Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 288,5 miliardy korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Státu se tak podařilo dodržet plánovaný rozpočtový deficit 295 miliard korun. Schodek byl nejnižší od pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší v historii Česka.
Tempo ozdravování veřejných financí je dostatečné a sociálně únosné. Po jednání Národní ekonomické rady vlády (NERV) to řekl novinářům její koordinátor David Havlíček.
Schodek rozpočtu na konci září klesl na 180,7 miliardy korun ze srpnových 194,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Ke zlepšení salda čtvrtý měsíc v řadě přispělo v září inkaso daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Na její první splátce stát vybral 25,65 miliardy korun. Rozpočtový schodek za tři čtvrtletí je nejnižší od začátku pandemie, zároveň ale čtvrtý nejhlubší v dějinách Česka. Loni byl deficit na konci září 270,9 miliardy korun.
Veřejné rozpočty naší země si zaslouží změnu aktuálního trendu, kdy jsou příjmy a výdaje v zjevné dysbalanci. Vládou připravený soubor několika desítek zákonů, přezdívaný jako konsolidační balíček, byl představen právě coby řešení popsaného stavu. Balíček, stále ještě projednávaný Sněmovnou, přináší relevantní opatření mířící ke snížení veřejných výdajů, ať již jde o náklady na provoz státu, nebo objem přerozdělovaných dotací. Přiznejme si, že takový přístup česká ekonomika potřebuje a věřme, že i v dalších balíčcích, o kterých se mluví, najdou politici odvahu předkládat návrhy postavené na této logice, tvrdí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun, uvedla Národní rozpočtová rada. Upozornila také, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu. Podle rady je to střednědobě neudržitelné, žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.
Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta.
Česku a Turecku nejvíce hrozí měnová krize, varuje největší japonská investiční banka. Nomura zdvihá varovný prst směrem k Fialově vládě: pád koruny a zchudnutí lidí v ČR hrozí i kvůli pomalému ozdravování veřejných financí.
První červencový týden byl ve znamení prudkého poklesu aktivity na světových burzách. Týden byl ovlivněn zejména svátky v USA (např. Den nezávislosti), ale i probíhajícím začátkem letních prázdnin. Přesto určité události proběhly a mohly by mít vliv na další vývoj v ekonomice a na finančních trzích. Nadále se rovněž zdá, že i přes negativně znějící příchozí makro data zůstává trh mimořádně optimistický a každá negativní zpráva je přijata trhem relativně dobře
Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun.
Letošní schodek státního rozpočtu může být rekordní, i 450 miliard korun. I Národní rozpočtová rada už v podstatě vylučuje, že by vláda mohla splnit svůj nyní plánovaný schodek. Novela zákona o rozpočtu bude nezbytná, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Češi si uvykli jezdit za levnějšími nákupy do Polska. Nejsou to jen potraviny, ale také tabákové výrobky. Vždyť cenový rozdíl na krabičce cigaret z Polska je v průměru 50 korun. A český stát z těchto nákupů nevyinkasuje ani korunu na spotřební dani. Jen kvůli nákupům cigaret a zahřívaného tabáku v Polsku tak stát přijde o sedm miliard korun, spočítaly tabákové společnosti.
Devatenáct členských států Evropské unie v čele s Belgií spolu s nečlenským Norskem usiluje o dobrovolný, nebo vynucený návrat afghánských přistěhovalců, kteří nesplňují podmínky pro pobyt, případně čelí trestnímu stíhání. Vyplývá to z dopisu evropskému komisaři 👨 Magnusi Brunnerovi, na který upozornil server Euractiv. Mezi podepsanými zástupci dvaceti vlád je také český ministr vnitra Vít Rakušan.
Mezinárodní ratingová agentura S&P 📉 snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Francie ze stupně AA- na A+. Informoval o tom server listu Financial Times. Agentura očekává, že dluh Francie v nadcházejících letech vzroste více, než se původně předpokládalo. To zvyšuje tlak na premiéra Sébastiena Lecornua. Již před měsícem úvěrový rating z AA- na A+ snížila také agentura Fitch.
