Český miliardář Daniel Křetínský je jedním z uchazečů, které německá vláda oslovila ohledně zájmu o převzetí německé státní energetické firmy Uniper. Uvádějí to zdroje, na které se dnes odvolává agentura Reuters. Ve firmě, kterou musel Berlín v roce 2022 za evropské energetické krize zestátnit, má německá vláda podíl 99,12 procenta. Vláda zvažuje různé možnosti - od částečného až po úplný prodej podílu, tvrdí zdroje. Mluvčí německého ministerstva financí se ke zprávě Reuters odmítla vyjádřit, komentovat ji nechtěl ani mluvčí Křetínského skupiny EPH Daniel Častvaj.
Německý dovozce plynu Uniper vykázal za první tři čtvrtletí letošního roku rekordní ztrátu 40 miliard eur (téměř bilion korun). Oznámila to firma, kterou tvrdě zasáhlo přerušení dodávek plynu z Ruska. Německá vláda se v září dohodla na převzetí Uniperu, aby zajistila, že podnik bude dál schopen zajišťovat dodávky plynu německým zákazníkům.
Německá vláda se dohodla na převzetí společnosti Uniper, která je v Německu největším dovozcem ruského plynu a která se dostala do existenčních problémů kvůli omezení dodávek ruského plynu a výraznému zvýšení ceny této energetické suroviny. Vláda odkoupí podíl od mateřského podniku – finské společnosti Fortum – a posílí kapitál. Po dokončení transakce by vláda měla vlastnit v Uniperu 98,5 procenta. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.
Znárodnění plynárenské firmy Uniper nabývá reálnějších obrysů. Německá vláda se měla předběžně dohodnout s finskou společností Fortrum na odkupu podílu. Zdroje z vládního prostředí uvádí, že převzetí Uniperu vyjde Německo na více než 30 miliard eur.
Německá vláda převezme ve společnosti Uniper zhruba 30procentní podíl, aby zabránila jejímu úpadku. Firmato uvedla po jednání se zástupci vlády. Uniper je v Německu největším dovozcem ruského plynu, kvůli prudkému růstu cen a omezení dodávek suroviny z Ruska se však ocitl v existenčních potížích a stal se zatím největší obětí současné krize na trhu s energiemi v Evropě.
Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE oznámil, že obdržel od ruské společnosti Gazprom vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od ruského plynárenského gigantu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu a RWE.
Evropské energetické společnosti se výrazně zadlužují, aby pokryly vyšší náklady způsobené růstem cen ropy a zemního plynu. Celkový dluh firem stoupá od pandemie a letos už vzrostl na více než 1,7 bilionu eur (41,6 bilionu korun). To je nárůst o více než 50 procent proti stavu před rokem 2020, uvedla agentura Bloomberg.
Francouzský stát nyní vlastní 84procentní podíl v energetické společnosti EDF. K jejímu plnému ovládnutí bude muset zvolit buďto výkup akcií za cenu s pořádnou prémií pro stávající investory, nebo znárodnění, což je však časově náročné a politicky problematické.
První červencový týden přinesl mírné zotavení akcií po bouřlivém prvním pololetí. Kurzotvorných zpráv však bylo méně. Investoři se stále ptají, je již potenciál recese zanesen do cen aktiv? Máme se obávat další prudkých poklesů, nebo je to úplně nejhorší již za námi? To jsou otázky, které se honí hlavou býkům i medvědům napříč investicemi. Pravda bude asi někde uprostřed. Faktem je, že jsme vstoupili do historicky sezonně lepšího období pro akcie.
Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o stabilizační pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu.
Německý stát by mohl v Uniperu převzít více než 30procentní podíl. Vláda se totiž obává o úvěrový rating této energetické společnosti, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu. Uvedl to hospodářský deník Handelsblatt.
Ruský prezident Vladimir Putin slíbil, že ruská armáda nebude jeden týden útočit na Kyjev, prohlásil podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Ukrajinská metropole se po opakovaných ruských úderech potýká s problémy v zásobování elektrickou energií, teplem i vodou.
Ceny ropy 🛢 se dnes výrazně zvyšují 📈 a přiblížily se k nejvyšší hodnotě za šest měsíců. Trhy znepokojily obavy z možného amerického vojenského útoku na Írán, tedy na zemi, která je čtvrtým největším producentem ropy v rámci ropného kartelu OPEC. Cena severomořské ropy Brent kolem přidává 3,9 procenta nad 71 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 3,8 procenta na 65,60 dolaru za barel.
Pražská burza poprvé v tomto týdnu oslabila, index PX dnes klesl o 1,21 procenta na 2761,01 bodu. Nejvíc odepisovaly akcie Monety, ztrácely i cenné papíry Komerční banky, pojišťovny VIG či zbrojovky Colt, zatímco akcie energetické společnosti ČEZ nebo bankovní skupiny Erste zakončily v kladných číslech.
Česká koruna podruhé v řadě oslabila k oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru to bylo ve srovnání se středečním závěrem o tři haléře na 24,33 Kč/EUR. K dolaru si pohoršila o sedm haléřů, když se obchodovala za 20,41 Kč/USD.
Sněmovna po téměř osmi hodinách jednání podpořila v úvodním kole nahrazení služebního zákona novou normou, kterou chce vládní koalice usnadnit výměnu státních úředníků. Opozici, podle níž nová pravidla povedou k politizaci státní správy, se dnes podle očekávání nepovedlo prosadit ani zamítnutí předlohy, ani její vrácení k přepracování. Zákonem o státních zaměstnancích se nyní bude zabývat sněmovní ústavně-právní výbor.
Americká chemická skupina ⚗ Dow zruší 4500 pracovních míst, což odpovídá asi 13 procentům její celkové pracovní síly. Propouštění je součástí rozsáhlé restrukturalizace, jejímž cílem je zvýšit ziskovost alespoň o dvě miliardy dolarů (40,7 miliardy korun), uvedla firma. Ta zároveň stále více využívá automatizaci a umělou inteligenci (AI).
Pokud by Ukrajina projevila zájem o letouny L-39 Skyfox, bylo by možné dodat první kusy na začátku příštího roku,uvedl prezident výrobce letadel Aero Vodochody Viktor Sotona. Univerzální skyfoxy by mohla Ukrajina využít namísto čtyř letounů L-159 české armády, o které projevila zájem už dříve, avšak podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) by prodej nebyl z českého pohledu výhodný.
Číst více
Japonská automobilka Toyota Motor Corp. zůstala již šestým rokem za sebou největším prodejcem aut na světě. Prodej společnosti za rok 2025 stoupl o 4,6 procenta na rekordních 11,32 milionu vozů. Prodej podpořila silná poptávka po hybridních vozech v Severní Americe. Vyplývá to z údajů, které dnes společnost zveřejnila.
Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že nebere úplně vážně stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR), podle kterého je návrh státního rozpočtu na letošní rok v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Předseda rady Mojmír Hampl bere Babišova slova s nadhledem. Je běžné, že politici mění názory na stanoviska rady podle toho, zda jim vyhovují, uvedl Hampl.
Česko loni získalo z rozpočtu a fondů Evropské unie o 77,9 miliardy korun víc, než do nich odvedlo. Z celkové sumy takzvané čisté pozice země vůči EU tvoří 46,8 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU), zbývající část jsou peníze ze strukturálních fondů a ze společné zemědělské politiky unie. Uvedlo to ministerstvo financí. V roce 2024 byla čistá pozice Česka vůči unii 84,5 miliardy korun.
Číst více
