Pouze 17 procent firem očekává zlepšení, každá druhá společnost předpokládá stagnaci a téměř třetina dokonce další klesající trend, vyplývá z průzkumu mezi 130 firmami z česko-německé hospodářské sféry. Zotavení ekonomiky zpomaluje klesající investice a nedostatek kvalifikované pracovní síly.
Více než polovina Francouzů, Němců a Britů označuje amerického prezidenta Donalda Trumpa za diktátora, a to kvůli jeho přístupu k Ukrajině. Téměř polovina dotázaných sdílí tento názor i v Polsku. Vyplývá to z průzkumu think tanku Destin commun, o kterém informovala agentura AFP a jehož výsledky zveřejnily deníky Ouest France, Die Welt, Sunday Times a Rzeczpospolita.
Více než polovina Čechů nesouhlasí s přerušením americké vojenské pomoci Ukrajině, které podle médií nařídil prezident Donald Trump. Třetina Čechů s rozhodnutím souhlasí. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro server Novinky.cz. Podle průzkumu také po páteční roztržce Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským skokově o 11 procentních bodů v Česku vzrostla podpora ukrajinské hlavy státu. Podporu mu nyní vyjádřilo 43 procent dotázaných.
Nějaký z nástrojů umělé inteligence použilo 45 procent žáků středních škol a druhého stupně základních škol. Nejpoužívanějším nástrojem mezi nimi je ChatGPT, který využilo 89 procent z nich, na druhém místě se umístil Photomath. Žákům zároveň přijde výuka ve škole poměrně často nezajímavá a mají problémy se na ni soustředit. Chybí jim například debatní a diskusní hodiny, které považují za nejvíce přínosné. Zároveň by chtěli technologie ve výuce využívat častěji. Vyplývá to z průzkumu, který pro neziskovou organizaci Nekrachni zpracoval analytický ústav STEM.
Ukrajina napadená Ruskem se podle většiny Čechů bude muset vzdát části svého území, aby dosáhla míru. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Česká republika by měla podle lidí usilovat o rychlý konec války i za cenu územních ztrát Ukrajiny. Podle téměř poloviny dotázaných také poskytuje Česko Ukrajině příliš velkou vojenskou pomoc. Rusko napadlo Ukrajinu v únoru 2022. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva letos v lednu uvedl, že v tomto konfliktu bylo na celé Ukrajině zabito už více než 12 300 civilistů včetně 650 dětí. Miliony lidí z Ukrajiny musely před válkou utéct, část z nich žije i v Česku.
Šéfové českých firem věří, že je letos čeká vesměs dobrý rok. Dvě třetiny z nich očekávají růst tržeb. Inflace přestává být kritické téma, i když obavy z růstu mzdových nákladů či nedostatku kvalitních lidí přetrvávají. Stále větším strašákem je ale přílišné regulace, která ubírá na konkurenceschopnosti firem. Vyplývá to z průzkumu mezi generálními řediteli českých firem PwC CEO Survey.
Postoj Čechů k Evropské unii se podle agentury STEM opět zlepšil a v některých oblastech loni bylo proevropsky naladěných lidí nejvíce za několik uplynulých let. Třeba s členstvím země v EU bylo spokojeno 51 procent veřejnosti a pro setrvání ČR v unii by v případném referendu hlasovaly tři pětiny občanů, což bylo nejvíce od roku 2019. Čtvrtina lidí se loni vyslovila pro zavedení eura v republice, přičemž obdobný podíl naposledy zaznamenala agentura před 11 lety.
Mnohé velké německé podniky přesouvají výzkum do zahraničí. Na vině jsou vysoké náklady, přílišná administrativa a zdlouhavé procesy. Z průzkumu Allensbachova institutu pro Svaz německého průmyslu (BDI) vyplývá, že již téměř každá třetí velká německá průmyslová firma přesunula výzkum a vývoj do zahraničí nebo o tom uvažuje.
Stále více Čechů nad 50 let aktivně investuje, cestuje, pracuje s moderní technikou, a přesto zažívá diskriminaci kvůli věku. S nefér předsudky se setkávají při hledání práce či bydlení nebo i ve zdravotnických zařízeních. A obdobné situace zažívají i dvacátníci. Ageismus přitom může mít závažné důsledky na fyzické a duševní zdraví i na kvalitu života. Navíc je drahý i pro celou společnost. Více jak 60 procent Čechů tak chce, aby se tato situace řešila, jak vyplynulo z průzkumu Ipsos pro Českou spořitelnu.
Začleňovat ukrajinské uprchlíky před válkou do společnosti v Česku se daří podle těsné většiny lidí. Nadále ale převládá názor, že Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout. Celorepublikově představují uprchlíci z Ukrajiny problém podle víc než poloviny účastníků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), v místě svého bydliště je ale považuje za problematické jen necelá třetina dotázaných.
Více než polovina dotázaných Poláků by se ráda přestěhovala do jiné země, ukázal nedávný průzkum, o kterém informuje agentura PAP. Nejvíce z dotázaných by si jako svou cílovou destinaci představovalo Španělsko. Průzkum, který zveřejnil nezávislý polský institut pro výzkum veřejného mínění ARC Rynek i Opinia, se krom jiného dotazoval obyvatel v 18 různých zemích, zda přemýšlejí o tom, že by se přestěhovali do jiného státu.
