Vypadá to, že téma převedení financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků na státní rozpočet vytvořilo opravdu mimořádně hustou kouřovou clonu. Díky ní probíhají zásadní události bez pozornosti, jakou by si zasloužily. Jako ta, že se Česko chystá odbrzdit deficity státního rozpočtu a zadlužování státu.
Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.
Veřejné finance mají být vyrovnané, rozpočtové deficity jsou nepřípustné, zní uznávané paradigma. Ekonom České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa to ovšem vidí jinak. Deficit je podle něj užitečný a mezigeneračně férový.
Prezident Petr Pavel nehodlá návrh státního rozpočtu na letošní rok vetovat ani zdržovat jeho podpis. Po jednání s hlavou státu to novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Česká televize odvysílala diskusní pořad, který nahradil ukončené Otázky Václava Moravce (OVM). Diskusi natáčela na chodbě své budovy na Kavčích horách, což bylo zřejmě příčinou toho, že řečníci měli ozvěnu, uvedli dva mediální odborníci. Debata byla místy emotivní, řečníci si skákali do řeči a moderátor je musel usměrňovat.
Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje není v současnosti reálné, uvedla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Přístup vlády k obraně kritizovali v debatě zástupci opozice. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní svoje spojenecké závazky.
Dražší pohonné hmoty mohou výrazně zvýšit příjmy českého státu. Pokud by ceny benzínu a nafty vzrostly zhruba o sedm korun na litr, tedy do úrovně 40 korun za litr, do rozpočtu by měsíčně přitekla téměř miliarda navíc. Vyplývá to z propočtů ekonoma Lukáše Kovandy.
Vládní koalice podpoří čtyři pozměňovací návrhy k letošnímu státnímu rozpočtu. Více prostředků má směřovat na sport, organizace pracující s dětmi a mládeží, protidrogovou politiku a zdravotně-humanitární program Medevac. Základní parametry rozpočtu se měnit nemají, vláda však vstupuje do finální fáze jeho schvalování se schodkem 310 miliard korun, který dál zvýší státní dluh.
Prezident Petr Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, i když podle odborníků porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V rozhovoru na serveru denik.cz řekl, že prezident by neměl vládě stanovovat, jaký má mít rozpočet. Hlava státu také očekává, že zákon o rozpočtové odpovědnosti bude novelizován. Sněmovna zatím schválila základní parametry návrhu rozpočtu, nyní ho projednají sněmovní výbory.
Malý deficit – úspěšná politika. Velký deficit – apokalypsa za dveřmi? Zvykli jsme si na to, že ministři financí jsou spíše účetní než stratégové. Od rozpočtové debaty bychom však měli chtít víc než jen jednoduché „má dáti – dal“.
Stávající vláda Andreje Babiše během dvou dní uvedla hned několik radikálních novinek. Po novém ekonomickém plánu Karla Havlíčka to je nyní návrat elektronické evidence tržeb Aleny Schillerové. Oboje spojují dvě věci. Jednak to, že mají přídomek 2.0, zároveň poměrně nerealistická očekávání. Co by však mělo občana zajímat především, je odpověď na otázku, kam se poděla loterie Účtenkovka, která byla hlavním tahákem EET ve verzi 1.0.
Tlak na dodávky ropy a rafinovaných paliv ⛽ se bude v nejbližší době nadále zvyšovat. Podle agentury Reuters to prohlásil generální ředitel ropné firmy Saudi Aramco Amín Násir. Doplnění globálních zásob vyčerpaných v důsledku krize způsobené izraelsko-americkým útokem na Írán podle něj může trvat až dva roky.
