Prezident Pavel podpisem rozpočtu dal najevo, že upřednostňuje politické ohledy před těmi ryze ekonomickými, které aplikují i jeho vlastní odborní poradci. Což vlastně není překvapivé.
Poslanci dnes budou schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok s již schváleným schodkem 241 miliard korun. V dílčích hlasováních rozhodnou o přesunech historicky druhého nejvyššího balíku peněz, drtivou většinu ale zamítnou. Návrhy změn odpovídají zhruba 224 miliardám korun. Většího objemu takové návrhy dosud dosahovaly jen roku 2020, kdy se schvaloval rozpočet na rok 2021.
Ekonom David Marek na začátku tohoto týdne rezignoval na členství v Národní ekonomické radě vlády (NERV). Napsaly to Hospodářské noviny (HN) na svém webu. Marek, který je současně poradcem prezidenta Petra Pavla, podle svých slov nechce být v konfliktu zájmů. Nedávno kritizoval vládní návrh rozpočtu na příští rok, který po schválení ve sněmovně dostává k podpisu prezident republiky.
Výrazné navýšení cel představuje z hlediska české ekonomiky hlavní bezprostřední hrozbu plynoucí z dnešního znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.
Eurostat letos v průběhu roku postupně opravuje a reviduje čísla ke schodku státního rozpočtu v roce 2023. Započítal tudíž do schodku dluh, který vláda Petra Fialy vyvedla mimo rozpočet, zjevně aby si schodek opticky snížila. A také vládě odmítl započítat část dividendy ČEZ, kterou si vláda v rozporu s mezinárodní metodikou započítala celou.
Ruské úřady přitvrdily podmínky, které musí splnit zahraniční společnosti při odchodu z Ruska: prodraží se jim příspěvek do ruského rozpočtu a také budou muset svá ruská aktiva prodávat ještě s větší slevou než dosud, uvedl ruský ministr financí Anton Siluanov. Příspěvek do státního rozpočtu se zvyšuje z 15 na 35 procent z částky dohodnuté při transakci, přičemž při prodeji musí z tržní ceny slevit tři pětiny, a ne polovinu jako dosud.
Schodek rozpočtu má být příští rok 241 miliard korun, maluje si vláda. Jenže Národní rozpočtová rada jej realističtěji vidí spíš na úrovni bezmála 290 miliard. Hned několik položek návrhu rozpočtu totiž stojí na vodě, přičemž vzniklé dodatečné manko odpovídá 45 miliardám. Navíc, deset miliard korun, o něž kabinet schodek navýšil v důsledku zářijových povodní, není účelově vázáno, jak přitom káže příslušný zákon, takže rozpočtová rada se obává, že by mohly být využity docela jinak než na odstraňování následků pohromy.
Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V minulém týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
Národní rozpočtová rada (NRR) ve čtvrtek vyjádřila pochybnosti o některých položkách návrhu státního rozpočtu na příští rok. Vláda je podle ní příliš optimistická v očekávání výnosů z emisních povolenek nebo příjmů z dividend od firem s majetkovou účastí státu. Rada upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Vláda návrh rozpočtu schválila minulý týden, stát by měl hospodařit se schodkem 241 miliard korun.
Ministerstvo financí připraví kvůli povodním novelu letošního státního rozpočtu, deficit se zvýší o 30 miliard korun na 282 miliard korun. O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl být 240 miliard korun. Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Stát vydá na obnovu území postiženého povodněmi řádově desítky miliard korun, další peníze na rekonstrukci půjdou z obecních a krajských zdrojů, ze sbírek či od pojišťoven. Kvůli státní pomoci bude pravděpodobně nutné novelizovat státní rozpočet na letošní rok, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Otázkou financování obnovy se podle něj bude ve čtvrtek zabývat vládní skupina, kterou kabinet pro tento účel vytvořil.
Sobotní jednání o Ukrajině, které se očekávalo v Paříži, je zrušeno. Uvedl to dle agentury Reuters úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Kyjev, Spojené státy a Evropa podle Elysejského paláce stále pracují na společném postoji ohledně míru na Ukrajině. USA dnes dříve uvedly, že svoji účast na tomto jednání teprve zvažují.
Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek byl tak splněn. Na síti X to dnes vpodvečer napsal končící premiér Petr Fiala
Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom dnes členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko podle informací ČTK zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v pondělí očekáván v Berlíně, kde ho přijme německý kancléř Friedrich Merz. Večer se pak zúčastní jednání s vrcholnými představiteli evropských zemí, Evropské unie a Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters to uvedla německá vláda, která tak potvrdila dřívější informace zdrojů.
Moravskoslezský kraj získal zpět 11 milionů korun, které vynaložil na likvidaci nelegálních odpadů z Polska uložených v Bohumíně na Karvinsku. Na síti X to dnes uvedl ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).
Novým generálním ředitelem správce železniční infrastruktury na Slovensku, společnosti 🚆🚆🚆 Železnice Slovenské republiky (ŽSR), bude od soboty dosavadní ředitel odboru strategie a zahraniční spolupráce tohoto podniku Miroslav Garaj. Ve funkci vystřídá Ivana Bednárika, který se stane ministrem dopravy ve vládě českého premiéra Andreje Babiše.
V Oděse, která se i s přilehlou oblastí stala podle ukrajinských úřadů terčem ruských raket a dronů, hoří civilní loď ⚓⚓⚓. S odvoláním na dva informované zdroje to uvedla agentura Reuters. Žádné další podrobnosti zdroje neuvedly.
Objem knižního trhu 📚 v Česku včetně dovozu zahraniční literatury se loni meziročně zvýšil o šest procent na 8,2 miliardy korun. Uvedl to Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN), který srovnával koncové ceny bez daně z přidané hodnoty (DPH). Nárůst je podle svazu dán výhradně zavedením nulové DPH na knihy od počátku loňska, pokud by daň zůstala na deseti procentech, trh by o šest procent klesl.
Společnost S&M CZ se sídlem v Jevíčku má zájem o výstavbu větrných ⚡⚡⚡elektráren v katastru Boršova, místní části Moravské Třebové. Chtěla by je vybudovat u Hřebečského hřebenu, kde by podle měření větru mohly stát čtyři turbíny. Zastupitelé Moravské Třebové záměr zváží, řekl starosta Pavel Charvát
Rakousko o šest měsíců prodlouží stávající kontroly na pomezí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem, postupně ale v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do hloubky pohraničí. Na konferenci to podle agentury APA prohlásil rakouský ministr vnitra Gerhard Karner.