Jihočeskému hejtmanovi Martinu Kubovi (ODS) vadí, že vláda nechce poslat rozpočet ke schválení do Sněmovny. Podle něj by koalice měla uznat prohru ve volbách a ustoupit od obstrukcí, kvůli kterým sama kritizovala opozici. Šéf ANO a vítěz voleb Andrej Babiš vládu vyzval, ať rozpočet opakovaně předloží, jako vstřícné gesto by to vnímal i prezident Petr Pavel. Kuba patří mezi možné kandidáty na předsedu ODS po Petrovi Fialovi, zatím ale neřekl, zda bude v lednu na sněmu o pozici usilovat. Chce se nejprve seznámit s názory řadových členů.
Předseda ANO Andrej Babiš by ocenil, kdyby prezident Petr Pavel přiměl končící vládu, aby znovu poslala návrh státního rozpočtu na příští rok do Sněmovny. Babiš to řekl ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Zároveň připustil, že nová vláda, na které se ANO domlouvá s hnutím SPD a Motoristy, může být až v prosinci. Pokud kabinet Petra Fialy (ODS) nepošle návrh rozpočtu do Sněmovny, podle Babiše hrozí, že se do března zastaví například výkupy pozemků pro dálnice.
Výsledek letošních voleb může trhy uklidnit. Trhy se přísně vzato bály hlavně toho, že by v ČR hrozilo uspořádání referenda o odchodu z EU a NATO. S volebním výsledkem hnutí Stačilo! Se však tato varianta stala irelevantní a na stole zůstaly věci, které pro trhy nejsou v krátkém časovém horizontu nebezpečné.
Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Prezident Petr Pavel vnímá nyní zveřejněný návrh rozpočtu na příští rok jako polotovar. Smysl komentovat podle něj má až finální podobu. Řekl to před odletem na Bledské strategické fórum do Slovinska.
V příštím roce se několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí zastaví. Ministr financí Zbyněk Stanjura koncem června uvedl, že se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun.
Mzdy rostou, z hlavních daňových příjmů se proto nejrychleji zvýšilo inkaso daně z příjmu fyzických osob. Vybralo se na ní 89 miliard korun, o 13,6 procenta víc než loni.
Následující vláda bude muset stanovit čtyři až pět priorit, do kterých bude směrovat peníze. Ostatní oblasti budou možná i stagnovat. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl prezident Petr Pavel. Zdůvodnil to tím, že Česko má mnoho priorit, a tím pádem vlastně nemá žádné a nemůže investovat do skutečných cílů. O prioritách hovořil v souvislosti se závazkem členských států z nedávného summitu NATO v Haagu zvýšit během deseti let výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu.
V Česku se zastaví několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura včera uvedl, že v příštím roce se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun. Byl by tak o zhruba 40 miliard vyšší, než je jeho letošní nejvyšší možná plánovaná úroveň.
Vláda za první čtvrtletí letošního roku vykázala schodek státního rozpočtu čítající 91,2 miliardy korun. Přestože historicky jde nominálně o čtvrtý nejvyšší schodek za kterékoli první čtvrtletí, z porovnání se schodky za stejnou dobu let 2023 a 2024 je patrná sice značně pozvolná, ale přece jen probíhající elementární konsolidace hospodaření státního rozpočtu.
Česká vláda loni hospodařila s rozpočtovým schodkem 271,4 miliardy korun. Vešla se tak celkem komfortně do limitu, jenž odpovídá maximálnímu „povolenému“ deficitu. Tedy do částky 282 miliard korun. Tato částka je výsledkem loňského navýšení maximálního deficitu, o 30 miliard korun, k němuž se kabinet uchýlil v důsledku zářijových povodní.
Slovensko dnes dvě hodiny po půlnoci začalo přijímat ropu ropovodem Družba, napsala na sociální síti slovenská ministryně hospodářství 👩 Denisa Saková. Dodávky suroviny uvedeným ropovodem přes Ukrajinu na Slovensko a do Maďarska byly přerušeny na konci ledna, podle Kyjeva kvůli ruskému útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Schůzky s představiteli vlády Saúdské Arábie má dnes na programu český ministr zahraničí 👨 Petr Macinka během návštěvy této blízkovýchodní země, kam vyrazil v době pokračující nejistoty okolo přepravy ropy Hormuzským průlivem. Vedle energetiky se chce zaměřit také na obrannou spolupráci či oboustranné navyšování investic.
Válka na Ukrajině v současnosti podle deníku Le Monde v mnohém připomíná hraní 💻 videohry. Operátoři dronů sedí několik kilometrů od fronty v podzemních místnostech, sledují obraz z kamery a bezpilotní stroje řídí upravenými herními ovladači. Stejný pohyb palce, kterým ještě nedávno vedli postavu na obrazovce, teď určuje dráhu dronu nesoucího výbušninu, popisuje francouzský list.
Na Kypru dnes večer začne dvoudenní neformální 🤝 summit Evropské unie. Hlavy států a vlád členských zemí budou dnes jednat mimo jiné o válkách na Ukrajině a na Blízkém východě, v pátek pak o několikaletém rozpočtu Evropské unie. Českou republiku bude na summitu zastupovat premiér Andrej Babiš.
