Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal v Národním shromáždění většinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, nad rozpočtem na příští rok zůstávají otazníky.
Eurostat letos v průběhu roku postupně opravuje a reviduje čísla ke schodku státního rozpočtu v roce 2023. Započítal tudíž do schodku dluh, který vláda Petra Fialy vyvedla mimo rozpočet, zjevně aby si schodek opticky snížila. A také vládě odmítl započítat část dividendy ČEZ, kterou si vláda v rozporu s mezinárodní metodikou započítala celou.
Ruské úřady přitvrdily podmínky, které musí splnit zahraniční společnosti při odchodu z Ruska: prodraží se jim příspěvek do ruského rozpočtu a také budou muset svá ruská aktiva prodávat ještě s větší slevou než dosud, uvedl ruský ministr financí Anton Siluanov. Příspěvek do státního rozpočtu se zvyšuje z 15 na 35 procent z částky dohodnuté při transakci, přičemž při prodeji musí z tržní ceny slevit tři pětiny, a ne polovinu jako dosud.
Schodek rozpočtu má být příští rok 241 miliard korun, maluje si vláda. Jenže Národní rozpočtová rada jej realističtěji vidí spíš na úrovni bezmála 290 miliard. Hned několik položek návrhu rozpočtu totiž stojí na vodě, přičemž vzniklé dodatečné manko odpovídá 45 miliardám. Navíc, deset miliard korun, o něž kabinet schodek navýšil v důsledku zářijových povodní, není účelově vázáno, jak přitom káže příslušný zákon, takže rozpočtová rada se obává, že by mohly být využity docela jinak než na odstraňování následků pohromy.
Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V minulém týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
Národní rozpočtová rada (NRR) ve čtvrtek vyjádřila pochybnosti o některých položkách návrhu státního rozpočtu na příští rok. Vláda je podle ní příliš optimistická v očekávání výnosů z emisních povolenek nebo příjmů z dividend od firem s majetkovou účastí státu. Rada upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Vláda návrh rozpočtu schválila minulý týden, stát by měl hospodařit se schodkem 241 miliard korun.
Ministerstvo financí připraví kvůli povodním novelu letošního státního rozpočtu, deficit se zvýší o 30 miliard korun na 282 miliard korun. O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl být 240 miliard korun. Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Stát vydá na obnovu území postiženého povodněmi řádově desítky miliard korun, další peníze na rekonstrukci půjdou z obecních a krajských zdrojů, ze sbírek či od pojišťoven. Kvůli státní pomoci bude pravděpodobně nutné novelizovat státní rozpočet na letošní rok, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Otázkou financování obnovy se podle něj bude ve čtvrtek zabývat vládní skupina, kterou kabinet pro tento účel vytvořil.
Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Ve vládní rozpočtové rezervě nejsou už pro letošek peníze na navýšení sumy na platy ve veřejném sektoru. Prostředky na zářijové navýšení tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech. Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou od ledna, uvedl v pořadu Partie televize Prima CNN premiér Petr Fiala.
Tuniská policie dnes při protestech v metropoli Tunisu zatkla významnou opoziční političku 👩 Chaimu Issaovou, která si má odpykat 20letý trest vězení. Informovala o tom agentura Reuters. V pátek poslal soud 40 opozičních vůdců a mediálních osobností k trestům vězení až na 45 let za spiknutí, jehož cílem bylo svrhnout prezidenta Káise Saída.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj se v pondělí sejde se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. Oznámil to dnes Elysejský palác. Agentura Reuters k tomu napsala, že je Zelenskyj teď v nejobtížnější politické a vojenské situaci od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti onemocnění covid-19, uvedl šéf amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) 👨 Marty Makary. Svědčí o tom podle něj data shromážděná za vlády předchozího prezidenta Joea Bidena. Makary to podle agentury Reuters prohlásil v rozhovoru na stanici Fox News.
Počet obětí izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy přesáhl 7️⃣0️⃣ tisíc. Podle agentury AP to dnes uvedlo palestinské ministerstvo zdravotnictví, které má pod kontrolou teroristické hnutí Hamás. I přes klid zbraní, který Izrael s Hamáse uzavřely 10. října, nepřestává mrtvých na tomto palestinském území přibývat.
Vzdušný prostor nad Venezuelou a kolem ní bude zcela ❌ uzavřen. Americký prezident Donald Trump takto dnes varoval aerolinky, drogové dealery či pašeráky lidí na své sociální síti Truth Social. Nic bližšího k tomu nedodal. Americký Federální úřad pro letectví tento týden informoval o možné hrozbě kvůli zvýšené vojenské aktivitě ve Venezuele a okolí a venezuelská vláda zakázala šesti velkým mezinárodním leteckým společnostem přistávat ve Venezuele.
Společnost Rosněfť, která je největším producentem ropy v Rusku, hospodařila od ledna do konce září s čistým ziskem 2️⃣7️⃣7️⃣ miliard rublů (74,4 miliardy korun). To je meziroční propad o 70 procent, uvedla firma ve své výsledkové zprávě. Za poklesem jsou zejména nižší ceny ropy, vysoké úrokové sazby a silnější kurz rublu.
Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda by měl ❌ skončit ve funkci. Shodlo se na tom předsednictvo hnutí STAN, které pověřilo svého zástupce ve správní radě Správy železnic, aby na jejím nejbližším jednání podnikl kroky vedoucí k odvolání Svobody. Hnutí to uvedlo na síti X.
Za kulturní zážitky dávají letos lidé v Česku 📈 víc peněz než loni. V letošním roce Češi za kulturu průměrně utrácejí 461 korun měsíčně. Loni to bylo 323 korun měsíčně. Za rok utratí za kulturu 88 procent lidí méně než 10 tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu Index Kulturnosti, který tento týden zveřejnila česká Kancelář Kreativní Evropa.
Motoristé budou trvat na nominaci svého čestného prezidenta Filipa Turka do vlády, je nejviditelnější osobností strany. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to řekl předseda Motoristů 👨 Petr Macinka. Podobně se dnes vyjádřil i v rozhovoru pro Novinky.cz.
Hongkong po nejtragičtějším požáru za desítky let drží 3️⃣ dny smutku. Správce města John Lee a další představitelé Hongkongu dnes při pietní ceremonii před budovou hongkongské vlády drželi tři minuty ticha, zatímco vlajky Hongkongu a Číny vlály na půl žerdi, píše web stanice BBC.