Bankovní rada České národní banky na svém dnešním zasedání rozhodla ponechat základní sazby na úrovni sedmi procent. Nová prognóza bankovní radní nepřesvědčila, aby sazbu snížili, přestože trh předpokládal, že ji redukují na 6,75 procenta.
Týden na finančních trzích se nesl ve znamení zasedání americké centrální banky, které skončilo ve středu večer. Fed oznámil, že pozastaví zvyšování úrokových sazeb, ponechá svou základní úrokovou sazbu na 22letém maximu a zároveň naznačil, že v příštím roce bude snižovat sazby méně. Proč tedy nastaly negativní reakce na akciovém trhu?
Centrální banky v eurozóně i v Británii musejí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby odvrátily takzvanou stagflaci, tedy kombinaci stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Podle agentury Bloomberg to řekl americký ekonom Nouriel Roubini, který je známý svými pesimistickými prognózami.
Sazba proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu se od října sníží na dvě procenta ze současných 2,25 procenta, rozhodla bankovní rada České národní banky. Bankovní rada rozhodla o uvolnění podmínek s ohledem na postupné snižování cyklických systémových rizik v bilancích bankovního sektoru, uvedla mluvčí centrální banky Petra Krmelová.
Spořicí účty jsou v létě v ospalém módu a většinou se s nimi nic moc zajímavého neděje. Změny sazeb a podmínek tuzemské banky obvykle oznamují ještě před letními prázdninami, pokud nějaké změny na léto vůbec plánují. Oznámení ČSOB, jedné z největších tuzemských bank, o snížení sazeb spořicího účtu krátce po prázdninách, je tak první vlaštovkou, která už možná avizuje podzimní trendy. Ten hlavní trend je pro většinu bank ale stále stejný. Je jím lov na nové klienty, což přiznávají mezi řádky mluvčí většiny bank.
Centrální banka ukončila intervenční režim, kterým podporovala kurs koruny v době vysoké inflace. Kurz koruny se propadl k 24,20 na euro. Měna bude dále oslabovat, čekají ekonomové.
Spotřebitelské chování a zvyky se mění u Čechů velmi pomalu. Právě to je důvodem, proč se lidé po pandemii vrátili z e-shopů zase zpět do kamenných obchodů. Vítězem současné krize jsou proto retail parky s diskontem a logistika, říká v rozhovoru pro pořad Newstream TV Victory Club Business ekonom, vysokoškolský pedagog a hlavní ekonom DRFG Martin Slaný.
Máme za sebou týden ve znamení Fedu, kdy se opět po čase rozhodovalo o úrokových sazbách. Očekával se další pohyb směrem vzhůru o 25 bodů, což se také nakonec stalo. Indexy v reakci zatím zaznamenaly spíš menší růst. Je to dáno tím, že většina účastníků trhu stále sází na to, že tato úprava sazeb směrem vzhůru by mohla být již skutečně poslední. Nechejme se ale překvapit, jak to nakonec dopadne.
Dlouhodobě středoevropské měny spíše posilují, s výjimkou maďarského forintu. Vliv mají i rozpočtové deficity.
Česká národní banka sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025, míní ekonom Národního institutu SYRI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Podle něj členové bankovní rady ví, že bude-li inflace kolem nuly nebo v mírném záporu, veřejnost jí to po období s dvoucifernou inflací nebude vyčítat. Toto vědomí je tak silné a potřeba obnovit důvěryhodnost instituce tak urgentní, že snížení sazeb je v letošním roce vyloučené a v roce následujícím nepravděpodobné, uvedl Havránek.
Poslední červnový týden přinesl u amerických akcií návrat blíže k předchozím dosaženým maximům, ale začíná být cítit, že se blíží prázdninová nálada a objemy transakcí budou klesat. Ekonomický vývoj přitom na další kvartály zůstává stále více napjatý, tomu nasvědčuje zejména pokračující zplošťování výnosové křivky. Mezi hlavní faktory patří letní období. Spread u 10letých a 2letých výnosů na federálních dluhopisech nyní představuje více než -1 procento. Zatímco u 10letých a 1letých výnosů je spread dokonce -1,56 procenta. Očekávání klidnějších podmínek na trhu v létě se ne vždy naplní, ale horší likvidita způsobuje, že investoři se obávají držet pozice, protože se obávají, že je nebudou moci opustit, pokud se trhy pohnou proti nim.
