Dlouhodobý rozpočet by měl být pružnější
PolitikaPo jednání s členskými státy EU dosáhli poslanci Evropského parlamentu dohody o revizi dlouhodobého rozpočtu EU, která řeší nepředvídané problémy, jako je ruská invaze na Ukrajinu.
Po jednání s členskými státy EU dosáhli poslanci Evropského parlamentu dohody o revizi dlouhodobého rozpočtu EU, která řeší nepředvídané problémy, jako je ruská invaze na Ukrajinu.
Blíží se 1. leden a spolu s ním také největší změny v daních za poslední dekádu. Důvodů pro to má vláda opravdu dost. Nicméně fakt je i ten, že měnit daně je oblíbená disciplína všech vlád. Přitom právě daně by měly být stabilním základem fungování společnosti.
Vláda Petra Fialy na příští rok počítá se schodkem ve výši 252 miliard korun. To je sice méně než schodek očekávaný za rok 2023, přesto jde o stále obří sumu. A žádnou změnu v této rozhazovačné rozpočtové politice podle bývalého guvernéra České národní banky Miroslava Singera nelze v následujících letech očekávat. „Samozřejmě by šlo mít nižší rozpočet, ale není po tom poptávka,“ uvedl Singer v pořadu Svět financí s Trinity Bank na CNN Prima NEWS.
Již za pár dní vypukne astronomická zima. Už týden se ale Česko potýká se sněhem. A vskutku unikátním způsobem se s ním vypořádala Praha. Tedy přesněji řečeno nevypořádala. A nejspíš jde o utajovaný experiment, který by do budoucna mohl městu ušetřit hodně peněz. Nebo také ne.
Poslanci chtějí v návrhu státního rozpočtu na příští rok přesunout téměř 209 miliard korun. Ve druhém čtení rozpočtu přednesli 104 pozměňovacích návrhů. Většina z nich pochází od opozičních poslanců, 14 návrhů přednesli koaliční poslanci.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025, plyne z nové prognózy České národní banky. Kabinet podle ní výrazně stabilizuje veřejné finance již příští rok, ve volebním roce 2025 má schodek veřejných financí činit dokonce už jen jedno procento hrubého domácího produktu (HDP).
Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Má to umožnit nový zákon o dorovnávací dani, který schválila Sněmovna.
Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády klesnout proti letošnímu plánu o 43 miliard korun na 252 miliard korun.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, jak v září schválila. Dnes příslušný návrh rozpočtu začínají v prvním čtení projednávat poslanci. Ve skutečnosti přitom hrozí, že schodek bude spíše atakovat hranici 300 miliard korun. Kabinet tedy v podstatě rezignoval na snižování absolutní výše rozpočtových schodků.
Itálie vyčlení 12 miliard eur, v přepočtu zhruba 296 miliard korun, na výstavbu obřího mostu mezi pevninou a ostrovem Sicílie. Oživuje tak projekt, který se zdál být před deseti lety definitivně opuštěn. Investice potrvá několik let a první tři splátky mají být vyplacené do roku 2026, řekl při představování státního rozpočtu na příští rok ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti.
Vládní koalice přes odpor opozice prosadila konsolidační balíček, který jí má pomoci zlepšit stav státního rozpočtu. V příštích dvou letech ho má zlepšit celkem zhruba o 150 miliard korun. Balíček zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent.