Tureckým prezidentem byl v neděli na další pětileté období po 20 letech u moci opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. Potvrdila to večer ústřední volební komise v Ankaře při oznámení oficiálních výsledků druhého kola prezidentských voleb po sečtení téměř sta procent hlasů. Erdogan získal zhruba 52,2 procenta hlasů, jeho opoziční vyzývatel Kemal Kiliçdaroglu 47,8 procenta.
V Turecku se uskuteční druhé kolo prezidentských voleb, protože žádný z kandidátů nezískal v neděli alespoň 50 procent hlasů. Ohlásil to tamní nejvyšší volební úřad.
Hlavní ukazatel tureckých akcií se dnes po otevření tamní burzy hluboce propadá o sedm procent. Obchodování s nimi muselo být ráno na určitý čas kvůli značnému propadu pozastaveno. Už se s nimi nicméně opět obchoduje. Slábne ovšem také turecká měna, lira, a to navzdory tomu, že státní banky země intervenují ve jménu její podpory; tak, aby se kurs udržel na úrovni zhruba 19,65 liry za dolar, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
O příštím tureckém prezidentovi se zřejmě rozhodne až v druhém kole voleb. Současný prezident Recep Tayyip Erdogan podle státní agentury Anadolu v první kole voleb sice stále s náskokem vede, po sečtení zhruba 90 procent okrsků ale jeho zisk klesl pod 50 procent. Výsledek pod 50 procenty Erdoganovi přisuzuje i agentura ANKA, kterou citují opoziční média.
Stávající turecký prezident Recep Tayyip Erdogan může po dvaceti letech prohrát volby. Vyzyvatelem je dlouholetý lídr opozice Kemal Kiliçdaroglu. Kdo z nich nakonec bude řídit jednu z nejdůležitějších zemí současnosti může ovlivnit i Elon Musk, vládce Twitteru, který krátce před začátkem voleb začal značně omezovat část sítě.
Evropská unie diskutuje o novém sankčním mechanismu zaměřeném na nečlenské země, které podle ní dostatečně nebrání Rusku v obcházení sankcí. Podle agentury Bloomberg jde především o státy, které nedokážou vysvětlit výrazný nárůst objemu obchodu s klíčovými produkty či technologiemi.
Míra inflace v Turecku v dubnu zvolnila na 43,68 procenta z březnových 50,51 procenta, uvedl turecký statistický úřad. Výsledek je mírně lepší, než odhadovali analytici. Zemi čekají v polovině května parlamentní a prezidentské volby, ve kterých by mohl kvůli vysokým životním nákladům ztratit většinu úřadující prezident Recep Tayyip Erdogan.
Za tři týdny Turecko volí nového prezidenta a s blížícími se volbami roste nejistota na měnovém trhu a turecká lira nadále oslabuje. Turci se snaží své úspory chránit na speciálních účtech, které dotuje tamní vláda, aby zabránila ještě většímu oslabování domácí měny.
Turecký parlament jednomyslně ratifikoval vstup Finska do NATO, oznámily tiskové agentury. Turecko schvalovalo přijetí Finska jako poslední z členských zemí Severoatlantické aliance. Ratifikace se očekávala, podpořil ji prezident Recep Tayyip Erdogan.
Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.
V Turecku po únorovém zemětřesení vzrostl prodej andulek či kanárků, protože mnozí lidé věří, že tito ptáci dokáží poznat blížící se zemětřesení. Informoval o tom deník Hürriyet.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
