Tři měsíce před sněmovními volbami nezveřejnila značná část kandidujících subjektů svůj volební program. Podle politologů to je mimo jiné tím, že voliči se v současnosti příliš nerozhodují podle konkrétních priorit, ale spíše podle vztahu k lídrovi. Jiní odborníci se domnívají, že některé strany program ani konkrétní vizi jednoduše nemají. Zveřejnění programu krátce před volbami pak také může připoutat větší zájem nerozhodnutých voličů.
Existuje docela velké riziko, že příští Sněmovna po říjnových volbách bude hodně rozdrobená. Poslanecké kluby se stanou nestabilní a budou se z nich „odlupovat“ jednotliví poslanci. Lze tak usuzovat z toho, jak se skládají do voleb koalice a pseudokoalice různých stran a poměrně solitérních jednotlivců. Ve výsledku by se rozjel jiný typ politické hry.
Bitcoinová kauza bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) způsobila poprask na české politické scéně. Opozice se toho nyní snaží využít a požaduje demisi koaličního kabinetu.
Pokud by se stal poslancem českého Parlamentu, mandát europoslance by mu po zvolení zanikl. Preference strany spadly v posledních týdnech pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.
Hnutí ANO v aktuálním volebním modelu agentury STEM získalo 32,3 procenta hlasů voličů, koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a lidovci 20,7 procenta a hnutí SPD 12,6 procenta. Podpora těchto stran se oproti předchozímu modelu příliš nezměnila.
Novým německým kancléřem se stal předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. Poslanci Spolkového sněmu jej odpoledne zvolili až v druhém kole hlasování. Prezident Frank-Walter Steinmeier mu následně předal jmenovací dekret. V dopoledním prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu Merz ještě potřebnou většinu 316 hlasů nezískal, v tajném hlasování ho podpořilo jen 310 poslanců. Strany budoucí koaliční vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - mají přitom 328 poslanců. Merz nyní složí slavnostní přísahu, prezident následně jmenuje i členy jeho kabinetu.
V České republice jsou více než tři miliony lidí, kteří se nechystají k letošním sněmovním volbám. Mezi takzvané chronické nevoliče, kteří nechodí k téměř žádným volbám, patří méně než polovina z nich. Zbylí se volbám nevyhýbají, letos ale jít nechtějí, případně váhají. Jako důvod nejčastěji uvádějí, že nemají koho volit, všechny možnosti považují za stejně špatné a politikům nevěří. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK ve spolupráci s Českou televizí.
Předvolební průzkumy kdysi bývaly zajímavým vhledem do duše národa. Dokud se s nimi pracovalo jako se šafránem, mohly jsme je brát vážně, i když se mýlily. V současnosti jsou spíše součástí kampaní politických stran. A nic to neukazuje lépe než to, jak se k průzkumům chovají tři nejsilnější uskupení v zemi. Tedy ANO, SPOLU a SPD. Tak se na to podívejme detailněji.
Protivládní demonstranti ✊ napadli kancelář komunistické strany v kubánském městě Morón, které leží několik stovek kilometrů od metropole Havany. S odvoláním na místní média to píší agentury Reuters a AFP. Demonstrace proti výpadkům v dodávkách proudu a nedostatku potravin začala v pátek večer pokojně, ale dnes ráno se změnila ve vandalismus, uvedl kubánský server Invasor.
Členské státy EU ✅ schválily prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy kvůli narušování územní celistvosti Ukrajiny. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Prodloužení o dalších šest měsíců do poslední chvíle blokovaly Slovensko a Maďarsko, dvě jména byla nakonec ze sankčního seznamu odebrána. Bez nynějšího potvrzení by sankce v neděli večer přestaly platit.
Při dnešním íránském útoku 🚀 balistickými střelami na Izrael byli v letovisku Ejlat zraněni dva lidé včetně dítěte. Uvedl to server The Times of Israel s odvoláním na izraelské zdravotníky. Cílem íránského úderu byl podle webu také Jeruzalém, odkud zatím nejsou informace o zraněných nebo škodách.
Ukrajina se kvůli dodávkám svých dronů Izraeli stala pro Írán legitimním cílem útoků. Uvedl to dnes předseda bezpečnostního výboru íránského parlamentu 👨 Ebráhím Azízí. Írán v odvetě na americko-izraelský útok podniká dronové a jiné údery proti řadě zemí v regionu, Ukrajina jim nabídla pomoc s protidronovou ochranou. Dodávky do Izraele však nepotvrdila.
Německý filosof a sociolog Jürgen Habermas zemřel dnes ve věku 9️⃣6️⃣ let v jihoněmeckém městě Starnberg. Agentuře DPA to sdělilo nakladatelství Suhrkamp Verlag s odvoláním na rodinu. Habermas byl považován za jednoho z nevlivnějších myslitelů současnosti.
Japonská vláda ☝️ zvažuje pořízení ukrajinských útočných dronů k posílení vlastní obranyschopnosti. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Kjódó s tím, že Tokio chce využít bojové zkušenosti Ukrajiny, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Jedním z řešení by mohla být bilaterální dohoda o výměně zbraní, možností je i nákup.
Hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana 👨 Martina Kuby získalo registraci ministerstva vnitra. Kuba to řekl v dnešním pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Podzimní komunální volby nejsou podle bývalého občanského demokrata Kuby pro hnutí cílem. Jde podle něho o dlouhodobý projekt, který chce uspět ve sněmovních volbách za tři roky.
Válka v Íránu se propíše do české ekonomiky dodatečným 📈 růstem inflace od 0,2 do 1,9 procentního bodu. Výsledná meziroční inflace se tak za rok 2026 bude pravděpodobně pohybovat mezi 1,8 až 3,5 procenta. Očekávaná ztráta ekonomického výkonu spojená s růstem cen ropy se projeví ve zpomalení růstu ekonomiky od 0,1 do 0,7 procentního bodu.
Běloruská opoziční aktivistka 👩 Maryja Kalesnikavová si dnes v západoněmeckých Cáchách převzala Mezinárodní cenu Karla Velikého za odvahu a nasazení v boji za svobodu a demokracii. Ocenění získala už v roce 2022, tehdy si ho ale nemohla osobně převzít, neboť byla ve vězení v Bělorusku.
Francouzský prezident 👨 Emmanuel Macron dnes vyzval Izrael k přímým jednáním s Libanonem o příměří, jako dějiště rozhovorů nabídl Paříž. Macron to napsal na síti X, kde varoval před pádem Libanonu do chaosu. Izrael obnovil údery v Libanonu po útoku na Írán, který židovský stát vede spolu se Spojenými státy.
