Dosluhující vláda odmítá nově zvolené sněmovně předložit návrh státního rozpočtu na rok 2026. Zdůvodňuje to tím, že stávající opozice má beztak návrh za cár papíru, takže jej Poslanecká sněmovna v novém složení shodí ze stolu. Vláda prostě národu namlouvá, že nemá pro schválení rozpočtu zajištěnu sněmovní většinu, takže jej raději ani nepředloží. Jde o poraženectví, nebo o něco jiného?
Prezident Petr Pavel vnímá nyní zveřejněný návrh rozpočtu na příští rok jako polotovar. Smysl komentovat podle něj má až finální podobu. Řekl to před odletem na Bledské strategické fórum do Slovinska.
V příštím roce se několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí zastaví. Ministr financí Zbyněk Stanjura koncem června uvedl, že se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun.
Mzdy rostou, z hlavních daňových příjmů se proto nejrychleji zvýšilo inkaso daně z příjmu fyzických osob. Vybralo se na ní 89 miliard korun, o 13,6 procenta víc než loni.
Následující vláda bude muset stanovit čtyři až pět priorit, do kterých bude směrovat peníze. Ostatní oblasti budou možná i stagnovat. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl prezident Petr Pavel. Zdůvodnil to tím, že Česko má mnoho priorit, a tím pádem vlastně nemá žádné a nemůže investovat do skutečných cílů. O prioritách hovořil v souvislosti se závazkem členských států z nedávného summitu NATO v Haagu zvýšit během deseti let výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu.
V Česku se zastaví několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura včera uvedl, že v příštím roce se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun. Byl by tak o zhruba 40 miliard vyšší, než je jeho letošní nejvyšší možná plánovaná úroveň.
Vláda za první čtvrtletí letošního roku vykázala schodek státního rozpočtu čítající 91,2 miliardy korun. Přestože historicky jde nominálně o čtvrtý nejvyšší schodek za kterékoli první čtvrtletí, z porovnání se schodky za stejnou dobu let 2023 a 2024 je patrná sice značně pozvolná, ale přece jen probíhající elementární konsolidace hospodaření státního rozpočtu.
Česká vláda loni hospodařila s rozpočtovým schodkem 271,4 miliardy korun. Vešla se tak celkem komfortně do limitu, jenž odpovídá maximálnímu „povolenému“ deficitu. Tedy do částky 282 miliard korun. Tato částka je výsledkem loňského navýšení maximálního deficitu, o 30 miliard korun, k němuž se kabinet uchýlil v důsledku zářijových povodní.
Bývalí prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus v nedělní Partii Terezy Tománkové v televizi CNN Prima News kritizovali státní rozpočet na příští rok. Klaus ho označil za špatný a šílený a uvedl, že naplánovanému schodku 241 miliard korun nemůže tleskat. Zeman zpochybnil jako nerealistický odhad růstu ekonomiky, se kterým rozpočet v příštím roce počítá.
Národní podnik Budějovický Budvar letos odvedl státu plánovaných 550 milionů korun ze zisku, uvedla to mluvčí pivovaru Barbora Povišerová. Kolik to bude příští rok, zatím neví. Loni Budvar odvedl 250 milionů korun, předloni 550 milionů korun. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v létě uvedl, že peníze půjdou na mimořádnou podporu zemědělců pro letošní rok. Státní podnik Lesy České republiky letos do státní kasy poslal 3,5 miliardy korun, příští rok by měl být odvod dvojnásobný.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) by měl v roce 2025 zdvojnásobit odvod státu na sedm miliard korun z letošních 3,5 miliardy korun. Podnik na odvod zřejmě bude muset použít peníze z rezerv, což by ho v případě kalamity mohlo ohrozit. Hrozí i oddálení nápravy miliardových škod po zářijových povodních. Uvedl to generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.
Prezident Petr Pavel si telefonoval s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o pokračující podpoře Ukrajiny a pokroku v mírových jednáních. Na webu to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Hlavy států se podle Hradu shodly, že je ve společném zájmu, aby mírová dohoda přinesla Ukrajině důstojný mír.
