Šéfové českých firem věří, že je letos čeká vesměs dobrý rok. Dvě třetiny z nich očekávají růst tržeb. Inflace přestává být kritické téma, i když obavy z růstu mzdových nákladů či nedostatku kvalitních lidí přetrvávají. Stále větším strašákem je ale přílišné regulace, která ubírá na konkurenceschopnosti firem. Vyplývá to z průzkumu mezi generálními řediteli českých firem PwC CEO Survey.
Více než polovina dotázaných Poláků by se ráda přestěhovala do jiné země, ukázal nedávný průzkum, o kterém informuje agentura PAP. Nejvíce z dotázaných by si jako svou cílovou destinaci představovalo Španělsko. Průzkum, který zveřejnil nezávislý polský institut pro výzkum veřejného mínění ARC Rynek i Opinia, se krom jiného dotazoval obyvatel v 18 různých zemích, zda přemýšlejí o tom, že by se přestěhovali do jiného státu.
Finanční situace českých domácností se podle průzkumu Provident Financial třetím rokem zlepšuje. Třetina z tisícovky respondentů hodnotí letošní rok za finančně úspěšný, v roce 2022 to bylo 25 procent. Pětina se musela letos v utrácení omezovat, loni to byla čtvrtina Čechů. Méně lidí se omezuje v běžných výdajích a výdajích na zábavu, sport a dovolenou.
O Vánocích si máme navzájem plnit přání, realita je ale často taková, že součástí vánoční nadílky jsou také dárky, které příjemci nevyužijí či neocení, jsou jen tak „do počtu”. Čerstvě realizovaná anketa Fondee, které se zúčastnilo 2250 lidí, potvrdila některé průzkumy z posledních let, dle kterých téměř každý druhý zažívá o Vánocích z nějakého daru zklamání.
Důvěra Čechů v prezidenta mírně klesla, věří mu těsně nadpoloviční většina občanů. Důvěra ve vládu a Sněmovnu stagnuje na necelé čtvrtině dotázaných, vyplývá z dnes zveřejněných výsledků podzimního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Nejvyšší důvěře občanů se nadále těší starostové a obecní zastupitelstva.
Ekonomickou situaci ČR hodnotí kladně 20 procent Čechů. Jako špatnou ji naopak vnímá 45 procent lidí. Zbytek zvolil neutrální odpověď. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Mnohem příznivěji hodnotí Češi životní úroveň své domácnosti. Za dobrou ji označilo 64 procent dotázaných.
Vysočina a Pardubický kraj patří k regionům, kde se lidé cítí nejméně chránění před negativními událostmi, které se týkají zdraví, ztráty bydlení a příjmu nebo poškození majetku. Nejlépe jsou v tomto ohledu na tom obyvatelé Karlovarského kraje a hlavního města Prahy. Vyplývá to z Indexu bezpečí, který už druhým rokem monitoruje reprezentativní výzkum ČSOB Pojišťovny a agentury STEM/MARK.
Téměř tři čtvrtiny Němců si myslí, že Německo by mělo více investovat do evropské bezpečnosti. Zároveň jich je ale 65 procent proti tomu, aby jejich země převzala v obraně Evropy vedoucí roli. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nadace Körber-Stiftung. Němců se na názor ptala poté, co v USA zvítězil v prezidentských volbách republikán Donald Trump a v Německu se rozpadla koaliční vláda. Ve srovnání s podobným loňským průzkumem klesla podpora další vojenské pomoci Ukrajině.
Obavu z toho, že je umělá inteligence (AI) připraví o práci, nemá v Česku 51 procent lidí. AI se v tomto ohledu obává 39 procent Čechů. Ti se nejčastěji domnívají, že jejich pracovní náplň umělá inteligence převezme do pěti až deseti let. Zbylá část lidí se jasně nevyjádřila. Vyplývá to z průzkumu Index inovací společností ČSOB a Mastercard, který se konal v září a říjnu mezi 1355 respondenty. Uskutečnila jej společnost Datank.
Finanční rezervy nemá 14 procent Čechů, dalších 17 procent má úspory nižší, než je měsíční příjem jejich domácnosti. Vyplývá to z průzkumu, který pro úvěrovou společnost Home Credit udělala agentura STEM/MARK mezi tisícovkou respondentů.
Dlouho to vypadalo, že Češi se do nájmů jen tak nepohrnou. Důraz na vlastnické bydlení tady byl v porovnání se západní Evropou až příliš velký. Jenže potom přišly vysoké úrokové sazby hypoték, rostoucí ceny nemovitostí nebo reálný pokles příjmů mnoha domácností a zarytá přesvědčení se rázem začala měnit.
Prezidentem Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP bude nadále člen představenstva Škoda Auto 👨 Martin Jahn (55). Dnes ho zvolila valná hromada sdružení. Jahn je jeho šéfem nepřetržitě od roku 2021, stejnou pozici zastával ještě v letech 2009 až 2016. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo sdružení AutoSAP.
Izraelská armáda provedla ✈️ vzdušný útok ve městě Gaza, jehož cílem byl klíčový člen teroristického hnutí Hamás. S odvoláním na prohlášení armády to píše server The Times of Israel (ToI) s tím, že podle izraelských činitelů se jedná o vysoce postaveného velitele Hamásu Ráida Saada. Palestinská tisková agentura WAFA uvedla, že při úderu bylo zabito několik osob.
Běloruský nositel Nobelovy ceny za mír 👨 Ales Bjaljacki a opoziční politička Maryja Kalesnikavová jsou na svobodě. Uvedl to dnes opoziční server Naša Niva poté, co administrativa autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů.
Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) ve videu, které zveřejnil na síti X. Finančními potřebami Ukrajiny v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
Ukrajinská Oděská oblast čelí jednomu z největších 🚀 vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasaženy civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl dnes ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo Rusko na Ukrajinu 450 dronů a 30 střel.
Evropa není podle končícího premiéra 👨 Petra Fialy (ODS) dobře připravena na mezinárodní výzvy a rizika. Ta Fiala vidí v Rusku a v tom, že jeho představitelé chtějí mít vliv, jako měl Sovětský svaz. Mezi rizika zařadil i situaci na Blízkém východě, nelegální migraci a měnící se vztah mezi Evropou a Spojenými státy.
Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na 🚢 lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deníkThe Wall Street Journal. Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.
