Český miliardář Daniel Křetínský je jedním z uchazečů, které německá vláda oslovila ohledně zájmu o převzetí německé státní energetické firmy Uniper. Uvádějí to zdroje, na které se dnes odvolává agentura Reuters. Ve firmě, kterou musel Berlín v roce 2022 za evropské energetické krize zestátnit, má německá vláda podíl 99,12 procenta. Vláda zvažuje různé možnosti - od částečného až po úplný prodej podílu, tvrdí zdroje. Mluvčí německého ministerstva financí se ke zprávě Reuters odmítla vyjádřit, komentovat ji nechtěl ani mluvčí Křetínského skupiny EPH Daniel Častvaj.
Německý dovozce plynu Uniper vykázal za první tři čtvrtletí letošního roku rekordní ztrátu 40 miliard eur (téměř bilion korun). Oznámila to firma, kterou tvrdě zasáhlo přerušení dodávek plynu z Ruska. Německá vláda se v září dohodla na převzetí Uniperu, aby zajistila, že podnik bude dál schopen zajišťovat dodávky plynu německým zákazníkům.
Německá vláda se dohodla na převzetí společnosti Uniper, která je v Německu největším dovozcem ruského plynu a která se dostala do existenčních problémů kvůli omezení dodávek ruského plynu a výraznému zvýšení ceny této energetické suroviny. Vláda odkoupí podíl od mateřského podniku – finské společnosti Fortum – a posílí kapitál. Po dokončení transakce by vláda měla vlastnit v Uniperu 98,5 procenta. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.
Znárodnění plynárenské firmy Uniper nabývá reálnějších obrysů. Německá vláda se měla předběžně dohodnout s finskou společností Fortrum na odkupu podílu. Zdroje z vládního prostředí uvádí, že převzetí Uniperu vyjde Německo na více než 30 miliard eur.
Německá vláda převezme ve společnosti Uniper zhruba 30procentní podíl, aby zabránila jejímu úpadku. Firmato uvedla po jednání se zástupci vlády. Uniper je v Německu největším dovozcem ruského plynu, kvůli prudkému růstu cen a omezení dodávek suroviny z Ruska se však ocitl v existenčních potížích a stal se zatím největší obětí současné krize na trhu s energiemi v Evropě.
Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE oznámil, že obdržel od ruské společnosti Gazprom vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od ruského plynárenského gigantu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu a RWE.
Evropské energetické společnosti se výrazně zadlužují, aby pokryly vyšší náklady způsobené růstem cen ropy a zemního plynu. Celkový dluh firem stoupá od pandemie a letos už vzrostl na více než 1,7 bilionu eur (41,6 bilionu korun). To je nárůst o více než 50 procent proti stavu před rokem 2020, uvedla agentura Bloomberg.
Francouzský stát nyní vlastní 84procentní podíl v energetické společnosti EDF. K jejímu plnému ovládnutí bude muset zvolit buďto výkup akcií za cenu s pořádnou prémií pro stávající investory, nebo znárodnění, což je však časově náročné a politicky problematické.
První červencový týden přinesl mírné zotavení akcií po bouřlivém prvním pololetí. Kurzotvorných zpráv však bylo méně. Investoři se stále ptají, je již potenciál recese zanesen do cen aktiv? Máme se obávat další prudkých poklesů, nebo je to úplně nejhorší již za námi? To jsou otázky, které se honí hlavou býkům i medvědům napříč investicemi. Pravda bude asi někde uprostřed. Faktem je, že jsme vstoupili do historicky sezonně lepšího období pro akcie.
Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o stabilizační pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu.
Německý stát by mohl v Uniperu převzít více než 30procentní podíl. Vláda se totiž obává o úvěrový rating této energetické společnosti, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu. Uvedl to hospodářský deník Handelsblatt.
Některé čerpací stanice v Moskvě a na severu Ruska začaly zavádět limity na nákup pohonných hmot. Napsal to server The Moscow Times, který krok spojil s měsíce trvajícími ukrajinskými vzdušnými útoky na významné ruské rafinerie. Portál zároveň píše, že opatření jsou zřejmě zaměřena na prevenci panických nákupů a hromadění pohonných hmot, vzhledem k tomu, že palivové nádrže většiny osobních aut pojmou méně, než činí některé zavedené limity.
Izraelské údery zabily v Libanonu od 2. března, kdy začal nynější konflikt, již 3516 lidí a 10 674 jich zranily. Dle agentury NNA to uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
Liberecký kraj uspěl s připomínkami k návrhu akceleračních zón pro rychlejší výstavbu větrných elektráren, který představilo v polovině dubna ministerstvo pro místní rozvoj. Na území kraje počítal návrh s pěti lokalitami pro výstavbu větrných elektráren v Ralsku a na Semilsku, vytipovány byly bez konzultace s obcemi, kterých se to přímo týká.
Světová zdravotnická organizace (WHO) potřebuje pro boj s ebolou v příštích třech měsících 115 milionů dolarů, prozatím ale od dárců získala pouze 35 procent této částky. Podle agentury Reuters to dnes uvedl Chikwe Ihekweazu, který má v organizaci na starosti mimořádné situace.
Pražská burza dnes oslabila. Index PX klesl o 0,15 procenta na 2526,96 bodu. Dolů burzu táhly především zlevňující akcie zbrojovek Czechoslovak Group (CSG) a Colt CZ a bankovní skupiny Erste, které patřily k nejobchodovanějším. Vyplývá to z výsledků obchodování na pražské burze.
Ministerstvo zdravotnictví bude navrhovat zvýšení plateb za státní pojištěnce o 24 miliard korun. Na konferenci Zkrácené úvazky a příležitosti v nich schované?, kterou dnes pořádal úřad vlády, to řekl premiér 👴 Andrej Babiš (ANO). Letos systém veřejného zdravotního pojištění hospodaří s téměř 563 miliardami korun, výdaje jsou zhruba o 15 miliard vyšší než příjmy, a pojišťovny čerpají rezervy z předchozích let.
Evropská komise navrhla soubor opatření zaměřených na 📈 posílení evropských kapacit v oblasti polovodičů, čipů, umělé inteligence i cloudových služeb. Cílem je snížit závislost na amerických technologických gigantech, což by mohlo vyostřit napětí v transatlantických vztazích, poznamenala agentura Reuters.
Skupina EP Group miliardáře Daniela Křetínského vloni více než 📈 zečtyřnásobila čistý zisk na 4,55 miliardy eur (zhruba 110 miliard korun) z 1,11 miliardy eur v předchozím roce. Její tržby vzrostly o více než 140 procent na 66,84 miliardy eur (přes 1,6 bilionu korun). Vyplývá to z výroční zprávy podniku.
Evropský parlament přejde z Googlu na francouzský internetový vyhledávač Qwant. Chce tak 📉 snížit závislost Evropy na amerických technologiích, uvedla dnes agentura Reuters. Změna nastane automaticky. Uživatelé si ale budou i nadále moci zvolit jiné vyhledávače.
Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) nesouhlasí s třímilionovým peněžitým trestem za podněcování k nenávisti, který mu dnes uložil Obvodní soud pro Prahu 1 za kontroverzní předvolební plakáty. SPD se proti verdiktu odvolá a je připravena pokračovat až k Ústavnímu soudu, řekl novinářům šéf hnutí a Sněmovny 👨 Tomio Okamura.
