V Česku se zastaví několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura včera uvedl, že v příštím roce se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun. Byl by tak o zhruba 40 miliard vyšší, než je jeho letošní nejvyšší možná plánovaná úroveň.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) by měl v roce 2025 zdvojnásobit odvod státu na sedm miliard korun z letošních 3,5 miliardy korun. Podnik na odvod zřejmě bude muset použít peníze z rezerv, což by ho v případě kalamity mohlo ohrozit. Hrozí i oddálení nápravy miliardových škod po zářijových povodních. Uvedl to generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.
Prezident Pavel podpisem rozpočtu dal najevo, že upřednostňuje politické ohledy před těmi ryze ekonomickými, které aplikují i jeho vlastní odborní poradci. Což vlastně není překvapivé.
Premiér Petr Fiala věří tomu, že společně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) přesvědčili prezidenta Petra Pavla, aby podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Zároveň ale nechtěl rozhodnutí prezidenta předjímat, hlava státu ho podle Fialy oznámí veřejnosti do týdne až 12 dnů. Premiér to dnes řekl novinářům po schůzce s Pavlem. Hrad následně na síti X uvedl, že prezident oznámí rozhodnutí o tom, zda rozpočet podepíše, nebo bude vetovat, 17. prosince.
Francouzští poslanci vyslovili ve středu večer nedůvěru menšinovému kabinetu Michela Barniera. Země se propadá do čím dál vážnější politické krize. Míč je nyní na straně prezidenta Emmanuela Macrona, kterému však možnosti pomalu ubývají. Začíná se mluvit i o jeho konci.
Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal v Národním shromáždění většinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, nad rozpočtem na příští rok zůstávají otazníky.
Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun. Opozice podrobila rozpočet kritice.
Poslanci dnes budou schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok s již schváleným schodkem 241 miliard korun. V dílčích hlasováních rozhodnou o přesunech historicky druhého nejvyššího balíku peněz, drtivou většinu ale zamítnou. Návrhy změn odpovídají zhruba 224 miliardám korun. Většího objemu takové návrhy dosud dosahovaly jen roku 2020, kdy se schvaloval rozpočet na rok 2021.
Ekonom David Marek na začátku tohoto týdne rezignoval na členství v Národní ekonomické radě vlády (NERV). Napsaly to Hospodářské noviny (HN) na svém webu. Marek, který je současně poradcem prezidenta Petra Pavla, podle svých slov nechce být v konfliktu zájmů. Nedávno kritizoval vládní návrh rozpočtu na příští rok, který po schválení ve sněmovně dostává k podpisu prezident republiky.
Výrazné navýšení cel představuje z hlediska české ekonomiky hlavní bezprostřední hrozbu plynoucí z dnešního znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.
Eurostat letos v průběhu roku postupně opravuje a reviduje čísla ke schodku státního rozpočtu v roce 2023. Započítal tudíž do schodku dluh, který vláda Petra Fialy vyvedla mimo rozpočet, zjevně aby si schodek opticky snížila. A také vládě odmítl započítat část dividendy ČEZ, kterou si vláda v rozporu s mezinárodní metodikou započítala celou.
Rezignační dopis poslankyně Markéty Šichtařové nesplňuje podmínky pro složení mandátu. Není notářsky ověřený. Šichtařová (SPD/Svobodní) je tedy stále poslankyní.
Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou EU. V projevu před europoslanci ve Štrasburku to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
Na Blízkém východě zůstává podle systému Drozd 2093 Čechů, počet stále klesá. Nejvíce z nich se nachází ve Spojených arabských emirátech. Uvedl to mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő.
Kvůli bombě 💣z druhé světové války se muselo v Drážďanech evakuovat nejméně 18 tisíc lidí. Pyrotechnici po vyklizení evakuační zóny začnou s likvidací pumy o váze 250 kilogramů. Kvůli vadné roznětce to bude trvat déle, než je zvykem, informoval web Säschische Zeitung.
