Český miliardář Daniel Křetínský je jedním z uchazečů, které německá vláda oslovila ohledně zájmu o převzetí německé státní energetické firmy Uniper. Uvádějí to zdroje, na které se dnes odvolává agentura Reuters. Ve firmě, kterou musel Berlín v roce 2022 za evropské energetické krize zestátnit, má německá vláda podíl 99,12 procenta. Vláda zvažuje různé možnosti - od částečného až po úplný prodej podílu, tvrdí zdroje. Mluvčí německého ministerstva financí se ke zprávě Reuters odmítla vyjádřit, komentovat ji nechtěl ani mluvčí Křetínského skupiny EPH Daniel Častvaj.
Německý dovozce plynu Uniper vykázal za první tři čtvrtletí letošního roku rekordní ztrátu 40 miliard eur (téměř bilion korun). Oznámila to firma, kterou tvrdě zasáhlo přerušení dodávek plynu z Ruska. Německá vláda se v září dohodla na převzetí Uniperu, aby zajistila, že podnik bude dál schopen zajišťovat dodávky plynu německým zákazníkům.
Německá vláda se dohodla na převzetí společnosti Uniper, která je v Německu největším dovozcem ruského plynu a která se dostala do existenčních problémů kvůli omezení dodávek ruského plynu a výraznému zvýšení ceny této energetické suroviny. Vláda odkoupí podíl od mateřského podniku – finské společnosti Fortum – a posílí kapitál. Po dokončení transakce by vláda měla vlastnit v Uniperu 98,5 procenta. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.
Znárodnění plynárenské firmy Uniper nabývá reálnějších obrysů. Německá vláda se měla předběžně dohodnout s finskou společností Fortrum na odkupu podílu. Zdroje z vládního prostředí uvádí, že převzetí Uniperu vyjde Německo na více než 30 miliard eur.
Německá vláda převezme ve společnosti Uniper zhruba 30procentní podíl, aby zabránila jejímu úpadku. Firmato uvedla po jednání se zástupci vlády. Uniper je v Německu největším dovozcem ruského plynu, kvůli prudkému růstu cen a omezení dodávek suroviny z Ruska se však ocitl v existenčních potížích a stal se zatím největší obětí současné krize na trhu s energiemi v Evropě.
Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE oznámil, že obdržel od ruské společnosti Gazprom vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od ruského plynárenského gigantu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu a RWE.
Evropské energetické společnosti se výrazně zadlužují, aby pokryly vyšší náklady způsobené růstem cen ropy a zemního plynu. Celkový dluh firem stoupá od pandemie a letos už vzrostl na více než 1,7 bilionu eur (41,6 bilionu korun). To je nárůst o více než 50 procent proti stavu před rokem 2020, uvedla agentura Bloomberg.
Francouzský stát nyní vlastní 84procentní podíl v energetické společnosti EDF. K jejímu plnému ovládnutí bude muset zvolit buďto výkup akcií za cenu s pořádnou prémií pro stávající investory, nebo znárodnění, což je však časově náročné a politicky problematické.
První červencový týden přinesl mírné zotavení akcií po bouřlivém prvním pololetí. Kurzotvorných zpráv však bylo méně. Investoři se stále ptají, je již potenciál recese zanesen do cen aktiv? Máme se obávat další prudkých poklesů, nebo je to úplně nejhorší již za námi? To jsou otázky, které se honí hlavou býkům i medvědům napříč investicemi. Pravda bude asi někde uprostřed. Faktem je, že jsme vstoupili do historicky sezonně lepšího období pro akcie.
Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o stabilizační pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu.
Německý stát by mohl v Uniperu převzít více než 30procentní podíl. Vláda se totiž obává o úvěrový rating této energetické společnosti, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu. Uvedl to hospodářský deník Handelsblatt.
Koruna dnes vůči euru stagnovala na úterní zavírací hodnotě 24,46 koruny za euro. Vůči dolaru pak česká měna oslabila o čtyři haléře, když se obchodovala za 21,15 koruny za dolar.
Pražská burza po předchozích čtyřech ztrátových dnech posílila 💪, index PX dnes stoupl o 1,62 procenta na 2537,85 bodu. Zisky si připsala většina titulů, z předních emisí si pojišťovna VIG polepšila téměř o pět procent a Erste Bank zhruba o tři procenta. Akcie zbrojovky Colt CZ po zveřejnění loňských finančních výsledků získaly skoro čtyři procenta.
Írán odmítl americký návrh plánu ukončení války a předložil pět vlastních požadavků, kterými podmiňuje vyřešení konfliktu. Íránské státní televizní stanici Press TV to sdělil nejmenovaný vysoce postavený představitel íránské bezpečnosti. Agentura Reuters dnes nicméně s odvoláním na také nejmenovaného íránského činitele uvedla, že prvotní odpověď Íránu na americký návrh nebyla pozitivní, ale že ho Teherán nadále zkoumá.
Brněnská společnost UlovDomov, která se zabývá správou nájemních bytů pro jejich majitele, loni dosáhla celkového obratu včetně souvisejících plateb za energie ve výši 1,15 miliardy korun. O rok dříve byl tento obrat zhruba 946 milionů korun. Bez započtení plateb za energie stoupl obrat z 694 milionů v roce 2024 na loňských 950 milionů korun, což představuje nárůst o 35 procent. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. Zároveň oznámila, že kupuje konkurenční společnost Sian.
Porota v americkém státě Nové Mexiko nařídila internetové společnosti Meta Platforms zaplatit pokutu 375 milionů dolarů 💲 (7,9 miliardy korun) za poskytování zavádějících informací o bezpečnosti dětí na jejích sociálních sítích. Porota dospěla k závěru, že firma nese zodpovědnost za to, jakým způsobem její sítě ohrožují děti a vystavují je sexuálnímu obsahu a kontaktu se sexuálními predátory, napsal server BBC.
Sídlem nového Celního úřadu EU (EUCA) bude francouzské město Lille. Rozhodla o tom Evropská unie, konkrétně společná volba zástupců Evropského parlamentu a Rady EU, která zastupuje členské státy. O umístění instituce, která bude mít asi 250 zaměstnanců, se ucházelo devět měst. Do posledního kola postoupily Lille a Řím.
Evropská komise schválila ✅ český plán využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česká republika může využít částku 2,06 miliardy eur (50,4 miliardy korun). Informovala o tom komise ve svém dnešním prohlášení.
Novým generálním ředitelem britské veřejnoprávní stanice BBC se stal bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin. Ve funkci nahradí Tima Davieho, který loni v listopadu rezignoval kvůli tendenčnímu sestřihu projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa. BBC o tom informovala na svém webu.
Menší zdravotní pojišťovny si zřejmě přerozdělí asi 7,9 miliardy korun z peněz Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Opoziční ODS neprosadila zamítnutí novely, která nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Výstavbou 2000 nových větrných elektráren, rozšířením plochy smíšených lesů či větší podporou elektromobility chce Německo dosáhnout toho, že splní své klimatické cíle do roku 2030. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Carsten Schneider, který představil plán s celkem 67 body.
