Český miliardář Daniel Křetínský je jedním z uchazečů, které německá vláda oslovila ohledně zájmu o převzetí německé státní energetické firmy Uniper. Uvádějí to zdroje, na které se dnes odvolává agentura Reuters. Ve firmě, kterou musel Berlín v roce 2022 za evropské energetické krize zestátnit, má německá vláda podíl 99,12 procenta. Vláda zvažuje různé možnosti - od částečného až po úplný prodej podílu, tvrdí zdroje. Mluvčí německého ministerstva financí se ke zprávě Reuters odmítla vyjádřit, komentovat ji nechtěl ani mluvčí Křetínského skupiny EPH Daniel Častvaj.
Německý dovozce plynu Uniper vykázal za první tři čtvrtletí letošního roku rekordní ztrátu 40 miliard eur (téměř bilion korun). Oznámila to firma, kterou tvrdě zasáhlo přerušení dodávek plynu z Ruska. Německá vláda se v září dohodla na převzetí Uniperu, aby zajistila, že podnik bude dál schopen zajišťovat dodávky plynu německým zákazníkům.
Německá vláda se dohodla na převzetí společnosti Uniper, která je v Německu největším dovozcem ruského plynu a která se dostala do existenčních problémů kvůli omezení dodávek ruského plynu a výraznému zvýšení ceny této energetické suroviny. Vláda odkoupí podíl od mateřského podniku – finské společnosti Fortum – a posílí kapitál. Po dokončení transakce by vláda měla vlastnit v Uniperu 98,5 procenta. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.
Znárodnění plynárenské firmy Uniper nabývá reálnějších obrysů. Německá vláda se měla předběžně dohodnout s finskou společností Fortrum na odkupu podílu. Zdroje z vládního prostředí uvádí, že převzetí Uniperu vyjde Německo na více než 30 miliard eur.
Německá vláda převezme ve společnosti Uniper zhruba 30procentní podíl, aby zabránila jejímu úpadku. Firmato uvedla po jednání se zástupci vlády. Uniper je v Německu největším dovozcem ruského plynu, kvůli prudkému růstu cen a omezení dodávek suroviny z Ruska se však ocitl v existenčních potížích a stal se zatím největší obětí současné krize na trhu s energiemi v Evropě.
Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE oznámil, že obdržel od ruské společnosti Gazprom vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od ruského plynárenského gigantu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu a RWE.
Evropské energetické společnosti se výrazně zadlužují, aby pokryly vyšší náklady způsobené růstem cen ropy a zemního plynu. Celkový dluh firem stoupá od pandemie a letos už vzrostl na více než 1,7 bilionu eur (41,6 bilionu korun). To je nárůst o více než 50 procent proti stavu před rokem 2020, uvedla agentura Bloomberg.
Francouzský stát nyní vlastní 84procentní podíl v energetické společnosti EDF. K jejímu plnému ovládnutí bude muset zvolit buďto výkup akcií za cenu s pořádnou prémií pro stávající investory, nebo znárodnění, což je však časově náročné a politicky problematické.
První červencový týden přinesl mírné zotavení akcií po bouřlivém prvním pololetí. Kurzotvorných zpráv však bylo méně. Investoři se stále ptají, je již potenciál recese zanesen do cen aktiv? Máme se obávat další prudkých poklesů, nebo je to úplně nejhorší již za námi? To jsou otázky, které se honí hlavou býkům i medvědům napříč investicemi. Pravda bude asi někde uprostřed. Faktem je, že jsme vstoupili do historicky sezonně lepšího období pro akcie.
Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o stabilizační pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu.
Německý stát by mohl v Uniperu převzít více než 30procentní podíl. Vláda se totiž obává o úvěrový rating této energetické společnosti, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu. Uvedl to hospodářský deník Handelsblatt.
Ruské úřady rozhodly, že začátkem dubna ❌ zablokují komunikační platformu Telegram, uvádí ruský server RBC s odvoláním na nejmenované zdroje. Fungovat pak bude jen na frontě ve válce s Ukrajinou.
Je na rozhodnutí Slovenska, zda přistoupí na možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu z Česka, řekl dnes v Bruselu český ministr průmyslu 👨 Karel Havlíček. Česko je podle něj na tento krok připraveno, reverzní tok ale nepůjde zařídit ze dne na den a rovněž půjde o investici v řádech vyšších stovek milionů korun.
Americká společnosti OpenAI, která stojí za chatovacím robotem s umělou inteligencí (AI) ChatGPT, učiní z Londýna své největší 🏢 výzkumné centrum mimo Spojené státy. Britský technologický ekosystém firma vidí jako ideální prostředí pro investice a vývoj nových systémů AI. Podle agentury Reuters to dnes oznámila firma OpenAI.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), tedy německá civilní kontrarozvědka, zatím ❌ nesmí Alternativu pro Německo (AfD) jako celek označovat za prokazatelně pravicově extremistickou a na základě toho ji sledovat. Rozhodl o tom dnes podle agentury DPA správní soud v Kolíně nad Rýnem.
Írán a Spojené státy dnes v Ženevě zahájily další kolo nepřímých jednání o 🚀 jaderném programu Teheránu. Podle agentury AP jsou dnešní rozhovory zprostředkované Ománem poslední diplomatickou šancí, jak předejít konfliktu mezi těmito dvěma zeměmi. USA již do blízkovýchodního regionu vyslaly řadu válečných letadel a lodí, aby vyvinuly tlak na Teherán k uzavření dohody.
Francie dnes označila ruská obvinění, že Ukrajina s pomocí Západu usiluje o získání jaderné zbraně, za ❌ nepodložená. Podle Moskvy Ukrajina usiluje o jadernou zbraň nebo špinavou bombu s pomocí Londýna nebo Paříže. Francie takové výroky považuje za nejnovější příklad ruských dezinformací. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zlepšila výhled české ekonomiky na letošní rok. Podle dnešní zprávy předpokládá, že 📈 růst hrubého domácího produktu (HDP) České republiky letos mírně zrychlí a dosáhne 2,6 procenta. Loňský růst činil 2,5 procenta. V předchozí prognóze, která je z loňského září, EBRD letošní růst odhadovala na 2,2 procenta. Banka dnes také předpověděla, že v příštím roce se tempo růstu vrátí na 2,5 procenta.
Kybernetické útoky v Česku dál 📈 přibývají. V roce 2025 evidoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost 203 bezpečnostních incidentů. Nejzávažnější hrozby mají zahraniční původ a cílí zejména na státní instituce a strategickou infrastrukturu. Vyplývá to z analýzy portálu Evropa v datech.
Povinné zavedení nových rámcových vzdělávacích programů pro základní i mateřské školy bude podle ministra školství 👨 Roberta Plagy (za ANO) odloženo o rok. Pro mateřské školy by tak měly být povinné od září příštího roku a pro základní od září 2028. Odložení účinnosti nových vzdělávacích plánů Plaga na dnešní tiskové konferenci odůvodnil mimo jiné chybějící podporou pro školy.
Ministerstvo vnitra ❌ stahuje dovolání ve sporu s hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD) kvůli zařazení do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) bylo dovolání podáno bez jeho pověření a za jeho zády. Uvedl to na síti X. SPD tvoří společně s ANO a Motoristy vládní koalici.
