Předposlední květnový týden se opět nesl spíše ve znamení výprodejů a skutečně vysoké volatility na akciových trzích. Po krátké přestávce se do hry vrátily obavy z utažení měnové politiky v USA. Šéf Fedu Jerome Powell v úterý večer opět zmínil možnost silnějšího utažení měnové politiky a trhy si to vyložily negativně.
Uklidnění na akciových trzích pokračuje, tak by bylo možné vystihnout uplynulý týden. Investiční stratégové si již přesto všímají, že problémy v ekonomice teprve mohou přijít a nestabilita na trzích se může vrátit.
Jak rychle se propady na akciových trzích objevily, tak rychle skončily. Takto by se dal charakterizovat konec ledna a začátek února pohledem burzovních grafů. Je tedy možné, že trh vstřebal poslední zasedání Fedu a začal se připravovat na pozvolný návrat k méně uvolněné měnové politice. A jaké byly zásadní události uplynulého týdne? A překvapila znovu ČNB na svém měnově politickém zasedání nebo ECB včele s Christine Lagardeovou?
Po mírné korekci se znovu světové indexy vrátily na pozadí sílící pandemie COVID-19 na svá historická maxima. Přesto se objevují hlasy, že trh by mohl projít větší korekcí. Řada zvučných jmen investičního světa přímo varuje, že vysoké valuace akcií mohou vést k prudkému propadu. Ovšem to jsme již slyšeli mnohokrát. Zajímavé však je, že například Warren Buffett se již svých pozic zbavuje a hromadí hotovost. Možná ví něco, co my ostatní ne. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne?
Mírný ústup z maxim, tak by se dal jednoduše popsat uplynulý týden. Obchodování se po zběsilém růstu, který trval nepřetržitě šest dní, rozhodlo vybrat si mírnou přestávku.
Volatilita měřena americkým indexem strachu VIX se již nějakou dobu drží na vyšších úrovních (kolem 20) a nezdá se, že by ho mělo v příštích dnech něco významně trvale uklidnit. Investoři si možná uvědomují, že křehké pandemické oživení může být ohroženo strmým růstem cen energií ve světě, pokřivením dodavatelských vztahů a inflací.
Americký burzovní parket zakončil tento týden se ztrátami. Investoři se navíc obávají plánu na zvýšení daní, delta varianty covidu i utahování měnové politiky ze strany Fedu. Ztráty vedly především velké technologické firmy. To na pražském parketu padaly desetileté rekordy. Jaké události byly ty hlavní?
Uplynulý týden se nesl ve znamení korekce. Po delší době tak trhy otestovaly nižší úrovně. Co stálo za touto změnou „býčí“ nálady?
Inflační „figura“ eurozóny výrazně překonala konsensus analytiků směrem nahoru. Index spotřebitelských cen v srpnu meziročně vzrostl na tři procenta a překonal tak cíle ECB. Trvalo mu to prakticky více než 10 let. Vkrádá se proto otázka, zda nyní budeme svědky pozvolného obratu měnové politiky v eurozóně? Asi těžko.
Posledních několik týdnů na burzovních trzích se odehrává ve znamení, které by se dalo jednoduše přeložit, jako: „stačí počkat, když to trochu sletí, přikoupit a svézt se s marketem vesele směrem k novým indexovým maximům.“ Přesto přichází otázka, co by mohlo tuto trajektorii světových burz změnit?
