Tento týden byl chudší co do makroekonomických dat, přesto některá z nich upoutala pozornost trhu. Největší reakce přišla v souvislosti s obavami ze zrychlení inflace v USA. Pokračovala také jednání mezi USA a Čínou ohledně exportu vzácných surovin a dalších témat v rámci nekončící obchodní války. Vyznění těchto rozhovorů bylo spíše poziční, bez konkrétního průlomu. Hlavní americký index S&P 500 se nicméně přiblížil historickým maximům a prakticky smazal dubnové ztráty.
Americké akcie se první obchodní den po oznámení plošných cel na dovoz do Spojených států propadly. Širší index S&P 500 odepsal 4,84 procenta a uzavřel na 5396,52 bodu. Jde o největší jednodenní pokles od globální pandemie v roce 2020, uvedla agentura AP. Index technologického trhu Nasdaq Composite ztratil 5,97 procenta na 16.550,60 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 3,98 procenta na 40.545,93 bodu.
Banky na Pyrenejském poloostrově se po velké finanční krizi potýkaly s obrovskými problémy, Španělé v obavě z jejich pádu v panice vybírali z kont peníze. Některé finanční domy situaci skutečně neustály, zbankrotovaly. To už je ale dávno zapomenuto. Nyní se španělským bankám daří a začínají si toho všímat také akcioví investoři.
První týden nového roku je za námi a je na místě čas na zhodnocení uplynulého období. Uplynulý rok na trzích znamenal rozhodně řadu významných turbulencí, ale rovněž dosažení řady nových cenových maxim u hlavních sledovaných aktiv. I rok 2025 bude jistě plný pozitivních překvapení ale i náročných výzev.
Světové akcie v letošním roce spíše posilují, hlavní americké akciové indexy v listopadu dál posouvaly svá maxima. Zhruba o 16 procent se od začátku roku zhodnotily indexy čínských a japonských akcií. Evropské indexy od ledna do konce listopadu přidaly kolem šesti procent, po příznivém úvodu roku spíše stagnují, vyplývá z burzovních statistik.
Akcie na evropských trzích zahájily obchodování silným růstem, a navázaly tak na vývoj burzovních indexů ve Spojených státech. Investoři na základě projekcí výsledků prezidentských voleb v USA předpokládají, že zvítězí kandidát Republikánské strany Donald Trump a po čtyřech letech vlády demokratů se vrátí do Bílého domu.
Světové akcie v letošním roce většinou zpevňují, hlavní americké akciové indexy v říjnu dál posouvaly svá maxima. O více než 20 procent se letos zhodnotil index čínských akcií. Evropské indexy od ledna do konce října přidaly do deseti procent, po příznivém začátku roku spíše stagnují, vyplývá z burzovních statistik.
Uplynulý týden na trzích byl ve znamení hospodářských výsledků velkých korporátních firem. Mezi ty úspěšné můžeme určitě zmínit společnosti, jako je investiční banka Goldman Sachs. O poznání horší už byl „profit warning“ ze strany evropského výrobce polovodičů ASML. Těsně před volbami v USA pak došlo k dalšímu rozdmýchaní obchodních sporů s Čínou. Americký hlavní index S&P 500 zkorigoval a vrátil se blíže metě 5800 bodů.
V týdnu se hodně mluvilo o stimulech a podporách pro čínský akciový trh, který si prochází hodně zajímavým obdobím. Po silných růstech zde došlo k prudkému výběru zisků, kdy se Hang Seng Index zkorigoval až o 7 procent. Naopak pravidelně rostl americký index S&P 500, který dosáhnul mety přes 5800 bodů, a tedy nových historických maxim. Mezi zajímavé události patřily tzv. Fed meeting minutes nebo další hrozba rozdělení americké technologické firmy.
„Na konci září jsem se opět dostal k zajímavé statistice, která překvapí nepřipravené, a naopak podpoří ty, jenž říkají časovat trh se nedá,” píše ve svém komentáři Roman Koděra z J&T Banky.
V minulém týdnu si trh prošel slušnou růstovou nápravou, zisky přinesly zejména spekulace, že americká ekonomika prochází takzvaným soft landingem – nikoliv nějakým prudkým poklesem. Volatilitou si znovu prošly americké technologické společnosti, které zápasí s regulátory a soudy. Ty se nerozpakují a tlačí na firmy typu Apple či Alphabet, aby změnily své chování. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil do blízkosti mety 5600 bodů.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
