Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, i letos mírně padá. Na konci prvního čtvrtletí si takto spořilo 4,363 milionu lidí, o 34 tisíc méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Pomůže si státní rozpočet, když zruší oblíbené stavební spoření a vláda ročně ušetří čtyři miliardy korun? Nebo je to naopak a sektor stavebního spoření generuje pro stát výnosy, které vstupní náklady převyšují? Bude mít navrch argumentace, že je „stavebko” univerzálnější nástroj než pouhé úročení úspor? Názorový střet zažije už tuto středu Kongresové centrum Praha. Živě jej můžete sledovat také na webu Newstreamu, který je mediálním partnerem akce.
Téměř všechny banky u nás už peníze na termínovaných vkladech úročí sazbou mezi pěti a šesti procenty. Na současnou inflaci to sice nestačí, ale je to rozumnější než nechat volné prostředky na běžném účtu bez jakéhokoliv zhodnocení. K získání lepší sazby není potřeba obvykle splnit ani mnoho podmínek. Pro lepší orientaci na trhu přinášíme proto přehled těch nejvyšších sazeb, které banky na svých termínovaných vkladech nabízí před koncem roku 2022.
Třináct bank u nás už nabízí na spořicím účtu úročení pět procent a více. Nejlepší sazbu přes šest procent si ale celý říjen drží zatím jen staronová Max banka. Přinášíme aktuální přehled nejlepších tuzemských spořicích účtů.
Mimo zájem široké veřejnosti vstoupila v březnu v platnost právní úprava o panevropském penzijním produktu (PEPP). Jako první tento produkt začala nabízet společnost Finax na Slovensku. Českým investorům by se tato příležitost mohla naskytnout už velmi brzy. „Přípravné práce spojené s licencí jsou již v běhu a čekáme na přijetí novely Zákona o podnikání na kapitálovém trhu,“ říká Petr Žabža, šéf tuzemské pobočky Finaxu.
Obliba spoření ve třetím čtvrtletí roku prudce klesla. Češi citlivě vnímají, zda mají na investice a spoření. Pokles obliby postihl téměř všechny nástroje, jedinou výjimkou se staly termínované vklady. Vyplývá to z Barometru obliby spoření, který sestavuje Asociace českých stavebních spořitelen.
Konzervativní spořicí produkty stále hýbou Českem. Přečtěte si, jak si stojí spořicí účty, stavební spoření a termínované vklady v roce 2022.
Stavební spořitelny poskytly od ledna do konce července úvěry za 43 miliard korun, což je meziročně o třetinu méně. Zároveň spořitelny uzavřely 312 500 nových smluv o stavebním spoření, což je v meziročním srovnání nárůst o 12 procent. Vyplývá to z údajů všech pěti tuzemských spořitelen.
Dvojciferná inflace likviduje úspory podstatně rychleji, než je tuzemské domácnosti zvládají vytvořit. Řešení, která by nad mocnou silou požírající úspory zvítězila, moc není. Jedno je jisté. Nedělat nic je špatně. Pokud nechcete chudnout, investujte, zní zaručená rada ekonomů. Ale i ta má svá úskalí.
Pouze pětina domácností v eurozóně během pandemie spořila, vyplývá z analýzy Evropské centrální banky. Znamená to, že většina domácností nemá dostatečnou rezervu proti letošní rapidně stoupající inflaci, uvedla agentura Bloomberg.
Spořicí účty spojené s investicemi nabízí u nás už minimálně trojice největších tuzemských bank. Cílem je přimět klienty, aby si spořili a současně pravidelně investovali a získali tak v součtu vyšší zhodnocení než ze samostatného spořicího účtu. Nápad to není špatný. Samotná sazba ani jednoho z takto nastavených spořicích účtů až tak závratná ale není. Nejvyšší je 4,5 procenta a má ještě speciální podmínky. ČNB přitom zvedla už v polovině června základní sazbu na sedm procent a je reálné, že bude záhy zvedat dál. Kdy na to zareagují banky u svých spořicích účtů s investicí?
