Zajímá nás
Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun.
Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) zřídili celostátní stávkový výbor. Jsou připraveni k případnému celorepublikovému protestu proti vládnímu úspornému balíčku. Od 26. do 30. června pak jednotlivé svazy a organizace mohou pořádat své protestní akce. Dohodl se na tom sněm ČMKOS.
Ministerstva, kraje, profesní komory a svazy, nevládní organizace a další instituce žádají úpravy úsporného balíčku, pomocí něhož chce vláda zlepšit stav veřejných financí. Připomínky zaslané do elektronického systému návrhů zákonů se týkají mimo jiné rozdělení daně z příjmu právnických osob či daně z nemovitosti, sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), daňového zvýhodnění benefitů, podpory stravování zaměstnanců nebo zvýšení náhrady pro bývalé prezidenty.
Mojmír Hampl dodal z pozice šéfa Národní rozpočtové rady vládě na konci loňského roku dvacet stran podkladů s návrhy na škrty ve výdajích a navýšení příjmů, aby se veřejné finance přestaly potápět do stamiliardových dluhů. A pak nechal vládu půl roku koupat se ve vlastní šťávě. Kabinet minulý týden představil úsporný balíček, který do velké míry kopíruje návrhy Hamplova úřadu. Jak je hodnotí sám Hampl? „Jsem rád, že politici vůbec našli nějaký kompromis,“ říká v rozhovoru pro Newstream. Prostor pro další škrty vidí a nejvíc ho děsí přemýšlení politiků o garantovaném důchodu.
Vládní balíček se týká i realitního trhu. Nejvíc se mluvilo o dani z nemovitosti. Mnoho serverů vytáhlo titulky ve smyslu, že daň „výrazně“ roste. A že majitelé bytů ji přenesou na nájemníky, a nájmy kvůli tomu prý porostou. Pravda je jinde.
Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své aktuální prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby.
Současná vláda Petra Fialy vytvořila za čtyři měsíce „sekeru“ ve státním rozpočtu za 200 miliard korun. Sečteno, podtrženo, tu samou „sekeru“ – v očištění o inflaci – vytvořily obě Klausovy vlády, Tošovského vláda a vláda Zemanova v letech 1993 až 2001.
Světově významná agentura Fitch zhoršila rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny. Zdůvodňuje to výší předpokládaných rozpočtových schodků Francie letos a v příštím roce. Tyto deficity už jsou až příliš výrazně nad úrovní prostřední hodnoty deficitů vykazovaných skupinou zemí, do níž agentura Fitch dosud řadila právě i ve Francii, tedy skupinou zemí s hodnocením „AA“. Proto nově Francii přisuzuje o stupeň horší hodnocení, „AA-“, upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Schodek letos přesáhne 300 miliard, překoná tedy plán vlády. Ta by mohla hodně ušetřit masivnějším propouštěním státních zaměstnanců, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Česko se zadlužuje nejrychleji v EU. Současná vláda za rok stihla zemi zadlužit zhruba o tolik jako všechny vlády dohromady od té Klausovy roku 1993 až po Grossovu roku 2004.
Stav českých veřejných financí není utěšený. Na druhou stranu všechna ta kritická tvrzení o tom, že jdeme „řeckou cestou“, jsou notně přestřelená. Často jen přiživují frustraci části polarizované společnosti, která do dané problematiky nemá dostatečný vhled, ale strach ze státního bankrotu – jakkoli neopodstatněný – umocňuje její již tak značnou úzkost a tíseň.
