Energetická skupina ČEZ zahájila odchod z Turecka. Transakci ještě musí schválit turecké úřady, vypořádání je také podmíněno sjednáním bankovního financování. Prodej padesátiprocentního podílu ve společnosti Akcez je součástí strategického záměru ČEZ zbavit se části aktiv na vybraných trzích a soustředit se na dekarbonizaci svého výrobního portfolia, vyplývá z tiskové zprávy.
Turecko začalo vybírat svého prvního kosmonauta, jehož plánuje příští rok vyslat na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Zájem stát se prvním tureckým kosmonautem už projevilo 27 tisíc lidí, informoval v úterý turecký ministr průmyslu Mustafa Varank. V rámci svého ambiciózního vesmírného programu plánuje Ankara také už koncem příštího roku zkušební let vlastní rakety na Měsíc.
Švédsko a Finsko učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO.
Finsko podá přihlášku do Severoatlantické aliance. Rozhodnutí společně oznámili finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová. Rozhodnutí exekutivy má ještě schválit parlament, což ale je považováno za formalitu. Proti rozšiřování NATO je Rusko, které přitom svým vpádem na Ukrajinu přimělo Finsko a také Švédsko, aby začaly podnikat kroky směřující k členství v alianci.
Míra inflace v Turecku v dubnu vystoupila na 69,97 procenta a je na dalším maximu za více než 20 let. K růstu přispěly zejména vysoké ceny za dopravu a také drahé potraviny, oznámil turecký statistický úřad. Před rokem byla inflace mírně nad 17 procenty.
Ruští oligarchové hledají útočiště před západními sankcemi. Kromě Dubaje je vítá i Turecko. Obě dvě země ale deklarují, že vše musí probíhat "v souladu s mezinárodním právem".
Turecko slavnostně zahajuje provoz nejdelšího visutého mostu na světě, který překlenul průliv Dardanely. Vybudování mostu trvalo pět let a náklady na jeho stavbu se vyšplhaly na 3,4 miliardy dolarů (76,5 miliardy korun), uvedl místní tisk.
Ruská invaze a válka na Ukrajině zřejmě bude znamenat také vážné ztráty pro turecké podnikatele v cestovním ruchu, z nichž mnozí se už výrazně zadlužili kvůli uzávěrám způsobeným pandemií nemoci covid-19. Ruští a ukrajinští turisté se totiž podílejí více než čtvrtinou na počtech zahraničních návštěvníků v Turecku.
Nejpravděpodobnější lokalitou pro obří základnu je Polsko, nelze však vyloučit ani Rumunsko kvůli jeho poloze u Černého moře. „Je zjevně na čase opustit bezpečí dosavadních základen v Belgii, Německu, Itálii a USA,“ píše pro agenturu Bloomberg bývalý admirál amerického námořnictva James Stavridis, který mezi lety 2009 a 2013 byl vrchním velitelem spojeneckých sil NATO.
Svět se ocitá v horečce zájmu o nákup letních zájezdů, pro Čechy je hitem Turecko. Nahrává jim k tomu i silná koruna. Největší světová cestovka TUI hlásí mimořádný růst sháňky, jenž i o 20 procent předčí zájem z doby před pandemií.
V minulém týdnu jsme byli svědky pokračujícího růstu volatility na světových akciových trzích (index strachu VIX dosáhnul dlouho nevídaných úrovní nad 30 bodů), když trhy reagovaly zejména na rozšíření nové varianty covidu Omikron. Přesto je pravděpodobně skutečným spouštěčem výprodejů na burzách fakt, že centrální banka Fed by mohla utlumovat svoje nákupy aktiv podstatně rychleji. Pro index S&P 500 by to znamenalo návrat pod 4600 bodů a pro německý DAX k 15 000. A jaké byly další významné události týdne?
