Trhy si prošly znatelnou jízdou, když se dokázaly po předchozích poklesech vrátit na dohled svých historických maxim. Zdá se, že uklidnění v podobě alespoň jednoho poklesu sazeb v letošním roce funguje. Větší impulz pro trh bych očekával až v příštím týdnu, kdy budou zveřejněna klíčová data o inflaci v USA. Známé „Sell in the May and go away“ zatím tedy moc neplatí.
Vyšší úrokové sazby povzbuzují ekonomický růst. Za takový výrok se klidně může nebohý student ekonomické vysoké školy dočkat i vyhazovu od zkoušky. Nicméně právě s takovou ideou si nyní pohrává rozšiřující se okruh slovutných finančníků nejen z Wall Street.
Zlatá horečka je zpět. Zlato letos zdražilo o 17 procent. "Pomáhá" tomu politický i ekonomický neklid ve světě. Jenže, není všechno zlato, co se třpytí: třeba během inflace zlato nikoho neochránilo.
Cena zlata pokračuje v lámání rekordů, poprvé v historii překonala hranici 2300 dolarů (téměř 54 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). K jejímu růstu přispívají vyhlídky na snižování úrokových sazeb ve Spojených státech.
S tím, jak klesají sazby na spořicích účtech, snižují banky pochopitelně i sazby na termínovaných vkladech. Zatímco šestkovou sazbu na spořicím účtu máte ještě šanci získat v několika bankách, na termínovaném vkladu to je téměř nemožné. Má ji jen jedna banka a s podmínkou investice. Nejlepší sazby tedy začínají pětkou, častěji spíš čtyřkou. Podívejte se, na kterých termínovaných účtech nyní zhodnotíte své peníze nejvíce.
Zlato má za sebou nejlepší měsíc za déle než tři roky. Těží ze sázek na nižší úroky ve Spojených státech a ze svého statutu bezpečného přístavu v časech geopolitických změn. Jeho cena o Velký pátek posílila na historické maximum okolo 2 230 dolarů za troyskou unci.
Evropská centrální banka (ECB) by mohla zahájit snižování úrokových sazeb dříve než americká centrální banka (Fed). V rozhovoru s rakouským listem Kronen Zeitung to uvedl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň členem Rady guvernérů ECB.
Americká centrální banka opět po čase zbláznila investory, její brutálně „holubičí“ zasedání dodalo „býkům“ doslova krev do žil. Očekávání investorů byla přitom poměrně opačná, čekalo se, že banka se spíš pokusí určitým způsobem ochladit ekonomiku. Vzhledem k tomu hlavní americký index S&P 500 atakoval hodnoty přes 5300 bodů. A jaké byly další události týdne?
Švýcarská centrální banka nečekaně snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,50 procenta. Stala se tak první velkou centrální bankou, která zmírnila dosavadní zpřísněnou měnovou politiku zavedenou ve snaze omezit inflaci. Švýcarský frank na rozhodnutí banky zareagoval výrazným poklesem, vůči euru sestoupil na osmiměsíční minimum.
Půl procenta. O tolik s největší pravděpodobností sníží rada České národní banky základní úrokovou sazbu již na dnešním zasedání. Umožňují jí to mimořádně dobrá data o inflaci, která patří k nejnižším v Evropské unii. Vzhledem k tomu, že úroky Evropské centrální banky nadále stagnují, lze očekávat další mírný propad kurzu koruny vůči společné evropské měně. To přitom může mít i mírný proinflační vliv.
Poprvé od července 2009 se na světě nenachází ani jediná centrální banka, která by měla svoji základní úrokovou sazbu v záporu. Japonská centrální banka totiž svoji sazbu zvýšila z úrovně -0,1 procenta do pásma od nuly do 0,1 procenta. Sazbu zvyšovala poprvé po sedmnácti letech.
