Čím dál více německých průmyslových podniků zvažuje přesun výroby do zahraničí kvůli vysokým cenám energie a nejistotě ohledně budoucího zabezpečení dodávek energie. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK).
Přibližně dvě třetiny Čechů by podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu územních ztrát ve prospěch Ruska, vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM. Podíl lidí podporujících rychlé ukončení války však proti lednu mírně klesl. Více než polovina obyvatel podporovala setrvání ukrajinských uprchlíků v Česku.
Česká veřejnost má rozporuplný vztah k elektrickým automobilům. Mají je spojené s řadou obav, ale uznávají i jejich pozitivní přínosy. Z dubnového průzkumu agentury STEM/MARK rovněž vyplynulo, že většina Čechů v takovém vozidle ještě nikdy nejela a jejich cena se musí významně snížit, aby je lidé byli ochotni kupovat.
Mladí lidé v některých částech Evropy, typicky ve středoevropských a východoevropských zemích, jsou více proti migraci než starší generace. Ukázala to analýza, kterou list The Guardian provedl na datech vyplývajících z posledního průzkumu Eurobarometru. Podle deníku výsledky naznačují, že mladí lidé by mohli podpořit posílení krajní pravice ve volbách do Evropského parlamentu, které se uskuteční příští měsíc.
Zájem o evropské volby mírně roste, zajímá se o ně šest z deseti lidí. Osm z deseti Čechů ví, že se letos volby do EP konají. A čtyři z deseti znají i termín hlasování.
Zájem Čechů o dění na Ukrajině, která více než dva roky čelí ruské invazi, se v posledním roce a půl téměř nemění. O vývoj situace se nadále zajímají necelé dvě třetiny lidí.
Nejdůvěryhodnějším vrcholným politikem v Česku zůstává prezident Petr Pavel, věří mu 54 procent lidí. Následují předseda ANO Andrej Babiš s 46 procenty a předseda SPD Tomio Okamura se 40 procenty.
Krátce před oslavami Velikonoc vyšly v českých médiích výsledky zásadního průzkumu veřejného mínění. Uvedly, že velká část Evropanů nevěří tradičním politikům a stranám a chybí jím silný vůdce. Češi patří k těm, kteří populistického vůdce chtějí také. Naopak Němci jej ze všech dotazovaných národů chtějí nejméně. Výsledky jsou to opravdu děsivé. A nikoli ty výsledky z Německa.
Téměř dvě třetiny lidí v Česku si přejí silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých. V únorovém průzkumu agentury Ipsos se takto vyjádřilo 65 procent dotázaných v České republice.
Nejvyšší důchodovou dávku v takzvaném prvním pilíři systému penzí pobírají důchodci v Norsku. Ti dostávali v roce 2022 v přepočtu přes 46 tisíc korun. Češi si v absolutním srovnání vedli nadprůměrně s částkou překračující 16 tisíc korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Picodi ze 44 zemí světa, na kterou upozornila investiční platforma Portu.
Většina (62 procent) výčepů přikročila po lednovém zvýšení DPH ke zdražení piva. Milovníci čepovaného moku si připlatí v průměru tři koruny na půllitr, vyplynulo z průzkumu největšího českého pivovaru.
