Změny penzijního spoření, které dnes schválili poslanci, jsou kroky správným směrem. Přimějí totiž lidi, aby si na stáří odkládali více – samy o sobě však stačit nebudou, je třeba oživit český kapitálový trh, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Stavební spořitelny poskytly od ledna do konce července úvěry za 20,3 miliardy korun. Je to o 52,9 procenta méně než ve stejném období loňského roku, propadá se zejména objem úvěrů zajištěných zástavním právem k nemovitosti. Meziročně se snížil i počet nově uzavřených smluv o stavebním spoření, stejně jako cílová částka, na kterou lidé spoří. Vyplývá to z údajů všech pěti českých stavebních spořitelen.
Spořicí účty jsou v létě v ospalém módu a většinou se s nimi nic moc zajímavého neděje. Změny sazeb a podmínek tuzemské banky obvykle oznamují ještě před letními prázdninami, pokud nějaké změny na léto vůbec plánují. Oznámení ČSOB, jedné z největších tuzemských bank, o snížení sazeb spořicího účtu krátce po prázdninách, je tak první vlaštovkou, která už možná avizuje podzimní trendy. Ten hlavní trend je pro většinu bank ale stále stejný. Je jím lov na nové klienty, což přiznávají mezi řádky mluvčí většiny bank.
Mladí Češi a Slováci se obávají, že nedokáží našetřit na vlastní bydlení. Bojí se, že nebudou mít ani na zaplacení nájemného. Nemají finanční rezervu. Nedokáží ušetřit. 4 z 10 mají stranou maximálně jeden měsíční příjem. Naše cestovatelské sny jsou ohrožené, vyjádřili se v průzkumu UniCredit Bank.
Sedm z deseti Čechů si spoří na penzi a více než polovina populace si odkládá peníze na důchod pravidelně. To je pozitivní. Částky, které si ale lidé odkládají na stáří nejsou nijak závratné a část lidí si nespoří dokonce vůbec. A ti, co si šetří, peníze dávají hlavně na produkty s nízkým či žádným zhodnocením a do investování se příliš nehrnou. Obava většiny z nich, že jim klesne v penzi životní úroveň a budou se muset více uskrovnit, tak může být více než oprávněná, pokud s tím nezačnou rychle něco dělat, jak apelují odborníci.
Počet spořících Čechů za poslední rok vzrostl o třetinu. Zvýšil se také počet lidí, kteří investují, nicméně bez dlouhodobé rezervy je stále téměř pětina obyvatel. Vyplývá to z analýzy České spořitelny.
Život od výplaty k výplatě představuje s každým náhlým výdajem zbytečný stres. Rozbitá pračka nebo porouchané auto dokáže v takovém případě nepěkně zamávat s rodinným rozpočtem. Přitom i s malými částkami lze postupně vytvořit dostatečnou finanční rezervu. V případě nečekaných událostí nebo výpadku příjmu vás tenhle „finanční polštář“ podrží. Přečtěte si, jak si vytvořit finanční rezervu a jaká pravidla dodržovat.
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, i letos mírně padá. Na konci prvního čtvrtletí si takto spořilo 4,363 milionu lidí, o 34 tisíc méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
O svoji finanční situaci se kvůli inflaci bojí 95 procent Čechů. Dvě třetiny lidí mají větší obavy než před rokem. Kvůli současné ekonomické situaci ubylo lidí, kteří drží peníze v hotovosti nebo na běžných účtech. Téměř 40 procent naopak začalo více spořit. V Česku také přibývá také lidí, kteří své úspory investují. Vyplývá to z průzkumu společnosti Generali Investments mezi více než 1000 respondentů.
Téměř třetina Čechů žije jen s minimální finanční rezervou, která nepokryje ani jeden měsíc jejich průměrných životních nákladů. Každá desátá domácnost v Česku žije bez jakékoli finanční rezervy, dvě třetiny z nich přitom v minulosti byly schopné finanční rezervu tvořit. Vyplývá to z průzkumu Index finančního zdraví Čechů, který představila Česká spořitelna se Sociologickým ústavem AV ČR a portálem Evropa v datech.
Češi si stále radši spoří v euru, nejvíce za posledních třináct let. Nyní, když je euro v rekordní „slevě“, mají i ti ostatní příležitost zřídit si eurový účet za výhodných podmínek.
