Británie více zdaní dividendy a příjmy z kapitálu. Zvýší daň z mimořádných zisků energetických gigantů z 25 na 35 procent a prodlouží ji o tři roky do roku 2028. Zmrazí také slevu na dani z příjmu a sníží hranici, při které lidé začínají platit nejvyšší sazbu daně z příjmu. Uvedl to britský ministr financí Jeremy Hunt, když představoval aktualizovanou podobu rozpočtového plánu.
Sněmovna dnes v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády představovat 295 miliard korun. Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet, který ještě čeká na podpis prezidenta, se schodem 375 miliard korun. Příjmy rozpočtu na příští rok mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.
Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.
Na platy zaměstnanců by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliard korun. Počet míst placených států se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 korun hrubého. Uvedla to vládu v návrhu státního rozpočtu v příštím roce, který předložila poslancům.
Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran, uvedl šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. V úterý večer o zdanění i za letošek informovala na Twitteru místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025. Mimořádné zdanění výrobců elektřiny chystá i Německo.
Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po úterním sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 280 miliard na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální věci. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí poprvé dva biliony korun. Opozice žádný ze svých návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu neprosadila. Byly celkem zhruba za 63 miliard korun.
Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Návrh státního rozpočtu na příští rok je rozpočtem ve znamení pokračujících nejistot a má dva cíle. Prvním je podpora obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a druhým pokrytí výdajů v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. Uvedla to vláda v důvodové zprávě k návrhu rozpočtu, který už mají poslanci na stolech. Rozpočet předpokládá schválený schodek 295 miliard korun. Je to o 80 miliard korun méně, než by měl činit letošní schválený schodek, o kterém budou poslanci ještě rozhodovat.
Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
Guvernér České národní banky Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé ❌ nebude jeho podobizna. Michl to řekl dnes po zasedání Bankovní rady ČNB. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
Slovenská rafinerská společnost Slovnaft neobdržela na dnešek sjednanou dodávku 5️⃣8️⃣ tisíc tun ropy od chorvatské firmy JANAF, která je provozovatelem jadranského ropovodu Adria. Informoval o tom podle agentury Reuters slovenský podnik.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes nechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3️⃣,5️⃣ procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Rozhodnutí odpovídá očekávání finančního trhu. Základní úroková sazba je na nynější úrovni od začátku května.
