Uplynulý týden se nesl z velké části v režimu vyčkávání, kdy klíčový byl až pátek. V ten den měl totiž proběhnout projev na sympoziu v Jackson Hole, kde měl vystoupit Jerome Powell. Tématem konference bylo „Přehodnocení účinnosti měnové politiky“, jak uvedla americká centrální banka. Hlavní americký index S&P 500 se za tak daného stavu přiblížil k 5650 bodům.
Americký technologický Nasdaq roste dál až do nebes. Může za to robustní výsledek hospodaření společnosti NVIDIA, která svými čísly rozbila všechna očekávání analytiků. Trhy zatím tolik totiž neakcentují rizika plynoucí z Číny, která by kvůli obchodní politice EU a USA mohla zvýšit clo na dovoz velkých benzinových aut až na 25 procent. Americký index S&P 500 tak překročil hladce hladinu 5300 bodů.
Solidní růst na světových burzách v uplynulém týdnu pokračoval. A mohli jsme se tak dočkat konečně na indexech nových historických maxim. Za vším přitom hledejme zveřejněná čísla o inflaci v americké ekonomice. Hlavní americký index S&P 500 se tak přiblížil hladině 5300 bodů. V rámci domácího trhu pak reportoval svoje hospodářské výsledky ČEZ.
Uplynulý týden byl opět znovu velmi intenzivní. Volatilita se projevovala vysokými nárůsty i opětovnými poklesy na světových burzách. Hlavní americký index S&P 500 se tak pohyboval v širším cenovém rozpětí mezi 4900 až 5100 bodů. Pohodu a růst prvního čtvrtletí tedy vystřídala o něco krušnější tržní realita. Hlavními tématy investorů byla probíhající sezóna zveřejňovaných hospodářských výsledků nebo údaje o americkém HDP.
Americká centrální banka opět po čase zbláznila investory, její brutálně „holubičí“ zasedání dodalo „býkům“ doslova krev do žil. Očekávání investorů byla přitom poměrně opačná, čekalo se, že banka se spíš pokusí určitým způsobem ochladit ekonomiku. Vzhledem k tomu hlavní americký index S&P 500 atakoval hodnoty přes 5300 bodů. A jaké byly další události týdne?
V týdnu trhy mírně ovlivňovaly komentáře přicházející ze Světového ekonomického fóra (WEF), které se koná každoročně v švýcarském Davosu. Letošní zasedání se uskutečnilo během složitého geopolitického období, a to i podle jednoho z představitelů konference, prezidenta WEF Børge Brendeho. Riziková aktiva trápí nadále útoky v Rudém moři, a zprávy z ekonomiky, které spíše podporují scénář o možném pomalejším poklesu úrokových sazeb.
Akciové trhy si v uplynulém týdnu prošly určitou konsolidací. Přesto se stále nacházejí na nejvyšších úrovních za posledních několik měsíců. Hlavní index S&P 500 se tak pohybuje okolo úrovně 4600 bodů. Mezi zprávy, které měly v týdnu dopad na trh můžeme určitě zařadit dění okolo společnosti OpenAI (ChatGPT) a zveřejnění zápisu z jednání Fedu.
Týden ve znamení Fedu se nesl na vlnách prudkého růstu akciových titulů. Zasedání americké banky, které znovu nepřineslo žádnou úpravu sazeb, přesvědčilo investory, že období silné měnové restrikce by mohlo být za námi. Trh navíc vstoupil začátkem listopadu do svého nejsilnějšího období. Hlavní index S&P 500 se tak vrátil na dostřel 4300 bodů.
Trhy se v uplynulém týdnu poměrně zotavily. Přes nárůst rizik v kontextu konfliktu Izraele s Gazou se zdá, že investoři sázejí na silný konec roku. Výnosy amerických dluhopisů tak klesaly v návaznosti na „holubičí“ spekulace o konci růstu sazeb. A jaké události hrály v daném období prim?
Září zůstává pro trhy historicky nešťastným obdobím, což se v letošním roce nemění. Týden totiž přinesl výrazný pokles akcií, komodit a růst výnosů. Hlavní americký index S&P 500 tak klesl hlouběji pod hodnotu 4300 bodů. Na trhy tak stále dopadá výhled velmi „jestřábí“ měnové politiky Fedu a pokračující krizové nemovitosti v Číně.
Zklidnění na trhu práce nebo nižší růst HDP v USA, to jsou faktory, které pozitivně dopadají na akciové trhy. Hlavní americký index S&P 500 se tak vrací na letošní maxima kolem 4500 bodů a naznačuje, že září by nemuselo být tak jednoznačně negativní pro světové finanční trhy. Fed by totiž mohl mít už dostatečně „odpracováno“.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
