Spořicí účty jsou v létě v ospalém módu a většinou se s nimi nic moc zajímavého neděje. Změny sazeb a podmínek tuzemské banky obvykle oznamují ještě před letními prázdninami, pokud nějaké změny na léto vůbec plánují. Oznámení ČSOB, jedné z největších tuzemských bank, o snížení sazeb spořicího účtu krátce po prázdninách, je tak první vlaštovkou, která už možná avizuje podzimní trendy. Ten hlavní trend je pro většinu bank ale stále stejný. Je jím lov na nové klienty, což přiznávají mezi řádky mluvčí většiny bank.
Ani vysoká inflace nenutí Čechy říct si šéfovi o víc peněz. Přidat chce jen větší pětina lidí, to je nejméně na světě. Vyplývá to z průzkumu prestižní PwC.
Sedm z deseti Čechů si spoří na penzi a více než polovina populace si odkládá peníze na důchod pravidelně. To je pozitivní. Částky, které si ale lidé odkládají na stáří nejsou nijak závratné a část lidí si nespoří dokonce vůbec. A ti, co si šetří, peníze dávají hlavně na produkty s nízkým či žádným zhodnocením a do investování se příliš nehrnou. Obava většiny z nich, že jim klesne v penzi životní úroveň a budou se muset více uskrovnit, tak může být více než oprávněná, pokud s tím nezačnou rychle něco dělat, jak apelují odborníci.
Téměř polovina lidí mladších 40 let tvrdí, že by chtěli odejít do důchodu dříve, než jim bude šedesát. To je překvapivá zpráva, která se velmi pravděpodobně zcela mine s realitou. Světové ekonomické fórum si nechalo zpracovat průzkum, podle kterého mladší generace nepočítají s prodlužováním věku odchodu do důchodu. Přitom v řadě zemí se vede veřejná debata o opaku, počítá s tím například i „reforma“ penzí v Česku. Ve Francii i přes pouliční protesty už k němu došlo.
Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech se letos v Česku meziročně zvýšila o 9,8 procenta na 1683 eur (40 324 korun). Od počátku koronavirové pandemie se české mzdy přiblížily německým, naopak se zvětšil rozdíl mezi Českem a Rakouskem. Česko má nejvyšší průměrnou mzdu vyjádřenou v eurech ze zemí visegradské skupiny (V4). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.
Počet spořících Čechů za poslední rok vzrostl o třetinu. Zvýšil se také počet lidí, kteří investují, nicméně bez dlouhodobé rezervy je stále téměř pětina obyvatel. Vyplývá to z analýzy České spořitelny.
Po nadšení z možnosti “znovu nabýt svobodu” vystoupením z EU přišlo vystřízlivění. Jako neúspěch hodnotí brexit většina Britů, vyplývá z aktuálního průzkumu společnost YouGov.
O svoji finanční situaci se kvůli inflaci bojí 95 procent Čechů. Dvě třetiny lidí mají větší obavy než před rokem. Kvůli současné ekonomické situaci ubylo lidí, kteří drží peníze v hotovosti nebo na běžných účtech. Téměř 40 procent naopak začalo více spořit. V Česku také přibývá také lidí, kteří své úspory investují. Vyplývá to z průzkumu společnosti Generali Investments mezi více než 1000 respondentů.
Fotovoltaickou elektrárnu si plánuje nově pořídit zhruba 42 procent firem v Česku. Jde hlavně o firmy ze zemědělství či stavebnictví. Dalších 27 procent z těch, které ji už mají, ji chce rozšířit. Jejich hlavním cílem je pokrytí vlastní spotřeby. Vyplývá to z průzkumu společnosti Raiffeisen - Leasing. Podle dalšího průzkumu firmy Persola je zvýšení energetické soběstačnosti při pořízení fotovoltaiky hlavním motivem i pro domácnosti.
Pětina lidí stále plánuje si v nejbližších letech vzít hypotéku. Oproti minulosti se však lidé připravují nejen na vyšší splátky, ale i na vyšší sumu, kterou musí našetřit na dofinancování koupě nemovitosti. V rodině si ovšem může podle expertů už půjčit méně lidí než dřív. Vyplývá to z březnového reprezentativního průzkumu agentury IPSOS pro Českou bankovní asociaci (ČBA).
Vláda Petra Fialy (ODS) dostala nyní od obyvatel Česka nejhorší hodnocení od kabinetu Petra Nečase (ODS) v roce 2013. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM), prováděném letos od konce ledna do 20. března. Většina lidí je nespokojena s programem, činností i složením vlády a také s osobou předsedy kabinetu a tím, jak vláda komunikuje s veřejností.
Americký dolar dnes oslabuje 👎, protože známky uvolnění obchodního napětí zvýšily zájem investorů o rizikovější aktiva. Část ztrát však smazal poté, co nejnovější statistika ukázala, že největší světová ekonomika vytvořila minulý měsíc více nových pracovních míst, než se očekávalo.
Ceny ropy 🛢 dnes na světových trzích prudce ⬇ klesají a směřují k přibližně sedmiprocentní celotýdenní ztrátě. Severomořská ropa Brent kolem 18:00 SELČ vykazovala pokles ceny o 1,61 procenta na 61,13 dolaru za barel. Barel americké lehké ropy WTI ve stejnou dobu zlevňoval o 1,9 procenta na 58,12 dolaru.
Pražská burza dnes po čtvrtečním svátečním dni posílila 📈, index PX stoupl o 2,01 procenta na 2059,94 bodu. Dařilo se hlavně energetické společnosti ČEZ, jejíž cenné papíry zdražily zhruba o sedm procent. Finanční tituly obchodovaly smíšeně.
Koruna dnes mírně posílila 💪 vůči oběma hlavním světovým měnám. Oproti předchozímu závěru zpevnila k euru o tři haléře na 24,92 koruny za euro, k dolaru o dva haléře na 21,92 koruny za dolar.
Šéf NATO Mark Rutte navrhuje, aby členské země aliance zvýšily ↗ své výdaje na obranu ⚔ na 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších 1,5 procenta HDP dávaly na položky s obranou související, čímž by se vyhovělo požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa na pětiprocentní výdaje na obranu.
Francouzská společnost EDF podala u Krajského soudu v Brně žalobu 📜 proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zamítl její námitky k jadernému tendru na nové bloky v Dukovanech. Firma o tom informovala v tiskovém prohlášení.
Číst více
Americká ekonomika mimo zemědělský sektor v dubnu vytvořila 177 000 pracovních míst, což je více 👍, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti pak zůstala na 4,2 procenta, uvedlo tamní ministerstvo práce.
Schodek státního rozpočtu v dubnu vzrostl 📈 na 126,1 miliardy korun z březnových 91,2 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit ke konci dubna je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 153,1 miliardy korun.
Největší americké těžební koncerny Chevron a ExxonMobil zaznamenaly v prvním čtvrtletí ↘ pokles zisku, Exxon ale překonal odhady analytiků. Chevron vytvořil upravený čistý zisk 3,81 miliardy dolarů (83,7 miliardy korun) proti zisku 5,42 miliardy dolarů před rokem. Exxonu klesl zisk na 7,71 miliardy dolarů z 8,22 miliardy dolarů před rokem.
Polské brokerské společnosti XTB v prvním čtvrtletí 📉 klesl čistý zisk na 46,3 milionu eur (1,15 miliardy korun) ze 70,1 milionu eur ve stejném období loni. Za poklesem je nárůst provozních nákladů na 75,5 milionu eur. Konsolidované výnosy vzrostly meziročně o 7,8 procenta na 138,7 milionu eur. Společnost, která působí i v Česku, to uvedla v tiskové zprávě.
