Za apartmán desítky milionů. Bohatí Češi kupují hory, ale pronajímat nechtějí
Za druhé bydlení na horách i 55 milionů korun? Pro nejbohatší Čechy žádný problém. Luxusní nemovitosti ve Špindlerově Mlýně se běžně prodávají za 25 až 45 milionů a zájem o ně nepolevuje, přestože ceny už narážejí na svůj strop. Kupující přitom většinou neřeší výnosy z pronájmu. Za miliony si pořizují především soukromí, komfort a vlastní místo v Krkonoších, kam mohou kdykoli utéct před každodenním shonem.
Mít vlastní chalupu na horách patří k českým snům. Jenže zatímco pro většinu lidí představuje horské bydlení víkendový únik z města, pro nejbohatší Čechy se stává také otázkou prestiže a životního stylu. A podle toho vypadají i ceny. Luxusní apartmány a horské nemovitosti v nejžádanějších krkonošských střediscích se prodávají za desítky milionů korun. Přesto mají své kupce.
Nejdražší adresou zůstává Špindlerův Mlýn. Podle realitní kanceláře Czech Republic Sotheby’s International Realty zde prémiové nemovitosti běžně stojí 25 až 45 milionů korun. Nejdražší nemovitost, kterou společnost letos prodala, dosáhla ceny 55 milionů korun. Vysoké částky přitom movité zájemce neodrazují, i když dynamika zdražování už není tak výrazná jako v minulých letech.
„V meziročním srovnání zůstává poptávka na podobné úrovni. Zájem o atraktivní horské nemovitosti je nadále poměrně vysoký, přestože se jejich ceny v posledních třech letech drží na relativně stabilní úrovni s mírným růstem,“ říká Marek Třeček, specialista na investiční příležitosti ve společnosti Czech Republic Sotheby’s International Realty.
Špindl hraje vlastní cenovou ligu
Špindlerův Mlýn má podle Třečka na trhu s horskými nemovitostmi výjimečné postavení. Ceny za metr čtvereční zde mohou být u srovnatelných nemovitostí až dvojnásobné oproti dalším krkonošským střediskům, jako jsou Pec pod Sněžkou, Janské Lázně, Harrachov nebo Rokytnice nad Jizerou.
Rozhoduje především prestiž lokality, dostupnost služeb a omezená nabídka. Špindlerův Mlýn si navíc dlouhodobě drží pověst jedné z nejvyhledávanějších horských destinací v Česku, což se promítá také do cen nemovitostí.
Ani jinde v Krkonoších však luxusní bydlení není levnou záležitostí. Ceny prémiových apartmánů v českých horských střediscích mohou dosahovat až 300 tisíc korun za metr čtvereční.
Rekreační nemovitosti už nejsou jen druhým domovem, ale také investicí a součástí životního stylu. Češi přitom stále více požadují kvalitní architekturu, soukromí a špičkové služby. Jak se mění rekreační development a co rozhoduje o úspěchu projektů? O tom v diskusi Leaders Byznys Talks debatovali Jan Jerie z Crescon, Michal Čapek z Capek&co. a Petr Marek z Fipox. 
Za apartmán miliony, za zážitek ještě víc. Češi mění pravidla rekreačního developmentu
Reality
Například v projektu Zahrádky 1000 v Peci pod Sněžkou se podle Jana Jerieho, šéfa developerské společnosti Crescon, prodávají apartmány v průměru za přibližně 230 tisíc korun za metr čtvereční včetně vybavení. Za vysokými cenami přitom nestojí pouze atraktivní poloha, ale také nákladná architektura, kvalitní materiály a rozsáhlé společné zázemí.
S rostoucími cenami se mění i očekávání kupujících. Luxusní horské bydlení už dávno neznamená jen apartmán u sjezdovky. Náročnější klientela chce také wellness, restaurace, bazény nebo hotelový servis. Developeři proto investují stovky milionů korun i do společného zázemí. Horské apartmány se tak stále více přibližují luxusním hotelům. S tím rozdílem, že majitelé mají vlastní bydlení, ale o jeho provoz a služby se stará někdo jiný.
Bohatí Češi nechtějí pronajímat. Chtějí mít hory pro sebe
Přestože se horské apartmány často nabízejí také jako investice, v nejvyšším cenovém segmentu není podle Sotheby’s možnost pronájmu hlavním důvodem nákupu. „Kupujícími jsou především movití Češi, kteří hledají nemovitosti vysokého standardu s dobrou dostupností, určené zejména k soukromému využití a sportovním aktivitám. Jen minimální část z nich pořizuje horské nemovitosti za účelem následného pronájmu,“ uvádí Třeček.
Pro tyto zákazníky je důležitější možnost přijet na hory kdykoli, strávit zde čas s rodinou nebo přáteli a mít k dispozici vlastní komfortní zázemí. Výnos z krátkodobého pronájmu tak často ustupuje osobnímu užitku.
Do českých hor míří bohatší klientela i developerské miliardy. S tím roste tlak na lepší služby, hlavně gastronomii. Kuchaři a šéfkuchaři proto v horských resortech získávají podmínky, které ještě nedávno patřily hlavně Praze nebo Brnu.
Horský byznys bohatne a kuchaři s ním. Nové resorty tlačí mzdy až k 75 tisícům
Money
Přestože poptávka po prémiovém horském bydlení zůstává vysoká, prostor pro další výrazné zdražování není neomezený. Podle Třečka už současné ceny narážejí na určitou hranici. Rozhodující proto stále více bude, zda nemovitost nabízí skutečně výjimečnou lokalitu, vysoký standard a odpovídající kvalitu.
Ani movití kupující totiž nejsou ochotni zaplatit jakoukoli částku. „Čeští kupující přistupují k nákupu racionálně, posuzují poměr mezi cenou a standardem nemovitosti a zohledňují také její případnou budoucí prodejnost,“ vysvětluje Třeček.
Pokud je cena nastavena správně, kvalitní nemovitost se podle něj zpravidla prodá poměrně rychle. Přemrštěná očekávání prodávajících ale mohou prodej zkomplikovat i v nejdražším segmentu.
Ceny zároveň podporuje omezená nabídka nových projektů. V nejžádanějších horských lokalitách je nedostatek vhodných stavebních pozemků a možnosti další výstavby omezují územní plány. Prémiové nemovitosti tak nelze jednoduše stavět ve velkém. „Kvalitních projektů je málo a poptávka stále převyšuje nabídku,“ shrnuje Třeček.
Špindlerův Mlýn se přiblížil jedné z největších proměn za poslední dekády. Tři finálové týmy architektonické soutěže odevzdaly návrhy nové podoby centra na levém břehu Labe. Vzniknout má náměstí, návštěvnické centrum, obchody i služby. Do debaty o vítězné podobě se zapojují také místní obyvatelé.
FOTOGALERIE: Takhle se může proměnit Špindl. Podívejte se na tři návrhy centra
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
