Přímá škoda způsobená přírodními katastrofami v roce 2024 činí podle odhadů 417 miliard dolarů, což je o 15 procent nad desetiletým průměrem, uvádí studie Gallagher Re: Natural Catastrophe and Climate Report 2025. Jen sedm z loňských globálních škod přitom svou ekonomickou hodnotou překonalo povodně způsobené tlakovou níží Boris, které v září zasáhly střední Evropu v čele s Českem.
Vláda chce zlepšovat situaci ohledně zařízení dlouhodobé péče o seniory v Česku. Premiér Petr Fiala proto podepsal memorandum o rozvoji těchto zařízení s Českou asociací pojišťoven (ČAP), která celý projekt tuzemských pojišťoven zastřešuje. Do roku 2034 by tak měla na základě této spolupráce v Česku vyrůst síť nových domovů pro seniory s 2,5 tisíci lůžky.
Svět už nežije v klidu a prosperitě jako na začátku tohoto století. Poptávka po službách státní exportní pojišťovny EGAP vzhledem k bezpečnostním rizikům na zahraničních trzích narůstá. „Důležité je, že se zvyšuje i vnímání rizik. Proto k nám přicházejí noví klienti, kteří dříve o pojištění ani neuvažovali,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz předseda představenstva EGAP David Havlíček.
V loňském roce bylo aktivních téměř pět milionů smluv životního pojištění. To je sice méně než před pár lety, podle Lenky Kejíkové z Generali České pojišťovny ale zájem postupně zase roste. Jedním z důvodů mohou být i pokroky lékařské vědy, které umožňují krytí stále většího množství vážných onemocnění nebo pojištění některých dříve „nepojistitelných“ osob. Třeba HIV pozitivních pacientů.
Zájem o pojištění v Česku rok od roku roste. Podle údajů České asociace pojišťoven se počet uzavřených pojistných smluv za posledních deset let zvýšil o 25 procent. Češi si stále více uvědomují, že pojištění není jen další výdaj, ale klíčový prvek finanční stability a ochrany jejich majetku i zdraví v případě mimořádných událostí. Tento trend je zčásti výsledkem rostoucí informovanosti díky internetu a médiím, ale také intenzivním kampaním zaměřeným na zvýšení finanční gramotnosti.
S prvním říjnovým dnem se v Česku zavádějí nová pravidla ohledně začátku platnosti povinného ručení a jeho placení. Zásadní změny se týkají také zelené karty a online režimu údajů o řidičích a vozidlech. Přečtěte si, co vše se pro motoristy od 1. října 2024 mění.
Pojišťovny vyřizují desítky tisíc hlášení povodňových škod v hodnotě zatím asi pět miliard korun. Uvedla to Česká asociace pojišťoven.
Povodňové stavy v Česku ještě nekončí, na mnoha místech už však voda opadla a přichází na řadu likvidace nemalých škod. Jejich výše sice ještě není známa, ale je zřejmé, že se do statistik pojišťoven zapíší extrémními čísly. Počty škod, které nyní sčítají tuzemské pojišťovny, se už pohybují v desítkách tisíc a jejich výše už překročila hranici jedné miliardy korun. Přečtěte si, jak postupovat při nahlášení škody a co vše k tomu potřebujete. Kontakty pro hlášení škod u jednotlivých pojišťoven najdete na konci článku.
Září znamená nejen návrat do školních lavic, ale podle statistik i jedno z nejrizikovějších období, co se počtu dětských zranění týče. Se zahájením školního roku a rozjezdem sportovních a zájmových kroužků totiž roste i počet úrazů. Mezi ty nejčastější patří zlomeniny a „nejnáchylnější“ bývají studenti druhého stupně základní školy.
Povodně z let 2002 a 1997 představují vůbec nejnákladnější živelní pojistné události v historii České republiky. Jde zároveň o jediné dvě pojistné události, které způsobily pojištěnou škodu ve výši deseti miliard korun u více.
Od katastrofálního tornáda, které na jižní Moravě srovnalo se zemí několik obcí, letos v létě uplynuly tři roky. Pojišťovny následně zaznamenaly zvýšený zájem lidí o změny pojistek svých nemovitostí. „Po moravské katastrofě poučení nastalo, ale stále existují odmítači pojistného, kteří si myslí, že jim po případné katastrofě pomůže stát. Jsou problémem celého trhu,“ uvedl manažer pojišťovny Generali Josef Hrdý.
Evropská komise ☝ vyzvala Maďarsko, aby přestalo nařizovat cenový strop u potravin a drogerie nemaďarským prodejcům. Odporuje to pravidlům jednotného trhu, zdůraznila podle agentury Reuters. Maďarsko se podobně jako jiné členské státy EU dlouho potýkalo s vysokou inflací, zejména u cen potravin. Inflace tam byla vyšší než průměr v unii.
Turecká centrální banka 📉 snížila základní úrokovou sazbu o 150 bazických bodů na 38 procent. Je to čtvrté snížení v řadě, další redukci umožnil vývoj spotřebitelských cen. Banka uvedla, že míra inflace byla v listopadu nižší, než předpokládala, zejména díky vývoji cen potravin.
Vyloučení dodavatele přestavby budovy Nové Palmovky pro evropskou vesmírnou agenturu EUSPA je ✅ pravomocné. Rozhodl o něm předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna 8. prosince. Pražským zastupitelům to řekl primátorův náměstek Petr Hlaváček (STAN). Podle něho Praha musí znovu rozhodovat o výběru dodavatele.
