Schodek 389 miliard korun začíná být problémem i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí hledat úspory a zastavovat projekty, na které podle nich stát nemá, SPD zase míří na dávky cizincům a podporu neziskových organizací. Premiér Andrej Babiš ale vzkazuje, že žádný vlastní seznam škrtů nabízet nebude a čeká konkrétní návrhy od partnerů.
Schodek státního rozpočtu ve výši 389 miliard korun je vysoký sám o sobě. Ještě problematičtější je ale načasování: vláda ho plánuje v době, kdy česká ekonomika podle její vlastní prognózy poroste o 2,4 procenta. V dobrých časech si stát místo vytváření rezerv dál půjčuje.
Schodek státního rozpočtu může příští rok vypadat příznivěji, než jaká bude skutečná potřeba financování státu. Budou například potřeba další desítky miliard na financování Dukovan. Investoři proto nebudou sledovat jen číslo v titulcích, ale především to, kolik nových peněz si stát skutečně bude muset půjčit skrze dluhopisový trh.
Na první pohled dobrá zpráva: česká ekonomika loni rostla rychleji než evropský průměr. Na druhé straně účtu ale přibývají miliardy dluhu a mizí důvod k optimismu. Podle NKÚ českému hospodářství dál chybějí reformy, vyšší produktivita i větší inovační výkon.
Příprava státního rozpočtu na rok 2027 může pokračovat bez komplikací. Výbor pro rozpočtové prognózy označil srpnovou makroekonomickou predikci ministerstva financí a odhad rozpočtových příjmů za realistické a nevidí snahu nadhodnotit budoucí příjmy.
Prázdniny se chýlí k radosti rodičů ke konci. Příští školní rok nastoupí do škol podle odhadu ministerstva školství asi 115 tisíc nových žáků, o tři tisíce méně než loni. Ministr školství Plaga, jelikož se blíží komunální volby, prohlásil, že chce pro učitele sehnat více peněz. 75 tisíc korun měsíčně. Jenže, koho budou učitelé za pár let učit?
Vláda při přípravě rozpočtu na příští rok dál posouvá hranice schodku a rozdává miliardy, aniž by bylo jasné, kde chce šetřit. Rostoucí zadlužení přitom nepovažuje za akutní problém, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Hejtmani stojící mimo vládní hnutí ANO žádají jasné vysvětlení, proč stát nechce krajům v příštím roce přispět na opravy silnic druhé a třetí třídy. Na zářijové jednání Asociace krajů proto chtějí pozvat ministryni financí Alenu Schillerovou a ministra dopravy Ivana Bednárika. V minulých letech stát poskytoval krajům dvě až čtyři miliardy korun ročně.
Jedna z položek rozpočtových příjmů je sice svou výší málem přehlédnutelná, ale v čase výrazně roste. Jde o poplatky za ukládání odpadu. Naopak nám rostly platby do EU, do nichž patří i sankce za nízkou recyklaci. Tady už ale celkově jde o desítky miliard.
ČEZ spouští výplatu jedné z nejsledovanějších dividend na českém trhu. Celkem rozdělí 22,6 miliardy korun, z nichž téměř 16 miliard zamíří do státního rozpočtu.
Andrej Babiš slibuje na příští rok schodek výrazně nižší než 400 miliard korun. Zároveň však odmítá omezit investice, chce plnit obranné závazky a nehodlá sáhnout na výdaje důležité pro voliče. Úspory mají najít především ministři. Taková rovnice ale bez zásadních změn nebo nových příjmů nevychází.
Ředitelství silnic a dálnic v prosinci otevře nové nadjezdy nad Pražským okruhem mezi Ořechem a Slivencem. V ulici K Austisu bude zprovozněn 18. prosince, v ulici K Zadní Kopanině o dva dny později. Nové mosty se staví kvůli plánovanému rozšíření této části okruhu ze čtyř na šest pruhů. Nové jízdní pruhy by se totiž pod původní nadjezdy nevešly.
