Vláda konečně trochu pochopila, zač si ji daňoví poplatníci platí, a už alespoň připouští, že předloží návrh rozpočtu na rok 2026 i nové Sněmovně. V nedělních televizních debatách to připustil vicepremiér Vít Rakušan nebo ministr zemědělství Marek Výborný.
Výsledek letošních voleb může trhy uklidnit. Trhy se přísně vzato bály hlavně toho, že by v ČR hrozilo uspořádání referenda o odchodu z EU a NATO. S volebním výsledkem hnutí Stačilo! Se však tato varianta stala irelevantní a na stole zůstaly věci, které pro trhy nejsou v krátkém časovém horizontu nebezpečné.
Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Prezident Petr Pavel vnímá nyní zveřejněný návrh rozpočtu na příští rok jako polotovar. Smysl komentovat podle něj má až finální podobu. Řekl to před odletem na Bledské strategické fórum do Slovinska.
V příštím roce se několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí zastaví. Ministr financí Zbyněk Stanjura koncem června uvedl, že se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun.
Mzdy rostou, z hlavních daňových příjmů se proto nejrychleji zvýšilo inkaso daně z příjmu fyzických osob. Vybralo se na ní 89 miliard korun, o 13,6 procenta víc než loni.
Následující vláda bude muset stanovit čtyři až pět priorit, do kterých bude směrovat peníze. Ostatní oblasti budou možná i stagnovat. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl prezident Petr Pavel. Zdůvodnil to tím, že Česko má mnoho priorit, a tím pádem vlastně nemá žádné a nemůže investovat do skutečných cílů. O prioritách hovořil v souvislosti se závazkem členských států z nedávného summitu NATO v Haagu zvýšit během deseti let výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu.
V Česku se zastaví několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura včera uvedl, že v příštím roce se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun. Byl by tak o zhruba 40 miliard vyšší, než je jeho letošní nejvyšší možná plánovaná úroveň.
Vláda za první čtvrtletí letošního roku vykázala schodek státního rozpočtu čítající 91,2 miliardy korun. Přestože historicky jde nominálně o čtvrtý nejvyšší schodek za kterékoli první čtvrtletí, z porovnání se schodky za stejnou dobu let 2023 a 2024 je patrná sice značně pozvolná, ale přece jen probíhající elementární konsolidace hospodaření státního rozpočtu.
Česká vláda loni hospodařila s rozpočtovým schodkem 271,4 miliardy korun. Vešla se tak celkem komfortně do limitu, jenž odpovídá maximálnímu „povolenému“ deficitu. Tedy do částky 282 miliard korun. Tato částka je výsledkem loňského navýšení maximálního deficitu, o 30 miliard korun, k němuž se kabinet uchýlil v důsledku zářijových povodní.
Bývalí prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus v nedělní Partii Terezy Tománkové v televizi CNN Prima News kritizovali státní rozpočet na příští rok. Klaus ho označil za špatný a šílený a uvedl, že naplánovanému schodku 241 miliard korun nemůže tleskat. Zeman zpochybnil jako nerealistický odhad růstu ekonomiky, se kterým rozpočet v příštím roce počítá.
Japonská premiérka 👩 Sanae Takaičiová dnes zaslala dar do kontroverzní svatyně Jasukuni. Svatyně je věnována památce 2,5 milionu válečných obětí, převážně Japonců, kteří zahynuli v konfliktech od konce 19. století. Mezi nimi jsou však také osoby odsouzené mezinárodním tribunálem za válečné zločiny spáchané během druhé světové války a v předválečném období. Kritici proto svatyni označují za symbol japonského militarismu.
Poptávka firem i domácností po úvěrech v prvním čtvrtletí pokračovala v 📈 růstu. Banky předpokládají její zvýšení i ve druhém čtvrtletí, riziko ale představují možné dopady konfliktu na Blízkém východě. Vyplývá to z pravidelného čtvrtletního průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila Česká národní banka.
Investiční skupina SPM podnikatelů Slavomíra Pavlíčka a Marka Španěla ✅ může koupit kožešnickou a oděvní společnost Kara Trutnov. Transakci povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který o tom informoval v tiskové zprávě. Podíl SPM kupuje od zakladatele Kary Zdeňka Rintha a investiční skupiny Natland.
Deficit veřejných financí Slovenska loni 📉 klesl v přepočtu na 4,45 procenta výkonu ekonomiky, o rok dříve schodek po zpřesnění dat činil 5,35 procenta hrubého domácího produktu. Dluh Slovenska naopak stoupl na 61,39 z předloňských 59,70 procenta HDP.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) poletí příští neděli do Ázerbájdžánu a následně navštíví Kazachstán a Uzbekistán, kde se setká s nejvyššími představiteli i se zástupci podnikatelů. Doprovázet ho bude ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček (ANO) a přes 50 podnikatelů, zejména z obranného a leteckého průmyslu, energetiky, dopravy a infrastruktury.
Americký viceprezident 👨 J. D. Vance dnes odletí do pákistánské metropole Islámábádu, aby s íránskou delegací vedl jednání o možném ukončení války. V noci na dnešek to s odvoláním na své zdroje napsal portál Axios. Válku, kterou Spojené státy a Izrael vedou proti Íránu, pozastavilo dvoutýdenní příměří, které vyprší v noci na čtvrtek středoevropského letního času.
Vláda japonské premiérky Sanae Takaičiové ✅ schválila změny usnadňující vývoz zbraní. Dnes o tom informovala agentura Kjódó. Agentura AP to označila za zásadní obrat v dosavadní poválečné pacifistické politice Japonska. Kritici naopak tvrdí, že postup vlády porušuje japonskou ústavu, kterou se tato asijská země zříká války.
Tim Cook po 15 letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple, od 1. září ho vystřídá 👨 John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. V tiskovém prohlášení to dnes oznámila společnost Apple s tím, že Cook se stane předsedou představenstva.
Srbsko by mohlo přijít o přístup k přibližně půldruhé miliardě eur (3️⃣6️⃣ miliard korun) z fondů Evropské unie, pokud Bělehrad nedokáže zastavit úpadek demokratických standardů v zemi, varovala dnes eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová. Informovala o tom agentura AP.