Následující vláda bude muset stanovit čtyři až pět priorit, do kterých bude směrovat peníze. Ostatní oblasti budou možná i stagnovat. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl prezident Petr Pavel. Zdůvodnil to tím, že Česko má mnoho priorit, a tím pádem vlastně nemá žádné a nemůže investovat do skutečných cílů. O prioritách hovořil v souvislosti se závazkem členských států z nedávného summitu NATO v Haagu zvýšit během deseti let výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu.
Národní podnik Budějovický Budvar letos odvedl státu plánovaných 550 milionů korun ze zisku, uvedla to mluvčí pivovaru Barbora Povišerová. Kolik to bude příští rok, zatím neví. Loni Budvar odvedl 250 milionů korun, předloni 550 milionů korun. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v létě uvedl, že peníze půjdou na mimořádnou podporu zemědělců pro letošní rok. Státní podnik Lesy České republiky letos do státní kasy poslal 3,5 miliardy korun, příští rok by měl být odvod dvojnásobný.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) by měl v roce 2025 zdvojnásobit odvod státu na sedm miliard korun z letošních 3,5 miliardy korun. Podnik na odvod zřejmě bude muset použít peníze z rezerv, což by ho v případě kalamity mohlo ohrozit. Hrozí i oddálení nápravy miliardových škod po zářijových povodních. Uvedl to generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.
Prezident Pavel podpisem rozpočtu dal najevo, že upřednostňuje politické ohledy před těmi ryze ekonomickými, které aplikují i jeho vlastní odborní poradci. Což vlastně není překvapivé.
Premiér Petr Fiala věří tomu, že společně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) přesvědčili prezidenta Petra Pavla, aby podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Zároveň ale nechtěl rozhodnutí prezidenta předjímat, hlava státu ho podle Fialy oznámí veřejnosti do týdne až 12 dnů. Premiér to dnes řekl novinářům po schůzce s Pavlem. Hrad následně na síti X uvedl, že prezident oznámí rozhodnutí o tom, zda rozpočet podepíše, nebo bude vetovat, 17. prosince.
Francouzští poslanci vyslovili ve středu večer nedůvěru menšinovému kabinetu Michela Barniera. Země se propadá do čím dál vážnější politické krize. Míč je nyní na straně prezidenta Emmanuela Macrona, kterému však možnosti pomalu ubývají. Začíná se mluvit i o jeho konci.
Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal v Národním shromáždění většinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, nad rozpočtem na příští rok zůstávají otazníky.
Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun. Opozice podrobila rozpočet kritice.
Poslanci dnes budou schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok s již schváleným schodkem 241 miliard korun. V dílčích hlasováních rozhodnou o přesunech historicky druhého nejvyššího balíku peněz, drtivou většinu ale zamítnou. Návrhy změn odpovídají zhruba 224 miliardám korun. Většího objemu takové návrhy dosud dosahovaly jen roku 2020, kdy se schvaloval rozpočet na rok 2021.
Ekonom David Marek na začátku tohoto týdne rezignoval na členství v Národní ekonomické radě vlády (NERV). Napsaly to Hospodářské noviny (HN) na svém webu. Marek, který je současně poradcem prezidenta Petra Pavla, podle svých slov nechce být v konfliktu zájmů. Nedávno kritizoval vládní návrh rozpočtu na příští rok, který po schválení ve sněmovně dostává k podpisu prezident republiky.
Výrazné navýšení cel představuje z hlediska české ekonomiky hlavní bezprostřední hrozbu plynoucí z dnešního znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.
Americká internetová společnost Meta Platforms hodlá v příštích třech letech investovat 600 miliard dolarů (zhruba 12,6 bilionu Kč) do infrastruktury a pracovních míst ve Spojených státech. Oznámila to dnes podle agentury Reuters firma.
Prezident Spojených států Donald Trump přivítal maďarského premiéra Viktora Orbána v Bílém domě. Novináři se pokusili Trumpovi položit otázky k možné budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Budapešti a k budoucnosti dodávek ruského plynu do Maďarska, hlava USA ale zatím neodpověděla.
Pražská burza potřetí v řadě vylepšila historické maximum. Index PX dnes stoupl o 0,35 procenta na 2426,91 bodu. Při oslabování většiny hlavních emisí táhl burzu nahoru zejména růst ceny akcií bank. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v listopadu klesla na nejnižší úroveň za téměř tři a půl roku. Mezi americkými domácnostmi rostou obavy z negativních hospodářských dopadů omezení chodu federální vlády, tedy takzvaného shutdownu. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu Michiganské univerzity.
Letošní sklizeň vinných hroznů ve Francii by podle výhledu měla zůstat druhý rok na historickém minimu. Stejně jako loni 🍷🍷🍷 by se mělo vyprodukovat 36,2 milionu hektolitrů. Podle agentury Reuters to uvedlo francouzské ministerstvo zemědělství. Sklizeň bude horší kvůli letním vedrům a suchu.
Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu v další větvi korupční kauzy Dozimetr nově obvinili 13 lidí a čtyři firmy. Napsaly to Seznam Zprávy (SZ). Policisté znovu stíhají i ty, které obvinili už v hlavní větvi případu v roce 2022. Jde o podnikatele Michala Redla, Pavla Kosa, Zakaríu Nemraha, Pavla Dovhomilju, bývalého ekonomického ředitele pražského dopravního podniku (DPP) Mateje Augustína, tehdejšího vedoucího jednotky informačních technologií DPP Luďka Šteffela nebo někdejšího šéfa právního odboru této společnosti Dalibora Kučeru.
Dohledový úřad dosud v souvislosti s letošními sněmovními volbami uložil čtyři pokuty od 10 do 35 tisíc korun. Týkají se parlamentních uskupení ODS, SPD a Motoristů i mimoparlamentní strany Volte Pravý Blok. Plyne to z webu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Celospolečenské ztráty způsobené dopravními 🚨🚨🚨 nehodami v loňském roce v Česku vzrostly meziročně o dvě procenta na 149,39 miliardy korun navzdory nižšímu počtu nehod. Údaj zveřejnilo Centrum dopravního výzkumu, podle kterého výši ztrát ovlivnila inflace. Při výpočtu centrum zohledňuje veškeré náklady vyvolané dopravní nehodou, od výjezdu hasičů, přes soudní poplatky až po sirotčí či vdovské důchody.
Kubistická olejomalba Zátiší malířské Bohumila Kubišty z roku 1913 bude hlavním obrazem sálové aukce, kterou v neděli 9. listopadu pořádá společnost Adolf Loos Apartment & Gallery v pavilonu Expo 58 v pražských Letenských sadech. Vyvolávací cena je 29 milionů korun.
Evropská komise zpřísnila vízová pravidla platná pro ruské občany. Nově nebudou získávat víza pro opakovaný vstup, a budou muset žádat o vízum při každém vstupu do Evropské unie. Komise o tom dnes informovala ve svém prohlášení. Krok podle EK souvisí se zvýšenými bezpečnostními riziky, která "vyplývají z nevyprovokované a neodůvodněné ruské agrese proti Ukrajině, včetně zneužívání migrace jako zbraně".
