Babiš neměl nikdy dobré vztahy s Okamurou. Vždy se vůči sobě vymezovali. Nicméně, až v říjnu skončí volby, bude muset Babiš hledat koaličního partnera. Přestože Karel Havlíček tvrdí, že to možná dají sami. To je ale sen.
Bitcoinová kauza bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) způsobila poprask na české politické scéně. Opozice se toho nyní snaží využít a požaduje demisi koaličního kabinetu.
Pokud by se stal poslancem českého Parlamentu, mandát europoslance by mu po zvolení zanikl. Preference strany spadly v posledních týdnech pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.
Hnutí ANO v aktuálním volebním modelu agentury STEM získalo 32,3 procenta hlasů voličů, koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a lidovci 20,7 procenta a hnutí SPD 12,6 procenta. Podpora těchto stran se oproti předchozímu modelu příliš nezměnila.
Do Sněmovny by prošli také zástupci SPD, STAN, Pirátů a uskupení Stačilo!. Podpora Motoristů sobě dále klesla.
Novým německým kancléřem se stal předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. Poslanci Spolkového sněmu jej odpoledne zvolili až v druhém kole hlasování. Prezident Frank-Walter Steinmeier mu následně předal jmenovací dekret. V dopoledním prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu Merz ještě potřebnou většinu 316 hlasů nezískal, v tajném hlasování ho podpořilo jen 310 poslanců. Strany budoucí koaliční vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - mají přitom 328 poslanců. Merz nyní složí slavnostní přísahu, prezident následně jmenuje i členy jeho kabinetu.
V České republice jsou více než tři miliony lidí, kteří se nechystají k letošním sněmovním volbám. Mezi takzvané chronické nevoliče, kteří nechodí k téměř žádným volbám, patří méně než polovina z nich. Zbylí se volbám nevyhýbají, letos ale jít nechtějí, případně váhají. Jako důvod nejčastěji uvádějí, že nemají koho volit, všechny možnosti považují za stejně špatné a politikům nevěří. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK ve spolupráci s Českou televizí.
Předvolební průzkumy kdysi bývaly zajímavým vhledem do duše národa. Dokud se s nimi pracovalo jako se šafránem, mohly jsme je brát vážně, i když se mýlily. V současnosti jsou spíše součástí kampaní politických stran. A nic to neukazuje lépe než to, jak se k průzkumům chovají tři nejsilnější uskupení v zemi. Tedy ANO, SPOLU a SPD. Tak se na to podívejme detailněji.
Výsledky dubnových předvolebních průzkumů působí jako nevinné, zbytečné hrátky. Opak je pravdou. Formují totiž zásadně mysl voličů.
Ve Sněmovně by podle modelu zasedli ještě zástupci Pirátů, hnutí Stačilo! a Motoristé sobě.
Potenciálním vítězem voleb podle modelu agentury NMS Market Research zůstává ANO, přesto jeho podpora v dubnu klesla na 28,1 procenta, což je nejméně od loňského července. Naopak koalice Spolu, která skončila na druhém místě, si polepšila na 20,9 procenta, a náskok ANO tak zmenšila na zhruba sedm bodů. Třetí místo nově zaujalo SPD s podporou Trikolory, Svobodných a PRO. Mělo by 12,5 procenta a předstihlo hnutí STAN, které by nyní získalo 12,2 procenta hlasů. Do Sněmovny by se stejně jako v březnu dostali ještě Motoristé, Piráti a Stačilo!.
