Autonomní vozíky, mobilní roboty a plně automatizované regálové systémy postupně nahrazují rutinní manuální práci. Skladníci se z manipulantů mění v operátory a koordinátory robotizovaných procesů.
Moravský Kojetín se proměnil v jedno z center evropských online nákupů. V areálu bývalého cukrovaru vzniklo robotické distribuční centrum Amazonu. Pro nadnárodního e-commerce giganta ho vybudovala investiční skupina Accolade ve spolupráci s developerskou společností Panattoni. Hala o celkové ploše přesahující 180 tisíc metrů čtverečních pojme desítky milionů kusů zboží a v každém ze tří pater pomáhá zaměstnancům na 1 100 robotů. Kromě vysoké technologické vyspělosti se tu ovšem velkým tématem stala i udržitelnost.
Skupina Accolade miliardářů Milana Kratiny a Zdeňka Šoustala, která investuje do moderních průmyslových a výrobních nemovitostí v Evropě, zamířila na Východ. Do svého portfolia přidává jako sedmou evropskou zemi Chorvatsko. Získala stavební povolení pro první průmyslovou halu u Záhřehu. A další mají brzy následovat.
Americký gigant Amazon představil novinku. Ve svých skladech začal testovat roboty, kteří mají čtyři končetiny a jsou schopni chůze připomínající lidské pohyby. Internetový prodejce podle stanice BBC tvrdí, že roboti uvolní zaměstnancům ruce k dalším činnostem pro větší spokojenost zákazníků. Odbory ale oponují, že firma se ke svým zaměstnancům už delší dobu chová jako k robotům a že humanoidní stroje nahradí člověka.
V Polsku vyjde každý rok ze škol osmdesát tisíc inženýrů, což je stejně jako v Německu. Tady nám ujíždí vlak, říká Milan Kratina, miliardář a zakladatel společnosti Accolade. Jedné z největších evropských společností, která staví, kupuje a provozuje průmyslové parky. V šesti evropských zemích jí nyní patří jednapadesát moderních průmyslových areálů, a další budou brzy přibývat.
Milan Kratina vybudoval během deseti let jednu z největších evropských firem, která vlastní a buduje průmyslové parky. A také fond, který do těchto nemovitostí investuje, a který investorům vydělává ročně slušná procenta. Konkrétně vloni to bylo v eurech přes devět procent. I letos počítá s výnosností přes sedm procent.
Developer Panattoni spolu s investorem, skupinou RSJ, stavějí v bývalé kladenské Poldi dvě průmyslové haly. Hotové mají být v roce 2025. Bude v nich až 2000 pracovních míst. Odstraněny budou staré ekologické zátěže a vznikne ekologicky šetrný průmyslový park, uvedla za Panattoni Markéta Mikšíková. Cenu projektu firmy nesdělily.
Česká společnost Logport Development zahájila proměnu bývalých hutí Poldi Kladno. Na jednom z největších brownfieldů v Česku chystá projekt Logport Kladno Poldi. V první fázi zrevitalizuje jeho část o rozloze 1,5 hektaru a postaví na ní halu.
Světový obchod zažívá turbulence, které změní mezinárodní dodavatelské řetězce na další desetiletí. Firmy vyděšené výpadky dodávek v pandemii, prudkými nárůsty cen a přerušením přepravy snižují svoji závislost na jedné továrně či zemi. A vlády zejména západních zemí si chtějí zajistit přístup ke klíčovým materiálům a komponentům, jako jsou polovodiče a vzácné nerosty, ve vícero zemích pro případ, že by se světový trh rozštěpil na geopolitické bloky.
Český trh komerčních nemovitostí za poslední rok výrazně zpomaluje. Tak jako ostatně řada dalších trhů po celém světě. Týdeník The Economist dokonce píše o americkém komerčním realitním trhu jako o místu “pekelné bouře”, kde se schyluje k velkému požáru, pokud už rovnou nehoří. Tuzemští experti to v Česku zatím tak špatně nevidí. Svůj díl na tom nepochybně mají prodeje, které se točí jen kolem „nekancelářských“ prostor. Investiční aktivita by tak měla prý vzrůst už letos, v druhé polovině roku.
Prioritou je nyní financovat nikoli na základě hodnoty aktiva, ale na základě jeho schopnosti generovat peněžní toky, říká David Musil, šéf finančního investora Upvest. Ten se soustředí na investice do logistiky, retailových parků nebo do kancelářských projektů. S nabídkou financování se Upvestu podařilo oslovit přední české developery, kteří přesně takové projekty realizují. A aby takové objemy financování naplnili, museli posílit i na straně investorů. V loňském roce tak Upvest většinově přebrala Komerční banka. Proč Musil i druhý spoluzakladatel Upvestu, Petr Volný, dál řídí aktivity firmy, se dozvíte v dalším díle seriálu Young Money Patrika Borýska.
Nestačí Rusko donutit k podpisu mírové dohody, musí také uznat, že náš svět řídí určitá pravidla, řekl ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters to uvedl před jednáním Rady Evropy, které má za cíl zřídit mezinárodní komisi pro odškodnění Ukrajiny. Kyjevu má nahradit škody ve výši stovek miliard dolarů způsobené ruskými útoky.
Důvěra investorů v německou ekonomiku v prosinci nečekaně 📈 vzrostla. Vyplývá to z dnešních dat hospodářského institutu ZEW. Jeho index důvěry se zvýšil na 45,8 bodu z listopadové hodnoty 38,5 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že hodnota indexu vzroste na 38,7 bodu.
Energetická společnost innogy od února příštího roku 📉 zlevní plyn pro přibližně 300 tisíc zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou. Ceny dodávek sníží oproti současnosti o 15 procent, tedy zhruba o 280 korun za megawatthodinu. Informovalo o tom dnes innogy. Energie postupně zlevňují i další dodavatelé.
Předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala před dnešním koaličním jednáním ☝ nevyloučil to, že vláda zvýší schodek státního rozpočtu na příští rok. Čeká na to, s jakým návrhem přijde ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Prohloubení schodku nevyloučil ani místopředseda ANO a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, záležet bude podle něj na tom, co kabinet určí jako svou prioritu.
Americká automobilka Ford Motor ❌ ukončí výrobu několika modelů elektromobilů. V souvislosti s tím zaúčtuje odpisy za 19,5 miliardy dolarů (404,1 miliardy korun), oznámila firma v pondělní tiskové zprávě. Rozhodnutí Fordu je zatím nejdramatičtější ukázkou ústupu od modelů aut poháněných bateriemi v reakci na politiku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa a slábnoucí poptávku po elektromobilech, uvedla agentura Reuters.
Rozsáhlý pondělní výpadek internetu v německém Spolkovém sněmu ❌ nebyl dílem hackerů. S odkazem na interní dopis zaslaný poslancům a správcům sítě o tom informovala agentura DPA. Podle dopisu se jednalo o přetížení systému. Porucha nastala v den, kdy Spolkový sněm navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, což vyvolalo spekulace o kybernetickém útoku.
Útočníci, kteří při nedělních oslavách židovského svátku chanuka na pláži Bondi Beach v Sydney zabili 15 lidí a na 40 dalších zranili, se zřejmě ☝ inspirovali ideologií Islámského státu. Na tiskové konferenci to podle agentur poprvé připustila australská policie, přičemž potvrdila, že v automobilu jednoho z útočníků se vedle výbušnin našly také dvě podomácku vyrobené vlajky této teroristické organizace.
