Pokud by Babišova vláda naplnila všechny své sliby během prvního roku vládnutí, z výpočtu Národní rozpočtové rady plyne, že se český schodek veřejných financí stále vyjde pod 3 procenta HDP; německá vláda by v takovém případě měla o 20 procent vyšší deficit než ta česká, rakouská o 38 procent, a polská dokonce o 124 procent. Ani inflace by neměla být v Česku problémem.
Současná vláda Petra Fialy (ODS) by mohla být ochotná se bavit o tom, v jaké formě předloží rozpočet na příští rok, pokud nový kabinet nevznikne ani v prosinci či lednu. V pořadu Partie na CNN Prima News to řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Předložení návrhu nevyloučil v Otázkách Václava Moravce v České televizi ani ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podmínil to tím, že by se v listopadu po ustavení Sněmovny nerýsoval vznik nové vlády. Místopředseda ANO Karel Havlíček míní, že vláda svým odmítáním opakovaného předložení rozpočtu nové Sněmovně porušuje zákon a chová se arogantně. ANO jedná o vzniku nové vlády s SPD a Motoristy.
Dosluhující vláda odmítá nově zvolené sněmovně předložit návrh státního rozpočtu na rok 2026. Zdůvodňuje to tím, že stávající opozice má beztak návrh za cár papíru, takže jej Poslanecká sněmovna v novém složení shodí ze stolu. Vláda prostě národu namlouvá, že nemá pro schválení rozpočtu zajištěnu sněmovní většinu, takže jej raději ani nepředloží. Jde o poraženectví, nebo o něco jiného?
Předseda ANO Andrej Babiš si podle premiéra Petra Fialy (ODS) snaží vytvořit alibi, aby mohl zvýšit rozpočtový deficit a zadlužit zemi. Vláda, kterou Babiš skládá s SPD a Motoristy, může hned na prvním zasedání po svém vzniku schválit rozpočet. Fiala tak na síti X reagoval na Babišovy výzvy, aby končící kabinet opětovně schválil svůj návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun tak, aby ho mohla projednávat nová Sněmovna. Babiš ve středu uvedl, že by schodek neměnil.
Předseda ANO Andrej Babiš by ocenil, kdyby prezident Petr Pavel přiměl končící vládu, aby znovu poslala návrh státního rozpočtu na příští rok do Sněmovny. Babiš to řekl ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Zároveň připustil, že nová vláda, na které se ANO domlouvá s hnutím SPD a Motoristy, může být až v prosinci. Pokud kabinet Petra Fialy (ODS) nepošle návrh rozpočtu do Sněmovny, podle Babiše hrozí, že se do března zastaví například výkupy pozemků pro dálnice.
Výsledek letošních voleb může trhy uklidnit. Trhy se přísně vzato bály hlavně toho, že by v ČR hrozilo uspořádání referenda o odchodu z EU a NATO. S volebním výsledkem hnutí Stačilo! Se však tato varianta stala irelevantní a na stole zůstaly věci, které pro trhy nejsou v krátkém časovém horizontu nebezpečné.
Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Prezident Petr Pavel vnímá nyní zveřejněný návrh rozpočtu na příští rok jako polotovar. Smysl komentovat podle něj má až finální podobu. Řekl to před odletem na Bledské strategické fórum do Slovinska.
V příštím roce se několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí zastaví. Ministr financí Zbyněk Stanjura koncem června uvedl, že se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun.
Mzdy rostou, z hlavních daňových příjmů se proto nejrychleji zvýšilo inkaso daně z příjmu fyzických osob. Vybralo se na ní 89 miliard korun, o 13,6 procenta víc než loni.
Následující vláda bude muset stanovit čtyři až pět priorit, do kterých bude směrovat peníze. Ostatní oblasti budou možná i stagnovat. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl prezident Petr Pavel. Zdůvodnil to tím, že Česko má mnoho priorit, a tím pádem vlastně nemá žádné a nemůže investovat do skutečných cílů. O prioritách hovořil v souvislosti se závazkem členských států z nedávného summitu NATO v Haagu zvýšit během deseti let výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu.
