Index bezpečí: Zdraví není pro Čechy priorita. Více si chrání majetek
Vysočina a Pardubický kraj patří k regionům, kde se lidé cítí nejméně chránění před negativními událostmi, které se týkají zdraví, ztráty bydlení a příjmu nebo poškození majetku. Nejlépe jsou v tomto ohledu na tom obyvatelé Karlovarského kraje a hlavního města Prahy. Vyplývá to z Indexu bezpečí, který už druhým rokem monitoruje reprezentativní výzkum ČSOB Pojišťovny a agentury STEM/MARK.
Letošní Index bezpečí znovu také upozornil na pozoruhodný fakt, že i když se Češi nejvíc obávají zdravotních rizik spojených s vážnou nemocí či těžkým úrazem, mnohem častěji si chrání svůj majetek než vlastní zdraví. „Dlouhodobě mne překvapuje, že Češi vnímají rizika, že se něco může stát jejich zdraví a majetku poměrně stejně a paradoxně si pak ale stejně podstatně více chrání a pojišťují hlavně svůj majetek než vlastní zdraví,“ uvedl pro newstream.cz generální ředitel ČSOB Pojišťovny Jiří Střelický. Je to o to absurdnější, že si lidé přitom podle něj uvědomují, že by jejich život výrazně více ovlivnil například vážný úraz nebo těžká nemoc než ztráta, zcizení či znehodnocení majetku.
Co představuje Index bezpečí
Index bezpečí z pohledu nejběžnějších hrozeb letos v České republice dosáhl hodnoty 52,8 bodů ze 100 možných a od loňska, kdy byla jeho hodnota 52,7, se tak odlišuje jen minimálně. Index měří rozsah zabezpečení lidí proti vybraným negativním událostem v souvislosti s pravděpodobností jejich vzniku a s mírou jejich dopadu na osobní život. Nula znamená, že se lidé cítí být v absolutním nebezpečí, hodnota sto představuje pocit absolutního bezpečí. Mezi negativní události index zahrnuje ztrátu bydlení, ztrátu pravidelného přijmu, vážné ohrožení nebo poškození fyzického nebo duševního zdraví, značnou finanční újmu a zničení, poškození či odcizení majetku.
Vnímání bezpečí se ovšem oproti loňsku změnilo v Česku regionálně. Zatímco v roce 2023 byl na tom nejlépe Královéhradecký a nejhůře Zlínský kraj, v letošním roce mají nejvyšší Index bezpečí obyvatelé Karlovarského kraje, Prahy a Jihočeši. Nejnižší Index bezpečí letos vyšel na Vysočině, v Pardubickém a Středočeském kraji. Ve všech krajích nicméně převládal podle Petr Gajduška z agentury STEM/MARK pocit bezpečí nad obavami.
Nejvyšší hodnotu Indexu bezpečí podle agentury STEM/MARK najdeme letos u lidí s příjmy mezi 40 až 50 tisíci korunami a dále pak u Čechů, kteří se spoléhají na pojištění v každé životní situaci a u lidí nad 71 let. Také vysokoškoláci vykazují nejvyšší hodnoty a Index vychází lépe rovněž u respondentů, kteří uvedli, že se jim nehody a negativní události dějí v životě spíše výjimečně.
Nejnižší celkový Index bezpečí byl naopak identifikován u lidí ve věkové skupině 26 až 40 let, s osobním příjmem do 10 tisíc korun, se základním vzděláním, bydlících Plzeňském kraji. Jsou to lidé, kteří se domnívají, že každý se musí postarat sám a na pojištění se nespoléhají.
Index bezpečí se letos nově zabýval také otázkami ohledně duševního zdraví. O to se obává sice 41 procent Čechů, chrání si jej ale už jen 38 procent respondentů z dvoutisícového reprezentativního vzorku.
Riskujících je jen pár procent
S ohledem na rizika, která se mohou v životě přihodit, se Češi rozdělují na čtyři skupiny. Nejvíce lidí, 54 procent, je s racionálním přístupem k rizikům, kteří míru prevence nebezpečí přizpůsobují míře rizika, které jim hrozí. Druhou největší skupinu tvoří zhruba třicet procent opatrných, kteří se snaží vždy být připraveni na nejhorší. Těch bezstarostných, kteří nebezpečí příliš neřeší a spoléhají se hlavně na vlastní štěstí v životě, pak je v české společnosti 11 procent. Riskujících lidí, kteří nebezpečí berou jako přirozenou část života, jsou v Česku pouhá 4 procenta.
Jako nejpravděpodobnější riziko lidé vnímají podle průzkumu úraz, což uvedlo 66 procent respondentů. Shodně 59 procent dotázaných vnímá jako pravděpodobnou vážnou nemoc s následky a dopravní nehodu. Živelní katastrofu uvedlo 50 procent a vykradení bytu či domu 48 procent. Jako nejméně pravděpodobnou naopak 32 procent Čechů vidí ztrátu zaměstnání. Škody a úrazy vzniklé při cestách do zahraničí jich zmínilo 39 procent a krádež auta 41 procent.
Nejvíce Čechů, zhruba 63 procent, se ale pojišťuje kvůli živelní katastrofě v podobě povodně, větru nebo požáru. O dva procentní body zaostává vykradení domu a bytu a také dopravní nehoda. Prvním životním pojištěním, které se v žebříčku objevilo, je úraz, a to na čtvrtém místě. Toto riziko si smlouvou s pojišťovnou jistí 57 procent dotázaných. Proti ztrátě zaměstnání (21 procent) či internetovým rizikům (27 procent) nebo krádeži peněz přes internet (32 procent) je oproti ostatním pojistkám pojištěno jen minimum lidí. Lidé s vyššími příjmy mají sjednaná pojištění na více událostí a jsou také vlastníky komplexnějšího pojištění než lidé s nižšími příjmy. Bez jakéhokoliv pojištění jsou mnohem častěji dotázaní lidé bez maturity.
Výzkum Index bezpečí byl v květnu a červnu 2024 realizován agenturou STEM/MARK na reprezentativním vzorku 2103 respondentů starších osmnácti let. Cílová skupina byla reprezentativně rozdělena dle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště.
Umělá inteligence a digitalizace proniká do všech oblastí našeho života, a ne jinak tomu je i v případě pojišťovacího byznysu. Komunikuje s klienty i pojišťováky. Přečtěte si, ve kterých případech se v českých pojišťovnách můžete například setkat s umělou inteligencí a kdy a kde bude možné třeba autonehodu už hlásit digitálně.
Odhaluje podvody, asistuje při bouračkách. Kde všude pojišťovny nasazují umělou inteligenci
Money
S prvním říjnovým dnem se v Česku zavádějí nová pravidla ohledně začátku platnosti povinného ručení a jeho placení. Zásadní změny se týkají také zelené karty a online režimu údajů o řidičích a vozidlech. Přečtěte si, co vše se pro motoristy od 1. října 2024 mění.
Na termín úhrady povinného ručení si dávejte od října pozor. Pojištění vás kryje až po zaplacení
Money
Pojišťovny zatím živelné škody z letošního září v České republice vyčíslily na téměř 8,4 miliardy korun a rozhodně to ještě není konečná suma. Má se prý podle pojišťoven jednat o druhou největší katastrofu od rozdělení Československa v roce 1993. Více škod způsobily už jen povodně v roce 2002. Do jaké míry ale letošní tragické povodně ovlivní možnosti pojišťování domů v zasažených oblastech? Pojišťovny tvrdí, že jen minimálně. Přečtěte si, jak to bude a co rozhoduje o nepojistitelnosti nemovitostí.
Přibude v Česku po povodních nepojistitelných staveb? Ne nutně, tvrdí pojišťovny
Money
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
