Připravované novely klíčových rozpočtových zákonů prodlužují výjimku na zbrojní výdaje a obecně rozvolňují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle expertů také oslabují kontrolu Sněmovny.

Příští týden by Sněmovna měla ve 3. čtení projednat návrhy novel několika klíčových zákonů, které se týkají přípravy státního rozpočtu. Zásadní význam mají novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který mimo jiné stanovuje výdajové limity, a zákona o rozpočtových pravidlech. Ten upravuje přípravu a projednávání návrhu státního rozpočtu.

Novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je ještě návrhem z dílny minulé vlády, konkrétně ministra financí Zbyňka Stanjury, který vláda schválila 10. prosince 2025. Důvodem bylo přizpůsobení zákona novým evropským pravidlům rozpočtové odpovědnosti. Nad rámec implementace evropské legislativy Stanjurova novela v zásadě nešla.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Podstatou změny je, jak vysvětluje člen Národní rozpočtové rady (NRR) Petr Musil, že se mění ukazatel, podle nějž se mají řídit výdaje. Místo maximálního přípustného strukturálního schodku bude limitem přírůstek takzvaných čistých rozpočtových výdajů. Fungovat to má tak, že Evropská komise každé členské zemi onu dráhu čistých výdajů „narýsuje“ na několik let dopředu, a to podle klíčových fiskálních parametrů, jako jsou vládní dluh či schodek veřejných rozpočtů v poměru k HDP, ale i hospodářský růst a další ukazatele. Dráha čistých výdajů členským státům určí, o kolik mohou v daném roce jejich veřejné výdaje růst.

„Když to hodně zjednoduším, EU nám stanoví, jak se nám mohou z roku na rok zvyšovat výdaje, abychom se třeba za čtyři roky dostali na schodek v takové a takové výši, v závislosti na tom, jaký máme dluh a další parametry,“ nastiňuje Musil. Dodává, že jinak bude vypadat požadovaná dráha zemí, které mají dluh přes 60 procent, a jinak těch, které jsou na tom lépe, jako třeba my, kteří máme dluh pod 45 procenty.

Ivana Pečinková: Vláda otevírá cestu k vyšším deficitům. Tiše a nepozorovaně

Politika

Vypadá to, že téma převedení financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků na státní rozpočet vytvořilo opravdu mimořádně hustou kouřovou clonu. Díky ní probíhají zásadní události bez pozornosti, jakou by si zasloužily. Jako ta, že se Česko chystá odbrzdit deficity státního rozpočtu a zadlužování státu.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Nová karta do hry

Minulý týden ovšem byly ve Sněmovně ve druhém čtení do návrhu novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti načteny dva pozměňovací návrhy poslankyně, vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). „Největší problém vidím v následujícím: pokud Sněmovna v prvním čtení vrátí návrh zákona vládě k přepracování, nemusí se už vláda ohlížet na výdajové rámce, které zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti stanoví,“ říká člen NRR Musil. Tím se podle něj vytváří prostor k tomu, že vláda předloží Sněmovně návrh, který bude v souladu se zmíněnými pravidly, nicméně Sněmovna jej jaksi naplánovaně vrátí. „Protože nějaký důvod, když je to potřeba, se vždy najde,“ zamýšlí se Musil. „A nový návrh už vláda může připravit bez ohledu na stanovené výdajové rámce,“ dodává.

Musil připomíná, že taková situace vlastně nastala při přípravě státního rozpočtu na letošní rok. „Když jsme my jako NRR poukázali na to, že návrh překračuje výdajové limity o zhruba 63 miliard korun, ministerstvo na to řeklo, že nic neporušilo, protože zákon vůbec neřeší situaci, kdy se rozpočet připravuje v nestandardním termínu,“ říká. „Taková změna jde úplně proti logice zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Jako vláda si prakticky můžete kdykoliv nechat návrh rozpočtu Sněmovnou vrátit a pak si můžete udělat rozpočet, jaký chcete,“ podtrhuje.

Prodloužení výjimek

Další pozměňovací návrh Aleny Schillerové, který byl minulý týden do návrhu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti načten, je prodloužení výjimky na zbrojní výdaje. Ustanovení, že výdaje na obranu nebudou od objemu, který představuje dvě procenta hrubého domácího produktu, započítávány do výdajových limitů, uzákonila už vláda premiéra Petra Fialy. Tato výjimka měla platit do roku 2033. Nyní bude Sněmovna projednávat návrh na její prodloužení do roku 2036. Přibyla ovšem ještě další výjimka, a sice na infrastrukturní výdaje, která má platit už od letoška a rovněž do roku 2036. Jak při prezentaci svého návrhu před poslanci uvedla Schillerová, má jít o zvýšení výdajových rámců o částky na financování výstavby dálnic a silnic, drah, infrastruktury pro vodní dopravu, vodní infrastruktury a staveb pro energetickou bezpečnost.

Babiš neposkytne Vystrčilovi letadlo pro cestu na Tchaj-wan. Prorazil další dno, ohradil se Kupka

Politika

Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) odmítla poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) letoun pro druhou cestu na Tchaj-wan. Babiš to uvedl na setkání k devátému výročí internetové televize XTV, informoval server Blesk. Premiér zdůvodnil odmítnutí odlišnou vládní zahraniční politikou ve vztahu k Číně. Čína považuje Tchaj-wan za svou odštěpeneckou provincii.

ČTK

Přečíst článek

Na programu příští týden

Spolu s dalšími zákony, které se týkají přípravy státního rozpočtu, by novela měla být projednávána příští týden. Poslanci si totiž odhlasovali zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením. Přípravu novel klíčových zákonů kritizovala poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN). „Navrhované změny rozpočtových pravidel oslabují roli Poslanecké sněmovny při kontrole hospodaření vlády. Nejde o drobnost, pro demokratické vládnutí máme systém vah a protivah. Vláda hospodaří podle rozpočtu, který jí schválí Poslanecká sněmovna, a následně jí skládá účty,“ podtrhla poslankyně a členka sněmovního rozpočtového výboru. Dodala, že se tak děje předkládáním čtvrtletních a pololetních zpráv, a upozornila, že návrh obsahuje také snížení jejich periodicity.

Sedmihradská dále upozornila, že jde o skutečně rozsáhlou novelu a že meziresortní připomínkové řízení proběhlo pouze u novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Navíc došlo ke zkrácení lhůt na projednání. „To, že takto významný tisk byl na rozpočtovém výboru projednáván jen jednou, vedlo k tomu, že nebyl čas o věcech diskutovat a zohlednit potřeby různých účastníků rozpočtového procesu,“ uvedla s tím, že výbor měl na projednání pouhé tři čtvrtě hodiny a navíc tam chybělo politické zastoupení. Nejvyšším představitelem byl vrchní ředitel ministerstva financí, který podle ní není partnerem pro politickou diskusi.

Stropování nyní snižuje cenu nafty v ČR zhruba o 4 koruny na litr, indikují data z roku 2022, kdy vládní stropování neprobíhalo. Nafta za poslední dva týdny zlevnila o 8 korun na litr, z toho až polovinu poklesu mají na svědomí stropy, zbytek redukce spotřební daně a pokles burzovní ceny.

Nafta v Česku zlevnila za uplynulých 14 dní o přibližně osm korun na litr. Z toho až polovinu tohoto zlevnění má na svědomí vládní stropování cen pohonných hmot, vyjdeme-li z dat roku 2022, kdy se sice snižovala spotřební daň z nafty, ale bez stropování.

Srovnání s rokem 2022

Ale popořadě. Dne 7. dubna 2026, poslední den před zahájením stropování, se nafta dle dat CCS prodávala průměrně celorepublikově za 48,52 Kč/l. Včera pro ni platil vládní strop 40,86 Kč/l, takže lze odhadovat, že se v průměru prodávala za cenu kolem 40,50 Kč/l (například čerpací stanice Tank ONO ji včera celorepublikově prodávaly za 39,50 Kč/l). To je tedy věru zlevnění o přibližně 8 Kč/l za dva týdny (viz 1. graf níže).

O kolik by nafta zlevnila, pokud by vláda její cenu nestropovala? Abychom to mohli odhadnout, je třeba se vydat do listopadu 2022. Tehdy totiž na burze v Rotterdamu cena velkoobchodní nafty v přepočtu do korun zlevnila v podobném rozsahu jako v uplynulých dvou týdnech.

Konkrétně ve dnech 3. až 17. listopadu 2022 zlevnila velkoobchodní nafta v Rotterdamu v přepočtu do korun o zhruba 22 procent, plyne z dat agentury Bloomberg. To je srovnatelný údaj s rozsahem zlevnění zhruba 26 procent, které velkoobchodní nafta vykazuje v Rotterdamu v přepočtu do české měny za dny 7. až 21. dubna 2026 (viz 2. graf níže).

Přitom ve dnech 3. až 17. listopadu 2022 zlevnila nafta u českých čerpacích stanic dle dat CCS ze 46,94 Kč/l na 44,49 Kč/l, tedy o 2,45 Kč/l. Pokud by se tedy toto tempo zlevňování u českých čerpacích stanic v uplynulých dvou týdnech opakovalo, nafta by v průměru zlevnila nikoli o zhruba osm korun na litr, ale o 2,50 až tři koruny na litr.

Roli hraje i daň

Je ovšem třeba zohlednit efekt nynějšího snížení spotřební daně z nafty o 1,94 Kč/l (bez DPH). Snížení platilo v uplynulých dvou týdnech a na snížení konečné ceny nafty se samozřejmě také podílí. Z jak velké části?

Když Fialova vláda snižovala spotřební daň z nafty o 1,50 Kč/l (bez DPH) k 1. červnu 2022, snížila se cena nafty do 3. června toho roku o zhruba 1,15 Kč/l, ukazují data CCS. Takže pokud čerpadláři promítli letos snížení spotřební daně do konečných cen ve stejném rozsahu jako před čtyřmi lety, toto snížení se na celkovém zlevnění nafty podílí z necelé půldruhé koruny na litr.

Bez stropů by byla nafta dražší

Pokud by tedy čerpadláři letos v dubnu promítali snížení spotřební daně a zlevnění na burze v Rotterdamu do cen nafty plně srovnatelným tempem a v plně srovnatelném rozsahu jako v červnu, resp. listopadu roku 2022, zlevnila by v uplynulých dvou týdnech nafta u čerpacích stanic v rozsahu od 4 do 4,50 Kč/l.

Takže lze uzavřít, že stropování cen, které v roce 2022 neprobíhalo, se na zlevnění nafty podílí až do výše čtyř korun na litr, tedy až ve výši celé jedné poloviny zlevnění nafty u českých čerpacích stanic v ČR za uplynulé dva týdny. Bez něj by tedy nafta byla ke včerejšímu dni v průměru o 3,50 až 4 Kč/l dražší, než ve skutečnosti byla.

Éra levných letenek končí. Proč si za dovolenou drasticky připlatíme?

Money

Češi, kteří si zvykli na to, že víkendový výlet do Londýna nebo Říma vyjde levněji než lístek na vlak z Prahy do Ostravy, zažívají střet s realitou. Dovolená „za pár stovek“ je pryč. Geopolitické otřesy na Blízkém východě tvrdě dopadly na jednu z klíčových tepen dnešní mobility – na trh s leteckým palivem.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Maržová inflace čerpadlářů

Když ještě stropování cen pohonných hmot v platnosti nebylo a také ještě nedošlo na snížení spotřební daně z nafty, letos v březnu vzrostla za daný měsíc v Česku cena nafty nejvíce ze všech zemí EU, o zhruba 28 procent, plyne z dat Eurostatu (viz 3. graf níže).

Čeští čerpadláři totiž v březnu v rámci takzvané tiché oligopolní koluze využili příběhu války v Íránu, aby zejména u dálnic šponovali marže paliv více, než je obvyklé. A více než čerpadláři v jiných zemích EU. Tento fenomén se označuje jako maržová inflace. V roce 2022 se projevoval například u tuzemských obchodních řetězců.

Tichou koluzi čerpacích stanic v ČR ukončilo právě stropování cen pohonných hmot, zahájené před dvěma týdny. Od té doby musí čerpací stanice promítat vývoj tržních cen burzovních a velkoobchodních do svých koncových cen věrněji a rychleji, takže se prostor pro mimořádné, koluzivní navyšování marží podstatně zúžil, což tedy naftu motoristům i celé ekonomice zlevňuje o právě až ony výše zmíněné čtyři koruny na litr.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy