Blíží se 1. leden a spolu s ním také největší změny v daních za poslední dekádu. Důvodů pro to má vláda opravdu dost. Nicméně fakt je i ten, že měnit daně je oblíbená disciplína všech vlád. Přitom právě daně by měly být stabilním základem fungování společnosti.
Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Má to umožnit nový zákon o dorovnávací dani, který schválila Sněmovna.
Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády klesnout proti letošnímu plánu o 43 miliard korun na 252 miliard korun.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, jak v září schválila. Dnes příslušný návrh rozpočtu začínají v prvním čtení projednávat poslanci. Ve skutečnosti přitom hrozí, že schodek bude spíše atakovat hranici 300 miliard korun. Kabinet tedy v podstatě rezignoval na snižování absolutní výše rozpočtových schodků.
Itálie vyčlení 12 miliard eur, v přepočtu zhruba 296 miliard korun, na výstavbu obřího mostu mezi pevninou a ostrovem Sicílie. Oživuje tak projekt, který se zdál být před deseti lety definitivně opuštěn. Investice potrvá několik let a první tři splátky mají být vyplacené do roku 2026, řekl při představování státního rozpočtu na příští rok ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti.
Vládní koalice přes odpor opozice prosadila konsolidační balíček, který jí má pomoci zlepšit stav státního rozpočtu. V příštích dvou letech ho má zlepšit celkem zhruba o 150 miliard korun. Balíček zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent.
Rusko v následujícím roce hodlá vyčlenit zhruba 40 procent ze svého rozpočtu na výdaje spojené s válkou, spočítal ruský investigativní portál Važnyje istorii. Podle něj to vyplývá z návrhu rozpočtu zveřejněného na webu dolní komory ruského parlamentu. Podotkl, že vinou tak vysokých výdajů na válku nutně přijdou zkrátka oblasti, které s ní nesouvisejí. Válku na Ukrajině vede Rusko už přes rok a půl.
Veřejné rozpočty naší země si zaslouží změnu aktuálního trendu, kdy jsou příjmy a výdaje v zjevné dysbalanci. Vládou připravený soubor několika desítek zákonů, přezdívaný jako konsolidační balíček, byl představen právě coby řešení popsaného stavu. Balíček, stále ještě projednávaný Sněmovnou, přináší relevantní opatření mířící ke snížení veřejných výdajů, ať již jde o náklady na provoz státu, nebo objem přerozdělovaných dotací. Přiznejme si, že takový přístup česká ekonomika potřebuje a věřme, že i v dalších balíčcích, o kterých se mluví, najdou politici odvahu předkládat návrhy postavené na této logice, tvrdí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, jak včera schválila. Ve skutečnosti ovšem hrozí, že schodek bude spíše atakovat hranici 300 miliard korun. Kabinet tedy v podstatě rezignoval na snižování absolutní výše rozpočtových schodků.
Výdaje na obranu přesáhnou příští rok dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany (MO) bude hospodařit se 151 miliardami korun, což je zhruba o 40 miliard více oproti letošnímu rozpočtu. Dalších 8,6 miliardy korun je v rozpočtu vyčleněno na výdaje na obranu mimo kapitolu MO, celkem tedy výdaje na obranu dosáhnou 160 miliard korun. Vyplývá to z tiskové zprávy MO.
Vláda schválila státní rozpočet na příští rok s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,192 bilionu korun. Schodek bude 252 miliard korun, na letošek je plánováno 295 miliard korun. Příjmy i výdaje se proti návrhu ministerstva financí z konce srpna zvýšily o 19 miliard korun. Parametry rozpočtu představil na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Rozpočet dostanou k posouzení poslanci.
