Automobilka slibovala, že nový elektromobil uvede na trh v první polovině letošního roku s tím, že jeho výroba začne ve Spojených státech. Důvody zpoždění nejsou jasné, nový vůz by se mohl vyrábět i v Číně a v Evropě.
Akcie výrobce elektrických vozidel Tesla se během pondělního obchodování dostaly až na 273,99 dolaru. Oproti minulému týdnu jde o nárůst o více než 17 procent.
Apple, Microsoft, Alphabet, Amazon, Tesla i Nvidia. Výkon akcií šestice z top sedmičky amerických technologických gigantů se letos ocitl v záporném pásmu. Výprodej podnítily makroekonomická nejistota, obavy z recese i dopadu Trumpových cel.
Tesla je víc než kterákoliv jiná automobilka úzce spjata s jedním člověkem, zakladatelem, s Elonem Muskem. Firma je na burze, majitelů je víc, ale tváří společnosti je Elon Musk. Nyní se ukazuje, jak toxické tohle spojení může být. Od chvíle, kdy Musk nastoupil do služeb současného prezidenta USA Donalda Trumpa, nejenže akcie automobilky krvácejí, ale majitelé těchto aut na baterky se jich ve velkém zbavují. Ukazují to čerstvá data společnosti Edmunds.
Americký prezident Donald Trump si koupí nový elektromobil Tesla. Chce tak vyjádřit podporu šéfovi tohoto podniku a svému spojenci Elonu Muskovi v souvislosti s nedávnými protesty proti Tesle a po propadu ceny jejích akcií. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
Akcie amerického výrobce elektromobilů Tesla prudce oslabují. V pondělí krátce před 18:30 středoevropského času ztrácejí přes 12 procent. Od prosince se jejich tržní kapitalizace snížila zhruba o polovinu na přibližně 700 miliard dolarů (přes 16 bilionů korun). Tesla ale není sama, na začátku týdne klesá velká část amerických akcií, především těch technologických. Dolů je tlačí obavy o největší světovou ekonomiku kvůli nákladům na obchodní války.
Americké akciové indexy v posledních týdnech začne ztrácejí. Hlavním důvodem je chaotická „politika“ Donalda Trumpa, který svým šermováním s cly vnáší značnou míru nejistoty do fungování trhů. Situace je tak vážná, že v budoucí růst americké ekonomiky věří čím dál méně investorů. Situace na trzích se tak nejspíš jen tak nezlepší.
Americkému výrobci elektromobilů Tesla v únoru meziročně prudce poklesly prodeje na severoevropských trzích a ve Francii. Automobilce se tak v těchto zemích výrazně snížil podíl na trhu. V Norsku, Dánsku a Švédsku šlo přitom v letech 2023 a 2024 o zdaleka nejprodávanější automobilovou značku. Analytici za poklesem popularity vidí politické působení generálního ředitele Elona Muska, který je blízkým spolupracovníkem Donalda Trumpa a v Evropě podporuje směry považované za krajně pravicové, uvedla agentura Reuters.
Akcie automobilky Tesla klesly v posledních dnech o 27 procent poté, co v polovině prosince dosáhly historického maxima. Tehdy investoři vsadili na to, že Muskova blízkost k prezidentu Donaldu Trumpovi posílí hodnotu výrobce elektromobilů.
Výsledková sezona je v plném proudu a data o hospodaření za poslední kvartál v roce 2024 zveřejňují i technologické firmy. Z takzvané Magnificent 7 technologických akcií zatím data zveřejnil Microsoft, Meta Platforms, Apple a Tesla, v nadcházejícím týdnu tak učiní také Alphabet (vlastník Googlu) a Amazon, na konci února pak také Nvidia. Dosavadní výsledky a reakce trhů zatím naznačují, že technologický sektor se dostává pod stále větší tlak.
Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Muž postřelený při sobotní demonstraci proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi v Salt Lake City ❌ zemřel. Píše to dnes agentura AP s odkazem na prohlášení úřadů. Podle prvních poznatků vyšetřovatelů muže omylem zasáhla palba člena pořadatelské služby demonstrace, který střílel na jiného ozbrojeného muže.
Při izraelských úderech na Írán zahynulo od pátku nejméně 2️⃣2️⃣4️⃣ lidí, uvádí podle AFP místní média s odvoláním na íránské ministerstvo zdravotnictví. Mezi íránskými oběťmi jsou muži, ženy i děti, uvedlo ministerstvo s tím, že více než 90 procent z nich jsou civilisté. Dalších více než 1000 lidí podle ministerstva utrpělo zranění.
