Americká měna posiluje. Od chvíle, kdy se Donald Trump stal lídrem předvolebních průzkumů, do okamžiku nástupu k moci US Dollar Index přidal téměř deset procent. Ekonomové navíc očekávají, že v roce 2025 bude dolar nadále posilovat. Silný dolar přitom bude činit potíže celé řadě států a firem. A to i těm americkým.
Nejočekávanější televizní událost roku? Druhá série Hry na oliheň je rozhodně jedním z kandidátů na tento titul. Tvůrci se pokoušejí navázat na globální fenomén úvodní série, která měla premiéru před třemi lety, tedy v dobách nejtužší pandemie. Pokračování tak před sebou mělo nelehký úkol – pokračovat v zajímavém příběhu, rozšířit vesmír Squid Game do větších kontur a ještě neztratit nic z divácké atraktivity. V prvních dvou cílech uspěl, třetí je o dost složitější.
Americký prezident se rozhodl trápit Evropu, jak jen to půjde. Zatím není zřejmé, jak vysoká cla na evropské výrobky zavede, ale už nyní je stále jasnější, že jde vlastně jen o trápení a vyjednávací páku. A proto hned mluví o další výstraze, která Evropě ještě více zavaří – cílová částka, kterou mají členské státy NATO vydávat na obranu už nemají být dvě, ani tři procenta. Mělo by to být rovnou pět procent. Pro většinu států to je však nerealistické.
Investice Elona Muska do vítězství Donalda Trumpa ve výši zhruba 150 milionů dolarů se nejbohatšímu muži světa stále více zhodnocuje. Akcie Tesly i s vidinou různých opatření v automotive průmyslu na území USA raketově stoupají. Aktuální hodnota přesahující 470 dolarů je nejvyšší v historii, analytici navíc zvýšili cílovou částku na 515 dolarů. Muskův majetek se blíží půl bilionu dolarů.
Zatímco si čeští investoři v uplynulé dekádě zkoušeli štěstí na korporátních dluhopisech, zkoušejí nyní jejich globální kolegové sázet na podobně nejisté investiční nástroje. Do strukturovaných dluhových nástrojů poslali letos nejvíc peněz od roku 2007, přitom právě tyto nepříliš průhledné investice se staly jednou z příčin finanční krize v roce 2008. Odborníci uklidňují, že riziko zatím není systémové, připomíná list The Financial Times.
Americké soudy již podruhé odmítly posvětit výplatu největší odměny v dějinách lidstva. Tu si měl zasloužit Elon Musk za to, že pod jeho vedením v posledních letech radikálně narostla hodnota firmy. To se opravdu stalo a původní podmínky výplaty odměny byly naplněny. Souhlasilo s tím vedení firmy, souhlasili s tím i akcionáři. Soud přesto odmítá uznat legitimitu takového ujednání a výplatě brání. Mají mít soudy až takovou pravomoc na jednání firem?
Platy politiků jsou tradiční rozbuškou vášnivých debat. Přitom jde o banální problém, v němž o peníze vlastně ani nejde. V důsledcích však jde o další narušení důvěry v systém, kterých stále přibývá.
Klíčový architekt české postkomunistické reality Václav Klaus při své řeči na Vysoké škole ekonomické představil svůj názor na současnost. Do éteru se dostala zejména teze, že společnost je v současnosti blíž padesátým letům než étosu revolučních dní roku 1989. A v tom je mnoho pravdy. Jen v poněkud jiné, než se exprezident domnívá.
Ve vítězném proslovu Donald Trump poděkoval spoustě lidem. Nezapomněl na promotéra bojovníků MMA Danu Whita, který zase za všechny poděkoval Joeovi Rogenovi. Právě úspěšný konzervativní influencer patřil ke klíčovým osobnostem, které Trumpovi vyhrály volby. Je to právě dlouhodobá spolupráce s těmito lidmi, která dovolila Trumpovi v posledních dnech před volbami předstírat, že je vlastně poražen a že musí ještě víc zaktivizovat své potenciální voliče. Vyplatilo se.
Do voleb zbývá zhruba 11 měsíců. A tak se politici napříč politickým spektrem vzácně shodují: kampaň, byť nepřiznaná, je v plném proudu. Následující měsíce se tak můžeme těšit na to, že již tak vyostřená rétorika bude ještě hrubnout. Ale zajímavější bude sledovat sliby, kterými se budou všichni ohánět. Vládnoucí strany v tom mají jednu výhodu – mají ještě 11 měsíců na to, aby prosadili alespoň něco, co by jejich potenciální voliče mohlo přimět jít k volbám a volit právě jednu ze čtyř vládnoucích stran. A jak se zdá, vláda tuto výhodu konečně chápe.
Vláda se v parlamentu snaží prosadit pozdější odchod do důchodu. Posunutí limitu na číslovku 67 není žádný výmysl ani nesmysl, ale vychází to z reality, že se lidé dožívají stále delšího věku a jsou obecně víc v kondici. Přesto ačkoli toto případné opatření skutečně vejde v platnost a žádná z dalších vlád je nezruší, nebude mít český sociální systém vyhráno ani náhodou. A to zejména kvůli dvěma důvodům – nedostatku pozic pro zkušené pracovníky a tomu, že zkrátka řízený důchod už vůbec neodpovídá demograficko-ekonomickému složení populace.
