Výrobce elektromobilů Tesla přidělil svému generálnímu řediteli Elonu Muskovi jako odměnu 96 milionů akcií společnosti v hodnotě zhruba 29 miliard dolarů (646 miliard korun). Musk musí za každou akcii Tesly s omezeným převodem zaplatit 23,34 dolarů. To odpovídá realizační ceně za akcii stanovené v rámci jeho odměny z roku 2018.
Tesla zažívá těžké časy. Bojuje s čínskou konkurencí i s dopady politických aktivit svého šéfa Elona Muska. Ten chce historicky rekordní propady prodejů zvrátit levnějšími modely elektroaut. Zase.
Americké automobilce Tesla ve druhém čtvrtletí klesly tržby o 12 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, což je nejprudší pokles čtvrtletních tržeb za více než deset let. Napsala to agentura Reuters, podle níž je důvodem silná konkurence ve formě levnějších elektromobilů i odpor vůči politickým názorům šéfa firmy Elona Muska.
Akcie americké automobilky Tesla před začátkem obchodování ztrácejí kolem sedmi procent. Reagují na oznámení jejího šéfa Elona Muska, že založí novou politickou stranu. Investoři se obávají, že mu tak nezbude dost času na řízení firmy, informují média.
Americké automobilce Tesla, kterou vede miliardář Elon Musk, ve druhém čtvrtletí klesl odbyt meziročně o 13,5 procenta na 384 122 vozů. Firma to ve středu oznámila v tiskové zprávě. Je to druhý takto výrazný pokles po sobě, už v prvním čtvrtletí odbyt klesl o 13 procent.
Výrobce elektromobilů Tesla má další problém. Podle informací The Financial Times ji opustil Omead Afshar, který stál v čele obchodních týmů v Severní Americe a Evropě a který byl podle řady odborníků hlavním strůjcem úspěchu Tesly v loňském roce. K odchodu přitom mělo dojít v těžkých časech, kdy Tesle klesá prodej na řadě klíčových trzích.
Americký výrobce elektromobilů Tesla uvedl v texaském Austinu poprvé do provozu několik samořízených vozů taxi, které nabírají platící cestující. Zatím s doprovodem na sedadle spolujezdce. Informují o tom tiskové agentury. Šéf společnosti Tesla Elon Musk si od spuštění služby robotaxi slibuje finanční zajištění Tesly do budoucna.
Tento týden byl chudší co do makroekonomických dat, přesto některá z nich upoutala pozornost trhu. Největší reakce přišla v souvislosti s obavami ze zrychlení inflace v USA. Pokračovala také jednání mezi USA a Čínou ohledně exportu vzácných surovin a dalších témat v rámci nekončící obchodní války. Vyznění těchto rozhovorů bylo spíše poziční, bez konkrétního průlomu. Hlavní americký index S&P 500 se nicméně přiblížil historickým maximům a prakticky smazal dubnové ztráty.
Jak je jeho zvykem, Elon Musk v posledním týdnu opět plnil novinové titulky a dominoval debatám na sociálních sítích. Jeho hádka s Donaldem Trumpem provázená šťavnatými výroky je asi u konce, protože Musk si posypal hlavu popelem a přiznal se, že to přehnal. Ať byla hádka s prezidentem jen divadlem pro veřejnost či opravdu vážně míněná, je otázka, každopádně výsledkem turbulentních pár týdnů je to, že Musk se skutečně stáhl zpět do Tesly. Jenom ne tak, jak by se čekalo.
Aktivisté z organizace Greenpeace ve středu ráno vylezli na střechu zákaznického centra společnosti Tesla v Česlicích u Prahy. Protestují tím proti počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, vadí jim jejich útoky na neziskové organizace, média, vědce i ochránce přírody. Na místo po chvíli dorazila policie a hasiči, protest se zatím obešel bez incidentů.
Veřejnoprávní britská stanice BBC by mohla být dostupná na základě 💸 předplatného a začít vysílat reklamy. Zvažuje to britská vláda, která chce změnit současný model financování tradičního média. O plánech londýnského kabinetu informuje agentura Reuters.
Americký ministr obrany 👨 Pete Hegseth odmítl zveřejnění plného a neupraveného videa ze zářijového úderu na venezuelskou loď v Karibiku, kdy Američané při následném druhém zásahu zabili přeživší. Informovala o tom agentura Reuters. Kongres na Hegsetha zvyšuje tlak, aby záznam zpřístupnil. Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer prohlásil, že utajování záběrů je nepřijatelné.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz přivítal dnešní oznámení Evropské komise, že zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Větší otevřenost novým technologiím a více flexibility jsou podle něj správnými kroky, které dokážou skloubit klimatické cíle, realitu trhu, zájmy podniků a ochranu pracovních míst.
Druhá největší burza ve Spojených státech Nasdaq plánuje rozšířit obchodování v pracovních dnech na 2️⃣3️⃣ hodin denně. Čeká na schválení kontrolních úřadů. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Pražská burza dnes dál 📈 vylepšila své historické maximum, index PX stoupl o 0,44 procenta na 2594,49 bodu. Dařilo se finančním titulům v čele s Erste Bank, naopak energetický ČEZ mírně oslabil. Z menších emisí si dnes zisky připsaly tabáková společnost Philip Morris a zbrojařská firma Colt CZ, ostatní ztratily nebo stagnovaly. Vyplývá to z internetových stránek burzy.
Maďarská státní energetická společnost MVM uzavřela pětiletou 🤝 dohodu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) od americké firmy Chevron. Uvedl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodávky podle něj dosáhnou 400 milionů krychlových metrů ročně.
Evropská komise 📉 zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Ministr vnitra 👨 Lubomír Metnar (ANO) odvolal členy dozorčí rady České pošty. Podle něj nebude mít snížení počtu členů dozorčí rady významný dopad na fungování pošty. Dozorčí rada České pošty má 15 členů, z toho pět volí zaměstnanci, které ministerstvo odvolat nemůže. Na změny v dozorčí radě dnes upozornil server Odkryto.cz.
Energetický regulační úřad (ERÚ) zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny na příští rok. Nově do nich započítá převedení veškerých poplatků za podporované zdroje energie (POZE) na stát. Regulované ceny elektřiny pro domácnosti tak proti letošku klesnou o 15 procent, pro větší odběratele ještě výrazněji.
Ruské úřady zařadily německou rozhlasovou a televizní stanici Deutsche Welle na 📜 listinu „nežádoucích organizací“, informovalo tamní ministerstvo spravedlnosti. Vedení Deutsche Welle označilo rozhodnutí Moskvy za akt cenzury a slíbilo pokračovat ve vysílání v ruštině. Rozhodnutí ruských úřadů odsoudila také spolková vláda, napsal server BBC News s odkazem na mluvčího kabinetu.