Nový volební průzkum ukázal prozatím nejlepší letošní výsledek pro hnutí Stačilo!, které překonalo sedm procent. I nadále průzkumům vládne hnutí ANO Andreje Babiše, koalice Spolu si lehce pohoršila.
Babiš neměl nikdy dobré vztahy s Okamurou. Vždy se vůči sobě vymezovali. Nicméně, až v říjnu skončí volby, bude muset Babiš hledat koaličního partnera. Přestože Karel Havlíček tvrdí, že to možná dají sami. To je ale sen.
Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) odolala ve středu ve sněmovně i čtvrtému opozičnímu pokusu o vyslovení nedůvěry. Tentokrát byla podnětem bitcoinová aféra. Výsledek se očekával. Svržení kabinetu podpořili jen přítomní poslanci opozičních hnutí ANO a SPD a tentokrát i Pirátů, kteří opustili vládní tábor loni na podzim. Vláda ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory. Debata zabrala dva jednací dny. Vyplnila celkově více než 24 hodin.
Poslanci budou ve středu pokračovat v jednání o vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy, které vyvolalo opoziční ANO kvůli aféře s miliardovým darem v bitcoinech ministerstvu spravedlnosti. Hlasování se očekává ve večerních hodinách. Při ukončení úvodního jednacího dne chtěly vystoupit tři desítky poslanců. Je v podstatě zřejmé, že kabinet také čtvrtému opozičnímu pokusu o své svržení odolá. Opozice v podobě ANO, SPD a tentokrát i Pirátů nemá pro schválení návrhu na vyslovení nedůvěry kabinetu dost hlasů.
Podle červnového modelu agentury NMS Market Research by volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo hnutí ANO. Jeho podpora by podobně jako v květnu činila 30,5 procenta.
Existuje docela velké riziko, že příští Sněmovna po říjnových volbách bude hodně rozdrobená. Poslanecké kluby se stanou nestabilní a budou se z nich „odlupovat“ jednotliví poslanci. Lze tak usuzovat z toho, jak se skládají do voleb koalice a pseudokoalice různých stran a poměrně solitérních jednotlivců. Ve výsledku by se rozjel jiný typ politické hry.
Bitcoinová kauza bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) způsobila poprask na české politické scéně. Opozice se toho nyní snaží využít a požaduje demisi koaličního kabinetu.
Pokud by se stal poslancem českého Parlamentu, mandát europoslance by mu po zvolení zanikl. Preference strany spadly v posledních týdnech pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.
Hnutí ANO v aktuálním volebním modelu agentury STEM získalo 32,3 procenta hlasů voličů, koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a lidovci 20,7 procenta a hnutí SPD 12,6 procenta. Podpora těchto stran se oproti předchozímu modelu příliš nezměnila.
Do Sněmovny by prošli také zástupci SPD, STAN, Pirátů a uskupení Stačilo!. Podpora Motoristů sobě dále klesla.
Novým německým kancléřem se stal předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. Poslanci Spolkového sněmu jej odpoledne zvolili až v druhém kole hlasování. Prezident Frank-Walter Steinmeier mu následně předal jmenovací dekret. V dopoledním prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu Merz ještě potřebnou většinu 316 hlasů nezískal, v tajném hlasování ho podpořilo jen 310 poslanců. Strany budoucí koaliční vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - mají přitom 328 poslanců. Merz nyní složí slavnostní přísahu, prezident následně jmenuje i členy jeho kabinetu.
