Národní podnik Budějovický Budvar letos odvedl státu plánovaných 550 milionů korun ze zisku, uvedla to mluvčí pivovaru Barbora Povišerová. Kolik to bude příští rok, zatím neví. Loni Budvar odvedl 250 milionů korun, předloni 550 milionů korun. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v létě uvedl, že peníze půjdou na mimořádnou podporu zemědělců pro letošní rok. Státní podnik Lesy České republiky letos do státní kasy poslal 3,5 miliardy korun, příští rok by měl být odvod dvojnásobný.
Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal v Národním shromáždění většinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, nad rozpočtem na příští rok zůstávají otazníky.
Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun. Opozice podrobila rozpočet kritice.
Poslanci dnes budou schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok s již schváleným schodkem 241 miliard korun. V dílčích hlasováních rozhodnou o přesunech historicky druhého nejvyššího balíku peněz, drtivou většinu ale zamítnou. Návrhy změn odpovídají zhruba 224 miliardám korun. Většího objemu takové návrhy dosud dosahovaly jen roku 2020, kdy se schvaloval rozpočet na rok 2021.
Ekonom David Marek na začátku tohoto týdne rezignoval na členství v Národní ekonomické radě vlády (NERV). Napsaly to Hospodářské noviny (HN) na svém webu. Marek, který je současně poradcem prezidenta Petra Pavla, podle svých slov nechce být v konfliktu zájmů. Nedávno kritizoval vládní návrh rozpočtu na příští rok, který po schválení ve sněmovně dostává k podpisu prezident republiky.
Výrazné navýšení cel představuje z hlediska české ekonomiky hlavní bezprostřední hrozbu plynoucí z dnešního znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.
Eurostat letos v průběhu roku postupně opravuje a reviduje čísla ke schodku státního rozpočtu v roce 2023. Započítal tudíž do schodku dluh, který vláda Petra Fialy vyvedla mimo rozpočet, zjevně aby si schodek opticky snížila. A také vládě odmítl započítat část dividendy ČEZ, kterou si vláda v rozporu s mezinárodní metodikou započítala celou.
Ruské úřady přitvrdily podmínky, které musí splnit zahraniční společnosti při odchodu z Ruska: prodraží se jim příspěvek do ruského rozpočtu a také budou muset svá ruská aktiva prodávat ještě s větší slevou než dosud, uvedl ruský ministr financí Anton Siluanov. Příspěvek do státního rozpočtu se zvyšuje z 15 na 35 procent z částky dohodnuté při transakci, přičemž při prodeji musí z tržní ceny slevit tři pětiny, a ne polovinu jako dosud.
Schodek rozpočtu má být příští rok 241 miliard korun, maluje si vláda. Jenže Národní rozpočtová rada jej realističtěji vidí spíš na úrovni bezmála 290 miliard. Hned několik položek návrhu rozpočtu totiž stojí na vodě, přičemž vzniklé dodatečné manko odpovídá 45 miliardám. Navíc, deset miliard korun, o něž kabinet schodek navýšil v důsledku zářijových povodní, není účelově vázáno, jak přitom káže příslušný zákon, takže rozpočtová rada se obává, že by mohly být využity docela jinak než na odstraňování následků pohromy.
Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V minulém týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
Národní rozpočtová rada (NRR) ve čtvrtek vyjádřila pochybnosti o některých položkách návrhu státního rozpočtu na příští rok. Vláda je podle ní příliš optimistická v očekávání výnosů z emisních povolenek nebo příjmů z dividend od firem s majetkovou účastí státu. Rada upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Vláda návrh rozpočtu schválila minulý týden, stát by měl hospodařit se schodkem 241 miliard korun.
Stát zavede nový systém evidence tržeb EET 2.0, spustí se příští rok. Novinářům to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Systém nebude povinný pro podnikatele, kteří jsou v prvním pásmu paušální daně, mají roční příjmy do jednoho milionu korun či platí měsíční paušální daň 1500 korun a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Ministerstvo financí chystá snížení daně z přidané hodnoty (DPH) z 21 na 12 procent pro nealkoholické nápoje ☕, které zákazníci v gastronomických zařízeních konzumují na místě. Uvedla to ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na tiskové konferenci, kde představila podrobnosti návrhu zákona o obnovení elektronické evidence tržeb (EET).
Slovenská vláda dnes kvůli dřívějšímu přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu vyhlásila stav ropné nouze, opatření vstoupí v platnost ve čtvrtek. Kabinet premiéra Roberta Fica zároveň souhlasil s tím, že stát ze svých nouzových zásob zapůjčí bratislavské rafinerii Slovnaft ⛽ do 250 tisíc tun ropy.
Spotřeba energií loni v tuzemsku začala růst, Češi spotřebovali více elektřiny, plynu i tepla. Nejvýrazněji oproti předloňsku stouplo využití plynu, meziročně o 6,5 procenta. Vliv na to měly především nižší teploty, projevily se ale i klesající ceny energií. Nárůst spotřeby byl patrný zejména u domácností. Uvedli to zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Číst více
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová plánuje odejít z čela banky před vypršením svého osmiletého mandátu a před francouzskými prezidentskými volbami plánovanými na příští rok. S odkazem na své zdroje o tom informuje deník Financial Times (FT). Krok Lagardeové by podle něj měl umožnit, aby výběr jejího nástupce mohl ovlivnit ještě odcházející francouzský prezident Emmanuel Macron.
Číst více
Japonsko bude investovat do tří energetických a průmyslových projektů v USA v hodnotě 36 miliard dolarů 💵 (738 miliard korun). V úterý to na sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump. Projekty jsou prvními investicemi, ke kterým se Japonsko zavázalo při uzavření obchodní dohody s USA, dodal.
Generálním ředitelem státního podniku Lesy České republiky (LČR) bude Josef Vojáček. Podnik vedl již v letech 2018 až 2021, tedy v době druhé vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Vojáček uspěl ve výběrovém řízení, které vypsalo ministerstvo zemědělství, uvedl v tiskové zprávě mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Tehdejšího generálního ředitele Dalibora Šafaříka ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal z čela státní firmy 14. ledna.
Číst více
Podpora Čechů pro nákup zbraní pro Ukrajinu podle Martina Ondráčka z iniciativy Dárek pro Putina neklesá, ale naopak meziročně roste. Organizace, která se specializuje na veřejné sbírky na vojenskou techniku, zaznamenává podle něj kontinuální nárůst podpory navzdory častým tvrzením o slábnoucí podpoře Ukrajiny.
Číst více
Okurky 🥒, které jsou v Rusku oblíbenou součástí mnoha pokrmů, se staly dalším zbožím, jež výrazně zdražilo. Podle agentury Reuters to naštvalo spotřebitele. Cena okurek se od prosince podle oficiálních statistik zdvojnásobila a kilogram nyní v průměru vyjde na 300 rublů (80,4 koruny). Na sociálních médiích se ale ve velkém objevují i příspěvky s fotografiemi, podle kterých se tato zelenina prodává za dvojnásobek i trojnásobek.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dnes představí návrh zákona na obnovení elektronické evidence tržeb (EET) 💰a legislativní změny týkající se daňových benefitů. Zavedení EET 2.0 si Schillerová vytkla jako jeden ze svých cílů v boji se šedou ekonomikou a s daňovými úniky. Nový systém ministerstvo financí plánuje spustit do roku 2027.
