Návrh státního rozpočtu na letošní rok se podle Národní rozpočtové rady velmi pravděpodobně dostane do rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Představitelé rady to uvedli s tím, že by šlo o bezprecedentní situaci, kdy by vláda předem počítala s porušením zákonných fiskálních pravidel.
Vláda v demisi a vznikající koalice se přou o deficit i o to, kdo má rozpočet sestavit. Česko se mezitím řítí do rozpočtového provizoria. „Není to katastrofa,“ říká ministr dopravy v demisi Martin Kupka (ODS).
Schválený státní rozpočet na letošní rok neodpovídá v některých oblastech realitě. Například výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie jsou podhodnocené, a naopak odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnocené. Navzdory určité konsolidaci veřejných financí stále roste státní dluh i výdaje na jeho obsluhu. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřad Miloslav Kala. Podle ministerstva financí však nejistoty na straně příjmů a výdajů při sestavování rozpočtu panují vždy a jejich velikost se mění v závislosti na řadě vnějších faktorů.
Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.
Sněmovna hlasy nastupující vládní koalice složené z ANO, Motoristů a SPD vrátila návrh rozpočtu na příští rok vládě k dopracování. Podle ANO v návrhu chybí zhruba 96 miliard korun na dopravní stavby, spolufinancování projektů v zemědělství či část mandatorních výdajů ministerstva práce a sociálních věcí. Vláda v demisi má nyní 20 dní na úpravy. Má se zaměřit na příjmy rozpočtu v souvislosti s příznivější predikcí růstu ekonomiky a také ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou prověřit některé sociální výdaje.
Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.
Sněmovna má vrátit návrh státního rozpočtu končící vládě Petra Fialy (ODS) v demisi k přepracování. Vláda by v něm měla mimo jiné přepracovat příjmy rozpočtu podle listopadové makroekonomické predikce. Měla by také ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou upravit některé povinné sociální výdaje v kapitole ministerstva práce. Do rozpočtu ministerstva dopravy by měla doplnit chybějících 37,2 miliardy korun na dotaci Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Hlasy nastupující vládní koalice ANO, Motoristů a SPD to schválil sněmovní rozpočtový výbor.
Hra vznikající koalice kolem návrhu státního rozpočtu na příští rok je podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) jen snahou, jak odclonit pozornost od nevyřešených dotačních problémů předsedy ANO Andreje Babiše, které brání rychlejšímu vzniku nové vlády. Fiala sdělil, že je načase přestat s politickými hrami a hnutí ANO se musí konečně začít chovat odpovědně. Kabinet se poradí, jak bude postupovat, řešení je víc, dodal později Fiala. Podle dosluhujícího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) znamená počínání nastupující koalice jen vyšší deficit a rozhazování peněz.
V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, tvrdí Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Kabinet v demisi se podle něj bojí, že tyto údaje vyjdou najevo, a proto nechce návrh poslat do Sněmovny. Zástupci odcházející vlády jeho kritiku odmítli.
V návrhu státního rozpočtu na příští rok chybí podle místopředsedkyně ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové vedle 38 miliard korun na dopravní infrastrukturu také asi 32 miliard na mandatorní výdaje ministerstva práce a sociálních věcí a sedm miliard korun na spolufinancování zemědělství.
Pokud by Babišova vláda naplnila všechny své sliby během prvního roku vládnutí, z výpočtu Národní rozpočtové rady plyne, že se český schodek veřejných financí stále vyjde pod 3 procenta HDP; německá vláda by v takovém případě měla o 20 procent vyšší deficit než ta česká, rakouská o 38 procent, a polská dokonce o 124 procent. Ani inflace by neměla být v Česku problémem.
