Tři měsíce před sněmovními volbami nezveřejnila značná část kandidujících subjektů svůj volební program. Podle politologů to je mimo jiné tím, že voliči se v současnosti příliš nerozhodují podle konkrétních priorit, ale spíše podle vztahu k lídrovi. Jiní odborníci se domnívají, že některé strany program ani konkrétní vizi jednoduše nemají. Zveřejnění programu krátce před volbami pak také může připoutat větší zájem nerozhodnutých voličů.
Existuje docela velké riziko, že příští Sněmovna po říjnových volbách bude hodně rozdrobená. Poslanecké kluby se stanou nestabilní a budou se z nich „odlupovat“ jednotliví poslanci. Lze tak usuzovat z toho, jak se skládají do voleb koalice a pseudokoalice různých stran a poměrně solitérních jednotlivců. Ve výsledku by se rozjel jiný typ politické hry.
Bitcoinová kauza bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) způsobila poprask na české politické scéně. Opozice se toho nyní snaží využít a požaduje demisi koaličního kabinetu.
Pokud by se stal poslancem českého Parlamentu, mandát europoslance by mu po zvolení zanikl. Preference strany spadly v posledních týdnech pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.
Hnutí ANO v aktuálním volebním modelu agentury STEM získalo 32,3 procenta hlasů voličů, koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a lidovci 20,7 procenta a hnutí SPD 12,6 procenta. Podpora těchto stran se oproti předchozímu modelu příliš nezměnila.
Novým německým kancléřem se stal předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. Poslanci Spolkového sněmu jej odpoledne zvolili až v druhém kole hlasování. Prezident Frank-Walter Steinmeier mu následně předal jmenovací dekret. V dopoledním prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu Merz ještě potřebnou většinu 316 hlasů nezískal, v tajném hlasování ho podpořilo jen 310 poslanců. Strany budoucí koaliční vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - mají přitom 328 poslanců. Merz nyní složí slavnostní přísahu, prezident následně jmenuje i členy jeho kabinetu.
V České republice jsou více než tři miliony lidí, kteří se nechystají k letošním sněmovním volbám. Mezi takzvané chronické nevoliče, kteří nechodí k téměř žádným volbám, patří méně než polovina z nich. Zbylí se volbám nevyhýbají, letos ale jít nechtějí, případně váhají. Jako důvod nejčastěji uvádějí, že nemají koho volit, všechny možnosti považují za stejně špatné a politikům nevěří. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK ve spolupráci s Českou televizí.
Předvolební průzkumy kdysi bývaly zajímavým vhledem do duše národa. Dokud se s nimi pracovalo jako se šafránem, mohly jsme je brát vážně, i když se mýlily. V současnosti jsou spíše součástí kampaní politických stran. A nic to neukazuje lépe než to, jak se k průzkumům chovají tři nejsilnější uskupení v zemi. Tedy ANO, SPOLU a SPD. Tak se na to podívejme detailněji.
Akcie ve Spojených státech dnes převážně posílily, prudce ale slábli výrobci čipů. Dolů zamířil americký dolar, i když se stále drží poblíž měsíčního maxima.
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) očekává bouřlivou, ale konstruktivní diskusi k novele stavebního zákona ve výborech, komisích i na plénu Senátu. Prošla třetím čtením Sněmovny a začne ji projednávat horní komora Parlamentu. Pokud ji vrátí, je koalice připravena senátní veto přehlasovat, řekla dnes při návštěvě Plzeňského kraje. O novele stavebního zákona bude Senát jednat na schůzi, která se bude konat 19. a 20. srpna.
Vydavatel platebních karet Visa propustí sedm procent zaměstnanců, což je asi 2600 lidí. Firma potřebuje zvýšit efektivitu, aby obstála v sílící konkurenci na trhu platebních služeb. S odkazem na interní firemní zprávu o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Škrty se dotknou především týmů zaměřených na technologie a produkty.
Evropská unie plánuje uvalit sankce na více než 1600 společností, které podle ní pomáhají Rusku ve válce proti Ukrajině. Informovala o tom agentura Bloomberg. Jednalo by se o dosud největší počet firem, které kdy EU v rámci jednoho balíčku omezení zařadila na sankční listinu. Státy EU nedávno odsouhlasily 21. sankční balík, nyní pokračují přípravy dalších omezujících opatření.
Americký výrobce letadel a vojenské techniky Boeing ve druhém čtvrtletí zmírnil čistou ztrátu na 428 milionů dolarů, tedy zhruba 9,1 miliardy korun. Ve stejném období loňského roku prodělal 612 milionů dolarů. Výsledek přesto zaostal za očekáváním analytiků. Hospodaření firmy zatížil náklad 280 milionů dolarů spojený s programem prezidentských letadel Air Force One.
Americká nápojová společnost Coca-Cola ve druhém čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 16 procent na 4,4 miliardy USD (93,6 miliardy Kč). Společnost současně v dnešní tiskové zprávě zlepšila roční prognózu vývoje tržeb a zisku, zejména díky silné poptávce po nápojích bez cuku a značce mléka Fairlife ve Spojených státech. Ke zlepšení přispěly i vyšší tržby v souvislosti s mistrovstvím světa ve fotbale.
Dodavatel dílů pro výrobu automobilů Schaeffler Production CZ Lanškroun vloni skončil s čistým ziskem téměř 40 milionů korun. Je to výrazně méně než rok předtím, kdy zisk po zdanění dosáhl 106 milionů korun. Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb se meziročně snížily o tři procenta na 3,815 miliardy korun, uvedla společnost ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin.
Vrchní ředitelkou nově vzniklé sekce pro závislosti a duševní zdraví ministerstva zdravotnictví (MZd) bude od 1. srpna psychiatrička Dita Protopopová. Na webu to dnes uvedl Zdravotnický deník. Podle národního plánu, který vláda schválila v červnu, má stát vydat v příštích čtyřech letech na péči o duševní zdraví 10,3 miliardy korun, z nichž zhruba tři miliardy budou investice. Ročně plán počítá navíc také se zhruba šesti miliardami korun ze zdravotního pojištění. Na řešení problematiky závislostí ročně směřuje mimo samotnou léčbu za jednotky miliard korun více než 400 milionů korun.
Austrálie zváží výstavbu první nové ropné rafinerie za více než 60 let, aby posílila bezpečnost dodávek paliv ⛽ . Uvedl to australský premiér Anthony Albanese. Pokud se projekt ukáže jako proveditelný, novou velkokapacitní rafinerii postaví výrobce průmyslových chemikálií Perdaman v Západní Austrálii, informovala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢 dnes pokračují v poklesu 📉, už v pondělí přitom odepsaly zhruba osm procent a dostaly se nejníže od 20. července. Hlavní příčinou jsou podle analytiků naděje na vyřešení konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Severomořský Brent odepisuje 1,9 procenta na 86,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ztrácí 1,5 procenta a prodává se za 81,40 dolaru za barel.
