150 korun. Cenový rozdíl je markantní a kvalita nesrovnatelná. Spotřebitel tak nejen ušetří, ale dostane i čerstvější produkt.
Rok 2025 přinesl opožděný nástup sezóny kvůli suchu. U Slaného, nedaleko Prahy, samosběr ovoce a zeleniny jen kvete, ale dlouhé sucho komplikuje sklizeň. 
Samosběr meruněk nedaleko Prahy. Když si je natrhám sama, jsou za polovic, říká návštěvnice sadu
Zprávy z firem
Samosběr jako logický krok
Pro pěstitele je samosběr logickým krokem. Odpadají jim náklady na sklizeň, balení a logistiku, navíc se obejdou bez zprostředkovatelů, což zvyšuje jejich marži. Zákazník si může vybrat, co mu chutná, a sám se rozhodnout, kolik si odnese. Obě strany profitují.
Sezóna samosběrů začíná obvykle v polovině června a trvá až do září. Začínají jahody, následují maliny, borůvky, třešně, ostružiny, později jablka, hrušky a švestky. Přesný kalendář závisí na počasí a lokalitě. Informace o sběru zveřejňují ovocné sady na svých webových stránkách nebo sociálních sítích. V mnoha případech je nutná předchozí rezervace.
Kdo letos vyrazí do sadu, nejen ušetří, ale i podpoří českého pěstitele. Odejde s voňavým košem ovoce, zážitkem, který regál nenabídne, a vědomím, že jeho peníze zůstaly v tuzemské ekonomice.
Samosběr jahody, hrášku a česneku. To je předprázdninová zábava pro ty, kteří chtějí čerstvé suroviny za příznivé ceny. V seriálu Obyčejná práce na webu newstream.cz přinášíme přehled aktuální situace. 
Sezóna samosběru je v plném proudu. Česnek z Číny je koncentrovaný jed, říká farmář
Zprávy z firem
Statistický úřad zveřejnil ceny zemědělských výrobců. Vypadá to na další šokový růst cen potravin. Podle statistik vzrostly meziročně ceny zemědělských výrobců o 13,4 procenta. Vyšší byly zejména ceny ovoce o 25,1 procenta, obilovin o 15 procent. Což znamená budoucí nárůst cen pečiva.
Dalibor Martínek: Další zdražování potravin je na obzoru. A zase to postihne vajíčka
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
