Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Má to umožnit nový zákon o dorovnávací dani, který schválila Sněmovna.
Rusko v následujícím roce hodlá vyčlenit zhruba 40 procent ze svého rozpočtu na výdaje spojené s válkou, spočítal ruský investigativní portál Važnyje istorii. Podle něj to vyplývá z návrhu rozpočtu zveřejněného na webu dolní komory ruského parlamentu. Podotkl, že vinou tak vysokých výdajů na válku nutně přijdou zkrátka oblasti, které s ní nesouvisejí. Válku na Ukrajině vede Rusko už přes rok a půl.
Veřejné rozpočty naší země si zaslouží změnu aktuálního trendu, kdy jsou příjmy a výdaje v zjevné dysbalanci. Vládou připravený soubor několika desítek zákonů, přezdívaný jako konsolidační balíček, byl představen právě coby řešení popsaného stavu. Balíček, stále ještě projednávaný Sněmovnou, přináší relevantní opatření mířící ke snížení veřejných výdajů, ať již jde o náklady na provoz státu, nebo objem přerozdělovaných dotací. Přiznejme si, že takový přístup česká ekonomika potřebuje a věřme, že i v dalších balíčcích, o kterých se mluví, najdou politici odvahu předkládat návrhy postavené na této logice, tvrdí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, jak včera schválila. Ve skutečnosti ovšem hrozí, že schodek bude spíše atakovat hranici 300 miliard korun. Kabinet tedy v podstatě rezignoval na snižování absolutní výše rozpočtových schodků.
Výdaje na obranu přesáhnou příští rok dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany (MO) bude hospodařit se 151 miliardami korun, což je zhruba o 40 miliard více oproti letošnímu rozpočtu. Dalších 8,6 miliardy korun je v rozpočtu vyčleněno na výdaje na obranu mimo kapitolu MO, celkem tedy výdaje na obranu dosáhnou 160 miliard korun. Vyplývá to z tiskové zprávy MO.
Vláda schválila státní rozpočet na příští rok s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,192 bilionu korun. Schodek bude 252 miliard korun, na letošek je plánováno 295 miliard korun. Příjmy i výdaje se proti návrhu ministerstva financí z konce srpna zvýšily o 19 miliard korun. Parametry rozpočtu představil na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Rozpočet dostanou k posouzení poslanci.
Pokud stát něco neudělá s výdaji na důchody, podle projekce Národní rozpočtové rady bude Česko za několik desítek let víc zadlužené než poškoláci Evropy, Řecko nebo Itálie. Výdaje na důchody už tvoří zhruba třetinu státních výdajů a mají dál růst. Stát a firmy přitom v situaci, kdy je schodek rozpočtu plánován ke třem stům miliardám korun, zvažují, že by dalšími desítkami miliard korun podpořily klíčové investice. „Pokud chceme vést debatu o budoucích strategických investicích, které jsou na dluh, bylo by dobré začínat s uklizeným stolem v běžném rozpočtu,“ říká Mojmír Hampl, šéf rozpočtové rady, „vrchní dozorce“ nad hospodařením státu.
České veřejné finance jsou nadále ve výrazné nerovnováze. V dnes představené zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to konstatovala Národní rozpočtová rada. Vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému podle rady mohou změnit trend a oddálit náraz na dluhovou brzdu, do budoucna ale bude třeba v konsolidaci pokračovat.
Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že vláda schválí státní rozpočet na příští rok 27. září. Schodek podle něj bude 252 miliard korun, jak navrhlo na konci srpna ministerstvo financí. Kromě úsporných opatření bude rozpočet obsahovat i investice do dopravní infrastruktury nebo do bezpečnosti, uvedl premiér na tiskové konferenci po výjezdním zasedání vlády v Kadani.
Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku. Negativní stanoviska prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek. Sněmovna má balíček a jeho případné úpravy začít schvalovat tento pátek na mimořádné schůzi.
České vládě se nedaří těžit z nejnižší nezaměstnanosti v EU. Naopak tempo zadlužování bylo loni nejrychlejší v celé EU. Ve své zprávě to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
