Český miliardář Daniel Křetínský je jedním z uchazečů, které německá vláda oslovila ohledně zájmu o převzetí německé státní energetické firmy Uniper. Uvádějí to zdroje, na které se dnes odvolává agentura Reuters. Ve firmě, kterou musel Berlín v roce 2022 za evropské energetické krize zestátnit, má německá vláda podíl 99,12 procenta. Vláda zvažuje různé možnosti - od částečného až po úplný prodej podílu, tvrdí zdroje. Mluvčí německého ministerstva financí se ke zprávě Reuters odmítla vyjádřit, komentovat ji nechtěl ani mluvčí Křetínského skupiny EPH Daniel Častvaj.
Německý dovozce plynu Uniper vykázal za první tři čtvrtletí letošního roku rekordní ztrátu 40 miliard eur (téměř bilion korun). Oznámila to firma, kterou tvrdě zasáhlo přerušení dodávek plynu z Ruska. Německá vláda se v září dohodla na převzetí Uniperu, aby zajistila, že podnik bude dál schopen zajišťovat dodávky plynu německým zákazníkům.
Německá vláda se dohodla na převzetí společnosti Uniper, která je v Německu největším dovozcem ruského plynu a která se dostala do existenčních problémů kvůli omezení dodávek ruského plynu a výraznému zvýšení ceny této energetické suroviny. Vláda odkoupí podíl od mateřského podniku – finské společnosti Fortum – a posílí kapitál. Po dokončení transakce by vláda měla vlastnit v Uniperu 98,5 procenta. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.
Znárodnění plynárenské firmy Uniper nabývá reálnějších obrysů. Německá vláda se měla předběžně dohodnout s finskou společností Fortrum na odkupu podílu. Zdroje z vládního prostředí uvádí, že převzetí Uniperu vyjde Německo na více než 30 miliard eur.
Německá vláda převezme ve společnosti Uniper zhruba 30procentní podíl, aby zabránila jejímu úpadku. Firmato uvedla po jednání se zástupci vlády. Uniper je v Německu největším dovozcem ruského plynu, kvůli prudkému růstu cen a omezení dodávek suroviny z Ruska se však ocitl v existenčních potížích a stal se zatím největší obětí současné krize na trhu s energiemi v Evropě.
Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE oznámil, že obdržel od ruské společnosti Gazprom vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od ruského plynárenského gigantu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu a RWE.
Evropské energetické společnosti se výrazně zadlužují, aby pokryly vyšší náklady způsobené růstem cen ropy a zemního plynu. Celkový dluh firem stoupá od pandemie a letos už vzrostl na více než 1,7 bilionu eur (41,6 bilionu korun). To je nárůst o více než 50 procent proti stavu před rokem 2020, uvedla agentura Bloomberg.
Francouzský stát nyní vlastní 84procentní podíl v energetické společnosti EDF. K jejímu plnému ovládnutí bude muset zvolit buďto výkup akcií za cenu s pořádnou prémií pro stávající investory, nebo znárodnění, což je však časově náročné a politicky problematické.
První červencový týden přinesl mírné zotavení akcií po bouřlivém prvním pololetí. Kurzotvorných zpráv však bylo méně. Investoři se stále ptají, je již potenciál recese zanesen do cen aktiv? Máme se obávat další prudkých poklesů, nebo je to úplně nejhorší již za námi? To jsou otázky, které se honí hlavou býkům i medvědům napříč investicemi. Pravda bude asi někde uprostřed. Faktem je, že jsme vstoupili do historicky sezonně lepšího období pro akcie.
Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o stabilizační pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu.
Německý stát by mohl v Uniperu převzít více než 30procentní podíl. Vláda se totiž obává o úvěrový rating této energetické společnosti, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu. Uvedl to hospodářský deník Handelsblatt.
Český letoun přepraví z Venezuely do Prahy vedle Čecha Jana Darmovzala i dalších šest propuštěných vězňů jiných národností. Radiožurnálu to řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Jde o občany Německa, Albánie, Rumunska, Irska, Nizozemska a Ukrajiny. Návrat letadla do ČR je podle Macinky otázkou dvou nebo tří dnů.
Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou 🪖🪖🪖 armádu, řekl český prezident Petr Pavel v Kyjevě po dnešním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten ocenil, že iniciativa bude pokračovat i za nové české vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
V korupční kauze libereckého dopravního podniku podalo krajské státní zastupitelství v tomto týdnu k místnímu soudu obžalobu na devět lidí a 12 firem. Zároveň soudu v Liberci zaslalo návrh na schválení dohod o vině a trestu, které uzavřelo s dalšími třemi obviněnými - jedním člověkem a dvěma firmami.
Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu 🔌🔌🔌. Dnes to oznámil ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal, uvedla zpravodajská televize ntv. Ukrajinský prezident
Logistická skupina Matteli Group podnikatele Romana Šmidberského kupuje rakovnickou logistickou společnost Anexia. Jejich spojení posuzuje úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který o tom informoval na svém webu. Výši transakce úřad neuvádí.
Policisté v loňském roce zadrželi 307 lidí, kteří se skrývali v Česku před vyšetřováním v dalších státech Evropské unie. Dalších 292 lidí stíhaných v ČR ze států EU na základě evropského zatýkacího rozkazu převzali. Informoval o tom mluvčí policejního prezidia David Schön. Počty podle něj každý rok rostou.
Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby místopředsedy Sněmovny. Jedna ze čtveřice místopředsednických pozic tak zůstala dál neobsazená. Bývalý ministr vnitra Rakušan je teď jediným kandidátem. Zúčastní se také druhého volebního kola, které by se mohlo uskutečnit podle předsedy sněmovní volební komise Martina Kolovratníka (ANO) ve středu 28. ledna.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání v Kyjevě udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti Ukrajiny.
Kvůli výpadku proudu v Tokiu v noci na dnešek nejezdilo několik 🚆🚆🚆vlaků. Výpadek podle agentur Reuters a Kjódó ovlivnil přibližně 673 tisíc cestujících dojíždějících do práce. Kvůli incidentu nefungovaly dvě hlavní linky obsluhující některé ze stanic, které patří k nejrušnějším na světě a spojují metropoli s ostatními městy. Po devíti hodinách se provoz podařilo obnovit.
Výběrové řízení na provozovatele 🚅🚅🚅 vlaků na linkách z Brna do Bohumína, Jeseníku či Šumperku a Olomouce vyhrály České dráhy (ČD). V současné době dvě linky provozují ČD a jednu RegioJet. Společnosti RegioJet a Leo Express, které se o linky také ucházely, mají možnost se proti rozhodnutí ministerstva dopravy v 15denní lhůtě odvolat. Informoval o tom server Zdopravy.cz.
