Pětatřicet procent obyvatel, na které se obrátila výzkumná agentura Ipsos, ví o sporu, který vede stát s knížecím rodem. Pro mimosoudní smír jsou 43 procenta respondentů, 46 procentům přijde dohoda výhodná. Hlavním argumentem zastánců soudního řešení je obava z prolomení Benešových dekretů.
Každý šestý Čech se domnívá, že se lidé měli před rokem 1989 lépe. Víc než polovina je ale přesvědčena o opaku. Skeptická k vývoji po roce 1989 je především nejstarší generace a také lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy, uvádí průzkum agentury STEM/MARK. Průzkumu se zúčastnilo 511 respondentů ve věku od 15 do 64 let.
Volby do Poslanecké sněmovny by v říjnu vyhrálo hnutí ANO, získalo by 33 procent hlasů. Druhá by skončila koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) s 21,5 procenta, na třetím místě by se shodným ziskem 10,5 procenta byli Piráti a SPD. Pokud by strany koalice Spolu kandidovaly samostatně, ODS by obdržela 15,5 procenta hlasů a byla by druhá. TOP 09 a KDU-ČSL by skončily pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Sněmovny. Vyplývá to z volebního modelu agentury Kantar pro Českou televizi (ČT). Průzkum se uskutečnil od 16. října do 3. listopadu a zúčastnila se ho necelá tisícovka lidí.
Volby do Poslanecké sněmovny by v září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 33,5 procenta hlasů, získalo by stejně hlasů jako v květnu. S velkým odstupem druhá ODS by dostala 12 procent, její podpora se od jara propadla o pět procentních bodů. Třetí by skončilo hnutí SPD se ziskem 9,5 procenta hlasů, v květnu byla jeho podpora osmiprocentní. Z aktuálního volebního modelu agentury Kantar pro Českou televizi (ČT) vyplývá, že do Sněmovny by se ještě dostali Piráti, STAN a TOP 09, zatímco KDU-ČSL ani jiná strana by v září pětiprocentní hranici nepřekonala.
Ekonomickou situaci Česka vnímá jako špatnou 57 procent lidí, jako dobrou naopak 16 procent dotázaných. Výrazně lépe Češi hodnotí životní úroveň své domácnosti. Téměř tři pětiny lidí ji označují za dobrou. V obou případech se hodnocení od posledního průzkumu, který se uskutečnil letos na jaře, významně nezměnilo. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Úcta amerických republikánů k Ronaldu Reaganovi přežívá i trumpovskou dobu. Zatím. Biden, ačkoli je hegemonem primárek, na své demokratické předchůdce v hodnocení úspěšnosti mezi spolustraníky ztrácí.
Nejvíce starosti Čechům dělá i letos nesoběstačnost ve stáří. Vyplývá to z průzkumu České asociace pojišťoven, podle kterého se jí obává stále přes 70 procent lidí. Proti loňskému roku klesl význam krátkodobé pracovní neschopnosti a výpadku příjmu. Vzrůstající obavy naopak dlouhodobě panují u dostupnosti kvalitní péče nebo zdravotních komplikací v zahraničí. Průzkum se konal v březnu mezi více než tisícovkou respondentů.
Slováci ze zahraničních politiků nejvíce důvěřují českému prezidentu Petru Pavlovi, důvěru v něj má 38 procent dotazovaných. Na druhém místě je maďarský premiér Viktor Orbán s 36 procenty, třetí se s minimálním odstupem umístil francouzský prezident Emmanuel Macron, kterému věří 35 procent respondentů. Vyplývá to z průzkumu agentury Focus pro slovenskou televizi Markíza.
Asi 44 procent Pražanů se necítí bezpečně na silnicích ve městě. Ve srovnání s jinými evropskými městy dopadla Praha špatně, hůře jsou na tom ve vnímání dopravní bezpečnosti jen tři města z jihu Evropy.
Praha je ve středoevropském regionu pro hotelové operátory druhá nejatraktivnější. První místo ji jen o fous vyfoukla metropole na Dunaji, Budapešť. Zájem o hlavní město Maďarska se totiž letos zvýšil o deset procent a vyšvihl Budapešť na první příčku žebříčku. A i do budoucnosti to vypadá podle hotelových operátorů v celém regionu nyní slibně a chuť na expanzi ve 12 zemích středoevropského regionu mezi nimi roste. Vyplývá to z průzkumu Hotel Operator Beat mezi pětadvacítkou velkých hotelových operátorů, kteří letos znovu po dvou letech odpovídali na dotazy společnosti Cushman & Wakefield.
Český statistický úřad vydává každý měsíc magazín. Poslední, červnové číslo přináší výsledky zajímavého průzkumu. Statistici zjišťovali, kolik místností Češi ve svých domácnostech obývají. Experti mají svou vlastní řeč, takové statistické ptydepe. Používají například pojem „přelidněnost“. Což v laické zkratce znamená, že v bytě či domě žije víc lidí na jednu místnost. Opakem je „málo obsazená domácnost“, kde naopak člověk prochází prázdnými místnostmi.
