Čína rýžuje na levné ropě z Ruska. Putin ale nepřichází zkrátka
Obchod mezi Čínou a Ruskem jen kvete. Rusko je stále více závislé na dodávkách z Číny, odkud již proudí až polovina dovozu do země. Opačným směrem naopak proudí za výprodejové ceny ropa a plyn.
Čína hraje stále důležitější roli při podpoře ruské ekonomiky a pomáhá zvyšovat její válečné úsilí, přičemž čerstvé statistiky ukazují, že Peking poskytuje řadu zboží, včetně některých s potenciálním vojenským využitím, jako jsou mikročipy či rypadla na kopání zákopů.
Čína se stala hlavním zdrojem velké řady zboží a komponentů, které ruská ekonomika zasažená sankcemi potřebuje, a zároveň se stala významným odběratelem pro ruskou ropu a plyn. Rostoucí ekonomické vztahy jsou ústředním bodem snah obou zemí sjednotit se proti tomu, co jejich vůdci popisují jako západní snahy o jejich potlačení.
Čínský export v prosinci meziročně vzrostl o 2,3 procenta, což je více než se čekalo. Podle agentury Reuters to vyplývá z údajů čínského celního úřadu. Spotřebitelské ceny se ale ve srovnání se stejným měsícem loni o 0,3 procenta snížily. Klesají už třetí měsíc po sobě a nižší byly i výrobní ceny, uvedl čínský statistický úřad. Vyhlídky druhé největší světové ekonomiky tak zůstávají nejisté, uvedla agentura DPA. Na nový rekord se ale loni opět vyšplhal obousměrný obchod s Ruskem, který dosáhl 240 miliard dolarů (5,4 bilionu korun).
Rusko a Čína se smějí západním sankcím. Vzájemný obchod jen kvete
Money
Celkový obchod Číny s Ruskem za loňský rok vyskočil o 26 procent na 240 miliard dolarů, čímž se Moskva umístila hned za Austrálií a Tchaj-wanem na seznamu největších obchodních partnerů Číny. Více roste obchod směrem z Číny do Ruska, ten loni vzrostl o téměř 47 procent. Směrem do Číny proudilo zboží v hodnotě o 13 procent vyšší než v roce 2022.
Rusko je stále trpaslík
Čína je nyní zdrojem až 50 procent veškerého ruského dovozu, oproti jedné čtvrtině před invazí na Ukrajinu. Vyplývá to z odhadů Institutu pro rozvíjející se ekonomiky Finské banky, který se specializuje na výzkum ekonomik Číny a Ruska.
Tento vztah prospěl i Číně, zejména proto, že její ekonomika čelí řadě výzev, včetně poklesu západní poptávky po řadě jejího zboží. Rusko letos výrazně pomohlo Číně stát se největším světovým vývozcem vozidel. Rusko je však stále jen malým, i když rostoucím zlomkem celkového exportního obchodu Číny.
Ruské ministerstvo vnitra vyhlásilo pátrání po Igorovi Volobujevovi, bývalém viceprezidentovi Gazprombanky. S odvoláním na databázi hledaných osob to na svém webu píše list Kommersant. Volobujev je podle ministerstva stíhán kvůli blíže neupřesněnému trestnému činu. Bývalý viceprezident banky ruského plynárenského koncernu Gazprom podle dřívějších zpráv tisku krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu utekl právě do sousední země, kde se přidal k vojákům a bojuje proti Rusku.
Moskva jde po bývalém viceprezidentovi Gazprombanky. Ten se rozhodl bojovat proti Rusku
Zprávy z firem
Dvojí využití
Ministr zahraničí Antony Blinken během loňské červnové cesty do Pekingu řekl, že mu čínští představitelé řekli, že Čína Rusku neposkytne zbraně, a potvrdil, že Spojené státy nemají důkazy o opaku. Blinken však vyjádřil obavy z toho, že Čína poskytuje další zboží, které pomáhá ruské invazi, včetně technologií s civilním i vojenským využitím.
Čínské společnosti dodaly Rusku počítačové čipy, díly pro vojenské stíhačky, navigační a rušící technologie, uvedl The Wall Street Journal.
Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se vloni snížily zhruba o 24 procent na 8,822 bilionu rubů (asi 2,2 bilionu korun) z 11,586 bilionu rublů v předchozím roce. K poklesu přispěly nižší ceny ropy, vyplývá z údajů ruského ministerstva financí, na které se odvolává agentura Reuters.
Protiruské sankce fungují. Čísla k rozpočtu to dokazují
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
