Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V minulém týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
Rozpočtové deficity vypadají stále poměrně bezútěšně. I v příštím roce má státní rozpočet hospodařit se schodkem až 230 miliard korun.
Ve vládní rozpočtové rezervě nejsou už pro letošek peníze na navýšení sumy na platy ve veřejném sektoru. Prostředky na zářijové navýšení tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech. Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou od ledna, uvedl v pořadu Partie televize Prima CNN premiér Petr Fiala.
Část dividendy ČEZ za rok 2022 je mimořádným příjmem státu. Pak by ovšem měla být daň z mimořádných zisků ukončena už letos, jak ministerstvo financí ostatně dříve zamýšlelo. Ministerstvo financí nyní tvrdí, že dividenda ČEZ není s ohledem na mezinárodní metodiku „jednorázovým“ mimořádným příjmem.
Rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého maximální deficit stanovuje zákon na základě ekonomického výkonu země. Rozpočtová strategie z dubna předpokládala pro příští rok deficit 235 miliard korun.
Vláda vsadila na sestavování státního rozpočtu na příští rok v režimu utajení před médii i veřejností. Znemožňuje jí to tak komunikovat i o věcech, kterými by se mohla pochlubit.
Parlamentní prázdniny už nejsou, co bývaly. Sice skutečná politická aktivita je značně utlumená, rétorická cvičení a pokusné balonky však od politiků létají nadále. A tak už nyní například víme, že pětikoalice pro poslední rok svého aktuálního vládního období již nechystá žádné větší akce. Asi aby už nikoho dalšího nenaštvala.
Loni se Budějovický budvar prosadil nově v Kongu a Jihoafrické republice. Export do Afriky se pozitivně projevil na výsledcích národního pivovaru.
Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?
Státní rozpočet skončil v prvním pololetí ve schodku 178,6 miliardy korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardy korun. Výsledek hospodaření je nejlepší v posledních pěti letech, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší v dějinách Česka. Loni na konci června byl rozpočtový deficit 215,4 miliardy korun.
Evropská komise (EK) zahajuje řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené deficity veřejných financí. Týká se to Belgie, Francie, Itálie, Maďarska, Malty, Polska a Slovenska. Tyto země loni u deficitů překročily tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).
Továrna na výrobu🔋🔋🔋 baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl to v příspěvku na sociální síti. Poukázal na nesouhlas místních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). "Žádná gigafactory tam nikdy nebude," prohlásil Babiš. Na pozemcích o rozloze 278 hektarů chce připravit jinou investici, s níž budou místní obyvatelé souhlasit.
