Státy Evropské unie se v pondělí večer shodly s Evropským parlamentem na rozpočtu unie na rok 2023, v němž bude 186,6 miliardy eur (přes 4,5 bilionu korun). Oznámilo to české předsednictví Rady EU, které vedlo vyjednávání za členské země. Výsledná podoba rozpočtu je kompromisem mezi vyššími výdaji požadovanými europoslanci a úspornější představou unijních vlád.
Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.
Na platy zaměstnanců by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliard korun. Počet míst placených států se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 korun hrubého. Uvedla to vládu v návrhu státního rozpočtu v příštím roce, který předložila poslancům.
Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran, uvedl šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. V úterý večer o zdanění i za letošek informovala na Twitteru místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025. Mimořádné zdanění výrobců elektřiny chystá i Německo.
Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po úterním sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 280 miliard na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální věci. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí poprvé dva biliony korun. Opozice žádný ze svých návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu neprosadila. Byly celkem zhruba za 63 miliard korun.
Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Návrh státního rozpočtu na příští rok je rozpočtem ve znamení pokračujících nejistot a má dva cíle. Prvním je podpora obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a druhým pokrytí výdajů v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. Uvedla to vláda v důvodové zprávě k návrhu rozpočtu, který už mají poslanci na stolech. Rozpočet předpokládá schválený schodek 295 miliard korun. Je to o 80 miliard korun méně, než by měl činit letošní schválený schodek, o kterém budou poslanci ještě rozhodovat.
Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) škrtal v rozpočtu jen opticky, 14miliardovou „úsporu“ při zmrazení plateb za státní pojištěnce hodil na zdravotní pojišťovny. Prezident Miloš Zeman novelu o snížení plateb státu do zdravotnictví nyní vetoval. Vládní koalice ale zřejmě jeho veto přehlasuje.
Americký dolar 📉 oslabuje vůči euru i dalším předním měnám, podle analytiků zůstává pod tlakem po nedávném snížení úrokových sazeb ve Spojených státech. Jednotná evropská měna si kolem 18:45 středoevropského času připisovala zhruba 0,4 procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1760 dolaru.
Státní zastupitelství v chorvatském městě Zadar obžalovalo českého podnikatele se slovenským občanstvím 👨 Antona Fischera z vraždy jeho obchodního partnera, 38letého českého občana ukrajinského původu Alexe Burkova. Státní zastupitelství navrhlo soudu, aby 51letému Fischerovi znovu prodloužil vazbu, protože hrozí, že uprchne ze země.
Akcionáři kolínské chemické společnosti Draslovka vložili do firmy nový kapitál 60 milionů dolarů, v přepočtu zhruba 1️⃣,2️⃣ miliardy korun. Peníze firma použije na splacení úvěrů, uvedl server Seznam Zprávy. Chemický holding ovládají podnikatelé Petr Pudil, Vasil Bobela, Jan Dobrovský a rodina Brůžků. Ratingová agentura Standard & Poor's Draslovce snížila kvůli zadlužení hodnocení.
Pražská burza i dnes vylepšila své maximum. Index PX 📈 rostl o 0,45 procenta na 2666,09 bodu. V kladných číslech skončila většina obchodovaných titulů, v červených číslech uzavřely jen cenné papíry skupiny Erste, Monety Money Bank a Photon Energy. Vyplývá to z informací na burzovním webu. Tuzemská měna dnes vůči euru stagnovala, k dolaru mírně posílila.
Televize Barrandov ✅ může pokračovat v reorganizaci. Dvěma ze tří věřitelů, kteří se odvolali proti rozhodnutí soudu, který reorganizaci schválil, zanikla účast v insolvenčním řízení a třetí své odvolání stáhl. Uvedl majitel televize Jan Čermák.
Francouzská vláda se snaží jen pár dní před koncem roku odvrátit možnost, že by se ocitla od 1. ledna ❌ bez financování. Francie totiž stále nemá schválený rozpočet na příští rok. Dnes premiér Sébastien Lecornu vede konzultace s politickými stranami, aby rozhodl, jak bude vláda postupovat. Nejpravděpodobnější je podle médií předložení návrhu na rozpočtové provizorium.
Rusko za letošní rok 📈 zvýší vývoz plynu potrubím do Číny proti loňsku o 25 procent na 38,7 miliardy metrů krychlových. S odkazem na svůj zdroj to dnes uvedla agentura Reuters. V listopadu navíc Rusko vyvezlo do Číny rekordní objem zkapalněného zemního plynu (LNG), a to navzdory sankcím, které na Rusko uvalily západní státy za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu.
Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra 👴 Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu a obchodu, řekl novinářům po dnešním zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku tohoto roku bylo úřednických míst 73 520.
