Finanční trhy zažily v uplynulém týdnu doslova bouři událostí. Hlavními body byly zasedání centrálních bank, včetně České národní banky (ČNB) a Federálního rezervního systému (Fed). Svoje výsledky reportoval rovněž významný technologický gigant Microsoft. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil na pozitivní vlnu a dosáhnul úrovně nad 5500 bodů.
Důvodem, proč zůstává inflace v USA tak tvrdošíjně vysoká, jsou zejména americké volby. Deficit rozpočtu je už teď vysoký a naděje na to, že by americký erár koncem roku začal šetřit, jsou navíc před volbami mizivé a příští rok budou muset přijít dárečky voličům od nově zvoleného prezidenta, píše ve sloupku analytik SAB Finance Tomáš Kudela.
Investoři se těší na čtvrteční den. Evropská centrální banka téměř jistě zahájí cyklus snižování úrokových sazeb, což na jedné straně povede k mírnému tlaku na kurz eura, ale také se mnohem více firem rozhoupe k investiční aktivitě, díky levnějšímu financování. Evropa se tak utrhne od Ameriky, která kvůli neutuchající inflaci s poklesem sazeb otálí. Problémy však mohou přijít rychleji, než si mnozí uvědomují.
Termínované vklady v tuzemských bankách si nyní hrají převážně jen se čtyřkovými sazbami. Šestku tak už dokáže nabídnout jen jediný vklad, u kterého ale musíte navíc investovat. Podívejte se, na jak dlouho a kde teď na termínovaném vkladu zhodnotíte své peníze nejvíce.
Celková inflace za duben vyskočila na 2,9 procenta v meziročním srovnání, je tedy výrazně výše oproti predikci ČNB i tržním očekáváním. Bankovní radě se tak potvrzuje důvod pro opatrnost ve snižování úrokových sazeb, přičemž uvolňování měnové politiky pravděpodobně zpomalí, píše hlavní ekonom ING David Havrlant.
Trhy si prošly znatelnou jízdou, když se dokázaly po předchozích poklesech vrátit na dohled svých historických maxim. Zdá se, že uklidnění v podobě alespoň jednoho poklesu sazeb v letošním roce funguje. Větší impulz pro trh bych očekával až v příštím týdnu, kdy budou zveřejněna klíčová data o inflaci v USA. Známé „Sell in the May and go away“ zatím tedy moc neplatí.
Snižování úrokových sazeb ČNB zohledňují banky ve svých spořicích produktech. Řada z nich opět snížila základní sazby či upravila podmínky pro jejich poskytnutí. Nejvyšší sazba na spořicím účtu ale stále jen lehce převyšuje šest procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu. Česká národní banka ve čtvrtek opět snížila sazby o půl bodu na 5,25 procenta.
Bitcoin klesá třetí den v řadě a má za sebou nejhorší měsíc od konce roku 2022. Ve středu kolem 10.30 SELČ ztrácela nejznámější kryptoměna podle specializovaného serveru CoinDesk přes devět procent, a dostala se tak pod hranici 57 tisíc dolarů (1,34 milionu). Podle agentury Reuters investoři stahují peníze z kryptoměn před rozhodnutím americké centrální banky (Fed) o úrokových sazbách, které padne v průběhu středy. Prudce oslabují i další kryptoměny, včetně té druhé největší - etheru.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek znovu sníží základní úrokovou sazbu ze současných 5,75 procenta. Shodují se na tom oslovení analytici, otázkou ale podle nich bude rozsah tohoto kroku. Většina z nich očekává pokles sazeb spíše o půl procentního bodu, nevylučují ale ani poloviční rozsah.
Dluhopisy jsou i letos stále zajímavé pro investice, i když ty snadné peníze už byly podle expertů vydělány dříve. Stále ale platí základní pravidlo diverzifikovat, diverzifikovat a diverzifikovat. Nestačí se přitom držet jen strategické alokace, ale rebalancovat i uvnitř jednotlivých tříd investičních nástrojů, řekl mimo jiné v úvodu dnešní Investiční snídaně Leoš Jirman, partner a CIO EMUN investiční společnosti, která akci pořádala.
Vyšší úrokové sazby povzbuzují ekonomický růst. Za takový výrok se klidně může nebohý student ekonomické vysoké školy dočkat i vyhazovu od zkoušky. Nicméně právě s takovou ideou si nyní pohrává rozšiřující se okruh slovutných finančníků nejen z Wall Street.
Lufthansa ✈ se přihlásila k temné kapitole dějin, byla částí nacistického systému. Uvedl to předseda představenstva společnosti Carsten Spohr. U příležitosti stého výročí založení předchůdkyně Lufthansy představil Spohr studii, která se věnuje roli aerolinek v třetí říši.
