Vláda konečně trochu pochopila, zač si ji daňoví poplatníci platí, a už alespoň připouští, že předloží návrh rozpočtu na rok 2026 i nové Sněmovně. V nedělních televizních debatách to připustil vicepremiér Vít Rakušan nebo ministr zemědělství Marek Výborný.
Výsledek letošních voleb může trhy uklidnit. Trhy se přísně vzato bály hlavně toho, že by v ČR hrozilo uspořádání referenda o odchodu z EU a NATO. S volebním výsledkem hnutí Stačilo! Se však tato varianta stala irelevantní a na stole zůstaly věci, které pro trhy nejsou v krátkém časovém horizontu nebezpečné.
Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Prezident Petr Pavel vnímá nyní zveřejněný návrh rozpočtu na příští rok jako polotovar. Smysl komentovat podle něj má až finální podobu. Řekl to před odletem na Bledské strategické fórum do Slovinska.
V příštím roce se několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí zastaví. Ministr financí Zbyněk Stanjura koncem června uvedl, že se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun.
Mzdy rostou, z hlavních daňových příjmů se proto nejrychleji zvýšilo inkaso daně z příjmu fyzických osob. Vybralo se na ní 89 miliard korun, o 13,6 procenta víc než loni.
Následující vláda bude muset stanovit čtyři až pět priorit, do kterých bude směrovat peníze. Ostatní oblasti budou možná i stagnovat. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl prezident Petr Pavel. Zdůvodnil to tím, že Česko má mnoho priorit, a tím pádem vlastně nemá žádné a nemůže investovat do skutečných cílů. O prioritách hovořil v souvislosti se závazkem členských států z nedávného summitu NATO v Haagu zvýšit během deseti let výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu.
V Česku se zastaví několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura včera uvedl, že v příštím roce se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun. Byl by tak o zhruba 40 miliard vyšší, než je jeho letošní nejvyšší možná plánovaná úroveň.
Vláda za první čtvrtletí letošního roku vykázala schodek státního rozpočtu čítající 91,2 miliardy korun. Přestože historicky jde nominálně o čtvrtý nejvyšší schodek za kterékoli první čtvrtletí, z porovnání se schodky za stejnou dobu let 2023 a 2024 je patrná sice značně pozvolná, ale přece jen probíhající elementární konsolidace hospodaření státního rozpočtu.
Česká vláda loni hospodařila s rozpočtovým schodkem 271,4 miliardy korun. Vešla se tak celkem komfortně do limitu, jenž odpovídá maximálnímu „povolenému“ deficitu. Tedy do částky 282 miliard korun. Tato částka je výsledkem loňského navýšení maximálního deficitu, o 30 miliard korun, k němuž se kabinet uchýlil v důsledku zářijových povodní.
Bývalí prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus v nedělní Partii Terezy Tománkové v televizi CNN Prima News kritizovali státní rozpočet na příští rok. Klaus ho označil za špatný a šílený a uvedl, že naplánovanému schodku 241 miliard korun nemůže tleskat. Zeman zpochybnil jako nerealistický odhad růstu ekonomiky, se kterým rozpočet v příštím roce počítá.
Severovýchodní pobřeží Japonska dnes zasáhlo zemětřesení o síle 7️⃣,4️⃣ stupně, uvedly podle agentur místní úřady. Japonská meteorologická služba (JMA) vydala varování před až třímetrovou vlnou cunami. Zemětřesení bylo podle agentury AFP tak silné, že otřáslo i výškovými budovami v Tokiu, vzdáleném stovky kilometrů.
Ceny výrobců v Česku v březnu meziročně dál klesaly, v zemědělství si 📉 snížily o 10,3 procenta a v průmyslu o 1,1 procenta. Údaje, které naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele, dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad. Meziroční pokles cen zemědělských výrobců evidují statistici čtvrtý měsíc v řadě, v průmyslu 14 měsíců. Naopak ceny stavebních prací a tržních služeb pro podniky v březnu meziročně opět stouply.
Celosvětová spotřeba elektřiny se loni 📈 zvýšila o tři procenta. Částečně k tomu přispěla rychle rostoucí poptávka z odvětví elektromobilů a datových center. Poptávka po elektřině rostla zhruba 2,3krát rychleji než celková poptávka po energii. Ve své dnešní zprávě to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Izraelská armáda na síti X poprvé zveřejnila 🗺️ mapu nové demarkační linie na území jižního Libanonu, jejímž vytyčením získala kontrolu nad desítkami měst a vesnic. Podle agentury Reuters je řada z nich převážně opuštěná. Děje se tak jen několik dní po podpisu příměří mezi oběma zeměmi.
Ceny ropy dnes prudce 📈 rostou. Děje se tak poté, co se o víkendu zvýšilo napětí mezi USA a Íránem a Teherán znovu uzavřel klíčový Hormuzský průliv. Severomořská ropa Brent kolem 7:00 zdražovala o 5,4 procenta k 95,30 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu přidávala téměř šest procent k 88,80 dolaru za barel.
Pobaltské státy opět ❌ odepírají slovenskému premiérovi Robertu Ficovi povolení k přeletu přes jejich území při zamýšlené cestě do Moskvy na oslavy sovětského vítězství ve druhé světové válce. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na prohlášení šéfa estonské diplomacie a vyjádření samého Fica.
V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku po sečtení skoro třetiny hlasů vede strana Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta 👨 Rumena Radeva se 44,58 procenty, uvedla ústřední volební komise podle tiskových agentur.
Velení íránských ozbrojených sil ☝️ obvinilo Spojené státy z porušení příměří střelbou na jednu z íránských obchodních lodí v Ománském zálivu a slíbilo odvetu, uvedly tiskové agentury. Ceny ropy opět vzrostly.