Poslanecká sněmovna schválila základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Počítá se schodkem 310 miliard korun, což je více než loni. Zatímco vláda návrh hájí jako realistický, opozice i rozpočtová rada mluví o rozporu se zákonem.
Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) a zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) se setkali v Lánech s bývalým prezidentem Milošem Zemanem. Macinka poté sdělil, že pro nastupující politickou generaci je důležité mluvit s politiky, kteří mají desítky let zkušeností. Podle Zemana se debata točila kolem priorit vlády ANO, SPD a Motoristů i návrhu státního rozpočtu na letošní rok.
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy budou 1,978 bilionu korun a výdaje 2,288 bilionu korun bez vlivu projektů Evropské unie. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom vyjádřila přesvědčení, že kabinet neporušil zákon o rozpočtové odpovědnosti, limit pro výdajové rámce se podle ní vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září. Opozice návrh kritizovala, deficit považuje za příliš vysoký. Předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) navrhoval schodek 286 miliard korun.
Německá vláda plánuje zavést nové subvence na nákup elektromobilů pro domácnosti s nízkými a středními příjmy. Na program chce vyčlenit tři miliardy eur, což by umožnilo podpořit až 800 tisíc vozů. Opatření má znovu povzbudit poptávku po elektromobilech, která po zrušení předchozí podpory výrazně oslabila.
Návrh státního rozpočtu na letošní rok se podle Národní rozpočtové rady velmi pravděpodobně dostane do rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Představitelé rady to uvedli s tím, že by šlo o bezprecedentní situaci, kdy by vláda předem počítala s porušením zákonných fiskálních pravidel.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, řekla dnes ministryně financí Alena Schillerová. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Pokud schodek za rok loňský má být výrazně horší než ten roku 2024, nelze vyloučit, že Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla třeba i v rozsahu kolem padesáti miliard korun. A že se schodek za rok loňský přiblíží psychologické úrovni 300 miliard korun. Schillerová výsledek hospodaření státního rozpočtu za loňský rok představí v úterý.
Ve státním rozpočtu na příští rok chybí na výdaje 116 miliard korun, uvedl místopředseda SPD Radim Fiala s odkazem na ministryni financí a místopředsedkyni ANO Alenu Schillerovou (ANO). Řekl to před jednáním koaliční rady ANO, SPD a Motoristů, která se tím podle něj bude zabývat. Koalice dříve operovala s částkou o zhruba 20 miliard nižší.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) považuje za pravděpodobné, že se bude muset zvýšit schodek rozpočtu na příští rok. Řekla to České televizi. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.
Vláda v demisi a vznikající koalice se přou o deficit i o to, kdo má rozpočet sestavit. Česko se mezitím řítí do rozpočtového provizoria. „Není to katastrofa,“ říká ministr dopravy v demisi Martin Kupka (ODS).
Schválený státní rozpočet na letošní rok neodpovídá v některých oblastech realitě. Například výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie jsou podhodnocené, a naopak odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnocené. Navzdory určité konsolidaci veřejných financí stále roste státní dluh i výdaje na jeho obsluhu. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřad Miloslav Kala. Podle ministerstva financí však nejistoty na straně příjmů a výdajů při sestavování rozpočtu panují vždy a jejich velikost se mění v závislosti na řadě vnějších faktorů.
Vítěz maďarských voleb a lídr středopravicové strany Tisza 👨 Péter Magyar prohlásil, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské čtyřky, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko. První zahraniční cesta povede do Polska, pak do Bruselu a Vídně, řekl v prvním povolebním projevu příznivcům.
Evropské srdce dnes v Maďarsku bije silněji, země si vybrala evropskou budoucnost. V reakci na vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách to dnes napsala předsedkyně Evropské komise 👩 Ursula von der Leyenová, jejíž instituce měla s dosavadní vládou premiéra Viktora Orbána dlouholeté spory.
V Maďarsku ❌ skončily parlamentní volby, jejichž výsledek určí další osud premiéra Viktora Orbána vládnoucího od r. 2010. Vzbudily rekordní zájem voličů, do 18:30 přišlo hlasovat 77,8 procenta voličů, před čtyřmi lety jich bylo o deset procentních bodů méně.
Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International. Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o 2️⃣0️⃣0️⃣ mrtvých a zraněných.
Prezident 👨 Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti Severoatlantické aliance, uvedl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na dnešní prohlášení českého ministerstva zahraničních věcí, v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu amerického prezidenta Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
Svůj hlas v maďarských parlamentních volbách přišly na velvyslanectví v Praze mezi 15:00 a 16:00 odevzdat nižší desítky lidí. Někteří chvíli počkali před budovou, než se uvolní hlasovací místnost. Lidé přicházeli jednotlivě i v menších skupinách, dopoledne se u velvyslanectví tvořily fronty. Podle informací na webu je v Praze zaregistrovaných přes 7️⃣0️⃣0️⃣ voličů, své hlasy mohou odevzdat do dnešních 19:00.
Maďarsko je pod vedením premiéra 👴 Viktora Orbána demokratická země a dnešní volby budou svobodné. V nedělní debatě České televize to řekl europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Také bývalý eurokomisař Pavel Telička odmítl, že by v Maďarsku byl autoritářský režim, připustil ale, že volební kampaň v zemi nebyla zcela férová. Oba očekávají vítězství někdejšího Orbánova spolupracovníka, později kritika a vyzyvatele Pétera Magyara, který by podle nich zlepšil vztahy Budapešti s EU.
Americký prezident 👴 Donald Trump oznámil, že námořnictvo Spojených států zahájí blokádu Hormuzského průlivu a že mu nařídil zadržovat v mezinárodních vodách lodě, které za plavbu touto trasou zaplatily Íránu poplatek. Teherán šéf Bílého domu zároveň obvinil z vydírání celého světa a uvedl, že se Írán odmítl vzdát svých jaderných ambicí.
Rusko je připraveno napomoci k urovnání konfliktu na Blízkém východě, uvedl ruský prezident 👴 Vladimir Putin v dnešním telefonickém rozhovoru s íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem. Ten podle Kremlu informoval Putina o íránsko-amerických rozhovorech v Islámábádu.
Vláda dál 👍 počítá se zastropováním důchodového věku na 65 letech. Strop zavede spolu s úpravou dřívějších penzí pro náročné profese. V debatě České televize to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle lidoveckého poslance a bývalého ministra práce Mariana Jurečky by kabinet měl také říct, zda se zvýšené důchodové výdaje pak pokryjí na dluh, nebo se zvednou odvody, či sníží penze.