V příštím roce se několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí zastaví. Ministr financí Zbyněk Stanjura koncem června uvedl, že se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun.
Česká vláda loni hospodařila s rozpočtovým schodkem 271,4 miliardy korun. Vešla se tak celkem komfortně do limitu, jenž odpovídá maximálnímu „povolenému“ deficitu. Tedy do částky 282 miliard korun. Tato částka je výsledkem loňského navýšení maximálního deficitu, o 30 miliard korun, k němuž se kabinet uchýlil v důsledku zářijových povodní.
Bývalí prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus v nedělní Partii Terezy Tománkové v televizi CNN Prima News kritizovali státní rozpočet na příští rok. Klaus ho označil za špatný a šílený a uvedl, že naplánovanému schodku 241 miliard korun nemůže tleskat. Zeman zpochybnil jako nerealistický odhad růstu ekonomiky, se kterým rozpočet v příštím roce počítá.
Národní podnik Budějovický Budvar letos odvedl státu plánovaných 550 milionů korun ze zisku, uvedla to mluvčí pivovaru Barbora Povišerová. Kolik to bude příští rok, zatím neví. Loni Budvar odvedl 250 milionů korun, předloni 550 milionů korun. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v létě uvedl, že peníze půjdou na mimořádnou podporu zemědělců pro letošní rok. Státní podnik Lesy České republiky letos do státní kasy poslal 3,5 miliardy korun, příští rok by měl být odvod dvojnásobný.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) by měl v roce 2025 zdvojnásobit odvod státu na sedm miliard korun z letošních 3,5 miliardy korun. Podnik na odvod zřejmě bude muset použít peníze z rezerv, což by ho v případě kalamity mohlo ohrozit. Hrozí i oddálení nápravy miliardových škod po zářijových povodních. Uvedl to generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.
Prezident Pavel podpisem rozpočtu dal najevo, že upřednostňuje politické ohledy před těmi ryze ekonomickými, které aplikují i jeho vlastní odborní poradci. Což vlastně není překvapivé.
Premiér Petr Fiala věří tomu, že společně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) přesvědčili prezidenta Petra Pavla, aby podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Zároveň ale nechtěl rozhodnutí prezidenta předjímat, hlava státu ho podle Fialy oznámí veřejnosti do týdne až 12 dnů. Premiér to dnes řekl novinářům po schůzce s Pavlem. Hrad následně na síti X uvedl, že prezident oznámí rozhodnutí o tom, zda rozpočet podepíše, nebo bude vetovat, 17. prosince.
Francouzští poslanci vyslovili ve středu večer nedůvěru menšinovému kabinetu Michela Barniera. Země se propadá do čím dál vážnější politické krize. Míč je nyní na straně prezidenta Emmanuela Macrona, kterému však možnosti pomalu ubývají. Začíná se mluvit i o jeho konci.
Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal v Národním shromáždění většinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, nad rozpočtem na příští rok zůstávají otazníky.
Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun. Opozice podrobila rozpočet kritice.
Poslanci dnes budou schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok s již schváleným schodkem 241 miliard korun. V dílčích hlasováních rozhodnou o přesunech historicky druhého nejvyššího balíku peněz, drtivou většinu ale zamítnou. Návrhy změn odpovídají zhruba 224 miliardám korun. Většího objemu takové návrhy dosud dosahovaly jen roku 2020, kdy se schvaloval rozpočet na rok 2021.
