Logistika jede před svátky naplno, ale výplaty se vyvíjejí rozdílně. Zatímco ve skladech došlo k mírnému růstu mezd a technické profese si výrazně polepšily, kurýři berou meziročně méně. Nová data ukazují, že v moderní logistice už nerozhoduje jen množství práce, ale hlavně její role v celém systému.
V Česku je ještě velký potenciál stavět průmyslové podniky nebo logistická centra, říká Jan Andrus, šéf pronájmů v globální logistické společnosti P3 Logistic Parks. Ideální pro nový rozvoj jsou brownfieldy. P3 například tímto způsobem využila plochu v Ostravě, kde už tři roky staví. „Když se podívám, jak ta oblast vypadala před deseti lety, mám pocit, že městu dáváme něco nového,“ tvrdí Andrus.
Moravský Kojetín se proměnil v jedno z center evropských online nákupů. V areálu bývalého cukrovaru vzniklo robotické distribuční centrum Amazonu. Pro nadnárodního e-commerce giganta ho vybudovala investiční skupina Accolade ve spolupráci s developerskou společností Panattoni. Hala o celkové ploše přesahující 180 tisíc metrů čtverečních pojme desítky milionů kusů zboží a v každém ze tří pater pomáhá zaměstnancům na 1 100 robotů. Kromě vysoké technologické vyspělosti se tu ovšem velkým tématem stala i udržitelnost.
Skupina Accolade miliardářů Milana Kratiny a Zdeňka Šoustala, která investuje do moderních průmyslových a výrobních nemovitostí v Evropě, zamířila na Východ. Do svého portfolia přidává jako sedmou evropskou zemi Chorvatsko. Získala stavební povolení pro první průmyslovou halu u Záhřehu. A další mají brzy následovat.
Americký gigant Amazon představil novinku. Ve svých skladech začal testovat roboty, kteří mají čtyři končetiny a jsou schopni chůze připomínající lidské pohyby. Internetový prodejce podle stanice BBC tvrdí, že roboti uvolní zaměstnancům ruce k dalším činnostem pro větší spokojenost zákazníků. Odbory ale oponují, že firma se ke svým zaměstnancům už delší dobu chová jako k robotům a že humanoidní stroje nahradí člověka.
V Polsku vyjde každý rok ze škol osmdesát tisíc inženýrů, což je stejně jako v Německu. Tady nám ujíždí vlak, říká Milan Kratina, miliardář a zakladatel společnosti Accolade. Jedné z největších evropských společností, která staví, kupuje a provozuje průmyslové parky. V šesti evropských zemích jí nyní patří jednapadesát moderních průmyslových areálů, a další budou brzy přibývat.
Milan Kratina vybudoval během deseti let jednu z největších evropských firem, která vlastní a buduje průmyslové parky. A také fond, který do těchto nemovitostí investuje, a který investorům vydělává ročně slušná procenta. Konkrétně vloni to bylo v eurech přes devět procent. I letos počítá s výnosností přes sedm procent.
Developer Panattoni spolu s investorem, skupinou RSJ, stavějí v bývalé kladenské Poldi dvě průmyslové haly. Hotové mají být v roce 2025. Bude v nich až 2000 pracovních míst. Odstraněny budou staré ekologické zátěže a vznikne ekologicky šetrný průmyslový park, uvedla za Panattoni Markéta Mikšíková. Cenu projektu firmy nesdělily.
Česká společnost Logport Development zahájila proměnu bývalých hutí Poldi Kladno. Na jednom z největších brownfieldů v Česku chystá projekt Logport Kladno Poldi. V první fázi zrevitalizuje jeho část o rozloze 1,5 hektaru a postaví na ní halu.
Světový obchod zažívá turbulence, které změní mezinárodní dodavatelské řetězce na další desetiletí. Firmy vyděšené výpadky dodávek v pandemii, prudkými nárůsty cen a přerušením přepravy snižují svoji závislost na jedné továrně či zemi. A vlády zejména západních zemí si chtějí zajistit přístup ke klíčovým materiálům a komponentům, jako jsou polovodiče a vzácné nerosty, ve vícero zemích pro případ, že by se světový trh rozštěpil na geopolitické bloky.
Český trh komerčních nemovitostí za poslední rok výrazně zpomaluje. Tak jako ostatně řada dalších trhů po celém světě. Týdeník The Economist dokonce píše o americkém komerčním realitním trhu jako o místu “pekelné bouře”, kde se schyluje k velkému požáru, pokud už rovnou nehoří. Tuzemští experti to v Česku zatím tak špatně nevidí. Svůj díl na tom nepochybně mají prodeje, které se točí jen kolem „nekancelářských“ prostor. Investiční aktivita by tak měla prý vzrůst už letos, v druhé polovině roku.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že její vláda pozastavila dodávky 🛢️🛢️🛢️ ropy na Kubu. Odmítla však, že by tak učinila pod tlakem Spojených států. Informovala o tom dnes agentura AP. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dřívějších zpráv médií zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrovní zemi zcela odřízla od přísunu ropy a vynutila si změnu tamního režimu.
Zaměstnancům společnosti OKD vzrostou od února základní mzdy v průměru o 3,5 procenta. Nárůst představuje 1150 korun měsíčně, u hodinových mezd je plošný nárůst o sedm korun na hodinu. Vyplývá to z dodatku kolektivní smlouvy, který podepsali zástupci vedení a odborů po čtyřech kolech jednání. Uvedla to mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Podnik tento týden ukončí těžbu černého uhlí v posledním činném Dole ČSM.
Cena zlata 🪙🪙🪙 dnes poprvé překonala hranici 5200 dolarů (bezmála 105 tisíc korun) za trojskou unci . Žlutému kovu pomáhá slabý dolar a geopolitická nejistota. Investoři mu před dnes očekávaným rozhodnutím americké centrální banky (Fed) o výši úrokových sazeb také dávají přednost před nákupem státních dluhopisů.
Rusko by mohlo zrušit zákaz internetových 🎰🎰🎰 kasin a uvalit 30procentní daň na jejich příjmy ve snaze získat až 100 miliard rublů (zhruba 26 miliard korun) do státního rozpočtu. Informoval o tom podle agentury Reuters ruský list Kommersant s odvoláním na své zdroje. Ruský rozpočet je v poslední době pod tlakem kvůli rozsáhlým výdajům souvisejícím s válkou na Ukrajině.