Minulý týden přinesl mírný ústup z maxim na burzách, které za posledních několik týdnů neustále rostly. Investoři se rozhodli realizovat zisky a burzy si vzaly krátkou přestávku. Roste obava, že vysoké sazby tu s námi budou daleko delší období. Tento bolestný krok je přesto nezbytný pro udržení cen a inflačních očekávání na stabilní úrovni. Po dosažení úrovně 4450 bodů se index S&P 500 otočil a klesl výrazně níže. Bude zajímavé sledovat, co přinese konec měsíce a začátek prázdnin, kdy se obecně očekává nižší aktivita a likvidita na finančních trzích.
Americký Federální rezervní systém (Fed) schválil své desáté zvýšení úrokových sazeb za něco málo přes rok. V jednomyslném rozhodnutí, které trhy široce očekávaly, zvýšil Fed svou základní výpůjční sazbu o 0,25 procentního bodu. Zvýšení posouvá sazbu do cílového rozmezí 5 až 5,25 procenta, což je nejvíce od srpna 2007, uvedl server CNBC.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) zřejmě i na svém středečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, která platí od loňského června. Shoduje se na tom většina analytiků, které ČTK oslovila. S poklesem základní sazby nepočítá žádný z nich, i s ohledem na výroky členů bankovní rady v posledních dnech. Nevylučují ale překvapení v podobě mírného zvýšení sazby.
Největší americká banka JPMorgan Chase & Co zvýšila v prvním čtvrtletí zisk meziročně o 52 procent na 12,62 miliardy dolarů (bezmála 267 miliard korun). Vyšší úrokové sazby přispěly k růstu tržeb ze spotřebitelského a komunitního bankovnictví. Čtvrtá největší americká banka Wells Fargo zisk díky úrokovým výnosům zvýšila téměř o 32 procent na pět miliard dolarů. Banka Citigroup pak zvýšila čistý zisk o sedm procent na 4,6 miliardy dolarů a překonala odhady analytiků.
AKTUALIZOVÁNO: Česká národní banka (ČNB) loni vykázala rekordní ztrátu 411,9 miliardy korun. V roce 2021 měla ztrátu 37,7 miliardy korun. Loňskou ztrátu způsobil zejména pokles hodnoty pevně úročených dluhopisových a akciových portfolií a vyšší úrokové výnosy vyplácené českým bankám kvůli zvýšeným sazbám. Vyplývá to z účetní závěrky, kterou ČNB zveřejnila.
Evropská centrální banka (ECB) navzdory rozbouřeným finančním trhům zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila pošesté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. ECB také uvedla, že Rada guvernérů pozorně sleduje současné napětí na trhu a je připravena reagovat, aby podpořila cenovou a finanční stabilitu v eurozóně. Přísnější měnové podmínky ale mohou dostat do obtíží banky.
Za růstem cen, který nepřestává trápit české spotřebitele i ekonomiku, stojí nadále nejvíce růst cen všeho spojeného s bydlením. Stále větší vliv pak mají potraviny, které v Česku zdražují z celé řady důvodů. Mimo jiné i kvůli vybíjení chovů drůbeže v důsledku ptačí chřipky. Navzdory tomu však řada lidí stále bude opakovat nesmysl o tom, že Česká národní banka nedělá dost, aby srazila inflaci. Mýtus o všemocné ČNB však neplatí zejména v aktuálních ekonomických podmínkách.
Chystaná novela zákona k předčasnému splacení hypoték už má skalní příznivce i odpůrce. Pokud se schválí podle aktuálního návrhu, mohla by vše zpřesnit, jak pro banky, tak i pro dlužníky. Zavedení jasných pravidel pro poplatky za předčasnou splátku hypotéky by navíc mohlo stabilizovat situaci na hypotečním trhu. Odborníci se však obávají, co s novelou provedou při schvalování zákonodárci.
Které zboží a služby od příštího roku podraží? Bude dražší holič, nebo to budou noviny a knihy, či snad vstupenky na kulturní akce, hromadná doprava, sauny? Právě v těchto dnech se licituje o téměř každou položku, na kterou se vztahuje nižší sazba DPH. Vláda hledá, jak zvýšit příjmy státu. Oko jí ulpělo na dani z přidané hodnoty, nejvýnosnější české dani. Změny v zařazení či výši sazeb totiž slibují podle návrhu poradců z NERV vůbec nejvyšší vícepříjmy, až několik desítek miliard korun.
Za dvacet let nikdo tak výrazně nebojoval s inflací jako nová bankovní rada, napsal guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl ve svém sloupku pro MF Dnes.
Česká měna by v příštích měsících měla oslabit ze současných hodnot, které jsou k euru nejsilnější od krizového roku 2008. Mohla by tak oslabit o několik desítek haléřů z pátečních 23,90 Kč za euro. Vyplývá to z odhadů analytiků. Posilování koruny z posledních týdnů podle nich souviselo s návratem rizikového apetitu k exotičtějším měnám, jako je koruna. Roli hraje i vyšší úročení domácí měny.
Evropské akcie v prvních čtyřech měsících roku vesměs 📈 rostly, zatímco americké indexy propadly. Širší americký index S&P 500 odepsal přes pět procent, index technologických akcií Nasdaq Composite téměř deset procent. Index Euro STOXX 50 si naopak připsal pět procent a německý DAX rostl o více než 12 procent. Ještě více stouply polské a české akcie, ukázaly burzovní statistiky.
Ukrajinské drony napadly černomořské pobřeží na jihu evropského Ruska. Nejvážnější škody způsobily v Novorossijsku, uvedl na sociální síti Telegram gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Při náletu byly podle něj poškozeny tři 🏡 obytné domy a zranění utrpěli nejméně čtyři lidé, včetně dvou dětí. Drony také zasáhly tři sila v obilném terminálu, kde hasiči bojují s požárem.
Americký viceprezident 👨 J. D. Vance přirovnal označení Alternativy pro Německo (AfD) za pravicově extrémistickou stranu k obnovení Berlínské zdi. Navázal tak na dřívější vyjádření šéfa americké diplomacie Marka Rubia, podle kterého sledování opozice tajnou službou představuje „tyranii v přestrojení“ a „Německo by mělo změnit směr“, kterým se ubírá.
Spojené státy připravily ☝ nové sankce proti Rusku, aby zvýšily tlak při mírových jednáních, ale americký prezident Donald Trump je dosud neschválil, napsala agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Nové sankce se podle nich týkají přírodních zdrojů a bank.
