Týden ve znamení politických rozporů nejen s opozicí, ale přímo ve vládní koalici. K zákonodárcům z dolní komory parlamentu přidali zmatky senátoři, sněmovna jako obvykle – samá obstrukce. Ale, a to je pro nechápavé nutné zdůraznit, někteří obstruují jen proto, aby zabránili dalšímu „odrbávání občanů“. Třeba Andrej Babiš. Takže kvůli schvalování mediální novely, která mimo jiné zvyšuje koncesionářské poplatky České televizi a Českému rozhlasu, se bude konat mimořádná schůze s jediným bodem. Mediální novela.
Ani závěr roku se neobejde bez politiků a politici bez politiky. Alespoň tedy někteří. Například šéf Senátu se nehodlá vzdát své promluvy k národu, tentokrát si k němu vybral 18. prosinec. Tedy den, kdy se před osmadvaceti lety uskutečnila vůbec první schůze horní komory parlamentu. Ostatní na výběr nemají, a ani to nepotřebují. Potřebují hlavně, aby byli slyšet. A to především občanští demokraté v ODS. Například ministryně obrany Jana Černochová, která si nepřeje, aby v Praze vedla koalici Spolu do voleb Markéta Pekarová Adamová z TOP O9. A co dělají a budou dělat ti ostatní? Fiala zřejmě co je třeba, samozřejmě Spolu. Andrej Babiš zapálil třetí svíčku na adventním věnci a marně si láme hlavu s tím, koho ještě neurazil.
Neúspěšná snaha opozice odvolat Markétu Pekarovou Adamovou z postu předsedkyně dolní komory parlamentu má komickou dohru. Poslanci vládní koalice okamžitě sesbírali podpisy nutné k hlasování o sesazení Karla Havlíčka (ANO) z křesla místopředsedy Sněmovny. Podle nich zneužívá svého přednostního práva, a tím blokuje jednání sněmovny. „Pro mě to není překvapení, Markéta Pekarová Adamová ví, že budu kandidovat v Praze proti ní, takže hledá způsob, jak mě oslabit," konstatoval Havlíček. Maucta.
Jestli si myslíte, že odvážným prohlášením bylo pro letošní rok už dost, šeredně se mýlíte. Veletrh (ne)splněných přání teprve vyvrcholí. Samozřejmě ve sněmovně.
Senátorka Miroslava Němcová urazila poslankyni Alenu Schillerovou, vysmála se jí mimo jiné kvůli postavě. Ocenila ji za to šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v dolní komoře parlamentu opakovaně zpochybnil duševní zdraví premiéra Petra Fialy, členové vlády reagovali odchodem z jednacího sálu. Sněmovna se podle ministra práce Jurečky stala „kolbištěm bez elementární slušnosti.“ Pokračování tento a další týdny.
Rozmíšek mezi Fialou a Babišem přibývá úměrně volebním preferencím, je to kdo z koho. Momentálně podle agentury Kantar vede ANO, navíc - za spíše špatnou a velmi špatnou považuje politickou situaci čtyřicet, respektive sedmatřicet procent lidí. Na Národní vypískali Babiše i Fialu.
Politici vládních stran si zpočátku týdne zahráli štronzo, možná i přemýšleli, jestli náhodou nemají promazat sociální sítě. Brzy se však vzpamatovali, překvapení z amerických voleb opadlo a domácí chaos pokračoval. Premiér ohlásil schválení důchodové reformy, podle něj nejdůležitějšího zákona celého volebního období. Kvůli ní by lidé měli, jak řekl předseda vlády, Fialu a spol. znovu volit, když zvítězí Babiš, reformu penzí zruší. To už byl ale pátek, takže pěkně popořadě.
Andrej Babiš, šéf hnutí ANO, má mimořádné schůze dolní komory parlamentu opravdu rád. Na té nedávné, věnované důchodové reformě, se plénum dozvědělo, že ministr zemědělství Marek Výborný sice sliboval zemědělcům peníze na kde co, ale skutek utekl. „Pan Výborný, ten nezná ze zemědělství vůbec nic. Možná by rozpoznal krávu,“ konstatoval Babiš. A co na to ministr? „Buďte si jist, že poznám nejenom krávy, ale i voly.“
Ozvěna krajských voleb v celostátní politice dokonanou volbou nového lidoveckého vedení pomalu utichá, v debatě o platech ústavních činitelů ještě leccos uslyšíme. Třeba místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Věru Kovářovou mrzí, že je kvůli platům pro lidi gauner. Možná se na mimořádném jednání sněmovny, dolní komora parlamentu o platech bude jednat ve čtvrtek, dozví ještě něco navíc. Poslanci ANO, kteří o svolání schůze požádali, nepředložili návrh konkrétního zákona, půjde jen o plané řeči. Při nich není k invektivám daleko. Přesto, že platy vrcholných politiků jsou v děravém rozpočtu na příští rok pakatel. Chybí v něm desítky miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura má ovšem má plán, jak díry zalepit. No sláva.
Návrh resortu práce a sociálních věcí na zvýšení platů ústavních činitelů o téměř čtrnáct procent, což by znamenalo, že například plat předsedy vlády by přesáhl 300 tisíc korun, vyvolal pořádné pozdvižení. O to větší, že politici se zaštiťovali Ústavním soudem – my nic, to oni. Soud ovšem rozhodoval o platech v justici a politikům vzkázal, že jejich platy se rozhodně nezabýval. Ze zvyšování platů ústavních činitelů nakonec nejspíš nic nebude. Každopádně, premiérovi Petru Fialovi by prospělo, kdyby ve Strakově akademii vznikla „Kancelář pro uvádění vládních příběhů na pravou míru".
Jihokorejská společnost Samsung Electronics letos plánuje zvýšit investice do výzkumu a rozšíření výroby čipů o 22 procent na rekordních 110 bilionů wonů (1,56 bilionu korun). Cílem je zaujmout vedoucí pozici v odvětví polovodičů pro umělou inteligenci (AI).
Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho dnešním jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.
Intenzita dopravy na českých dálnicích 🚘🚘🚘se za posledních pět let zvýšila o 12 procent, denně po nich projede v průměru 34.400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu.
