Lenka Slabejová: Problémem sucha je voda
Zní to paradoxně, ale jedním z největších problémů sucha je voda. Nejen ta, která v krajině chybí, ale také ta, která po dlouhém období sucha konečně přijde – rychle, prudce a ve špatný okamžik.
Dlouho jsme byli zvyklí uvažovat o suchu a povodních jako o dvou oddělených světech. Buď je vody málo, nebo je jí příliš mnoho. Jenže současná zkušenost stále častěji ukazuje, že tyto dva extrémy spolu velmi úzce souvisí. Vyprahlá krajina se po dlouhém období bez srážek nechová jako houba; neumí vodu rychle přijmout, zadržet a postupně ji předávat dál. Naopak může fungovat jako odtoková plocha. Prudký déšť pak po povrchu steče podobně jako po zpevněné střeše, ale na zemi bere s sebou půdu, nečistoty, větve, kamení i vše, co mu stojí v cestě.
Pojišťovnictví se připravuje na novou éru rizik kvůli neustálému růstu teplot, narušujícímu meteorologické vzorce. Extrémní horka nyní způsobují sucho, snižují úrodu i vedou k vysychání řek klíčových pro přepravu důležitých komodit, varují největší zajišťovny. 
Evropa se otepluje dvakrát rychleji. A bude to chronické, varuje švýcarský gigant
Zprávy z firem
Právě v tom je pro pojišťovnictví nová vrstva rizika. Globální zajišťovny upozorňují, že povodně, bouřky a další rizika mimo hlavní rizikové kategorie tvoří stále významnější část pojistných ztrát. Déšť, na který po týdnech sucha všichni čekáme, skutečně nemusí být úlevou.
V období veder přichází často ve formě intenzivních bouřek, přívalových srážek a dalších místně omezených meteorologických extrémů. Výsledkem mohou být bleskové povodně, lokální zatopení sklepů a garáží, škody na domech, autech, výrobních provozech, veřejné infrastruktuře, polích, vodních tocích, ale i na hospodářských zvířatech. A to i v místech, kde lidé nikdy dříve s vodou zásadní problém neměli.
Riziko není jen tam, kde teče řeka
Je proto potřeba změnit způsob, jak o riziku mluvíme v souvislosti s movitým a nemovitým majetkem. Nestačí se ptát, zda dům stojí v tradiční záplavové oblasti. Musíme se ptát i na to, jak se v okolí domu chová voda při přívalovém dešti. Zda je krajina schopná ji zadržet. Zda obec má dostatečnou zelenou a modrou infrastrukturu. Zda jsou ulice, dvory, parkoviště a průmyslové areály navržené tak, aby vodu jen neposlaly rychle dál, často k někomu jinému a jeho níže položenému majetku. A zda vlastníci nemovitostí vědí, že voda nemusí přijít pouze z řeky, ale také z pole, stráně, silnice, přeplněné kanalizace nebo přetečené jímky na dešťovku...
Osm měsíců bez deště přimělo Kazachstán sáhnout po kontroverzní metodě: umělém ovlivňování srážek. Letadla „osévají“ mraky částicemi soli, aby z nich dostala více vody. Zatímco úřady doufají v pomoc zemědělcům, v sousedních zemích se objevily obavy z přeshraniční „krádeže deště“. Vědci ale upozorňují, že pro takový efekt zatím neexistují důkazy.
Kazachstán „osévá“ mraky. Chce z nich získat více deště
Enjoy
Sucho tak není jen rizikem nedostatku, je i rizikem nežádoucího návratu vody. V pojišťovnickém jazyce to znamená, že se nebudeme dívat pouze na škody způsobené suchem samotným (na úrodu, lesy, půdu, zdraví nebo provoz firem), musíme sledovat také škody, které vznikají ve chvíli, kdy se suché období náhle zlomí do intenzivních srážek. Sucho a přívalová voda jsou dvě strany jedné mince: narušeného vodního režimu krajiny.
Od reakce na škody k prevenci
Právě proto pojišťovny na téma vodního režimu krajiny dlouhodobě upozorňují. Nejlepší škoda je ta, která nevznikne. Ovšem pozor, dopady nejsou jen majetkové. Přívalová voda ohrožuje zdraví a životy lidí, komplikuje zásahy integrovaného záchranného systému, ničí lokální infrastrukturu a může způsobovat i ekologické škody, například erozi půdy či kontaminaci vod. Pojišťovny pak řeší nejen škody na majetku, ale také přerušení provozu, odpovědnostní škody, škody v zemědělství a dopady na obce.
Dobrá zpráva je, že proti tomuto riziku nejsme bezbranní. Jen nesmíme čekat, až voda poteče „naší ulicí na kopci, kde nic podobného nepamatujeme“. Potřebujeme lepší práci s daty, lokální mapování rizik, údržbu propustků a kanalizace, větší schopnost krajiny zadržet vodu, správný výběr osévaných plodin v daném místě, promyšlené územní plánování, více zeleně ve městech, méně zbytečně zpevněných ploch a jasnou motivaci vlastníků i obcí k prevenci. Každý metr čtvereční, který dokáže vodu zpomalit, vsáknout nebo bezpečně odvést, snižuje budoucí škody.
Přírodní katastrofy jako povodně, tornáda či požáry, ale i vysoká inflace a nástup nových technologií zásadně mění oblast neživotního pojištění. Zbyněk Kuběj, vedoucí produktového analytického oddělení OVB Allfinanz, v pořadu Newstream Byznys Talks upozornil na nejčastější chyby, které Češi při sjednávání pojistek dělají. Zásadním problémem zůstává podpojištěnost majetku a opomíjené pojištění odpovědnosti, uvedl v rozhovoru s Terezou Zavadilovou. 
Jednou za rok si natočte věci v bytě na video, kvůli pojistce, radí analytik OVB Allfinanz
Newstream TV
Voda jako test odolnosti krajiny
Pojišťovny v tom mají důležitou roli. Umíme vyhodnocovat riziko, pracovat se škodními daty, nastavovat pojistné produkty a motivovat klienty k prevenci. Máme zkušenost s povodněmi, vichřicemi, krupobitím i dalšími živly. Teď ale potřebujeme posunout debatu dál: Od reakce na škodu k řízení odolnosti naší společnosti. Od otázky, kdo zaplatí škodu, k otázce, jak jí předejít.
Proto je čas, aby stát, obce, pojišťovny, vodohospodáři, zemědělci, správci infrastruktury a vlastníci nemovitostí spojili síly. Sucho už není jen období bez vody. Je to stav krajiny, který rozhoduje o tom, co se stane, až voda přijde. A pokud tento stav podceníme, budeme stále častěji zjišťovat, že problémem sucha je nakonec… Voda.
Autorka komentáře je Gestor pro neživotní pojištění v ČAP
Desítky let fungovala bez problémů, teď vody ubývá. Podobnou zkušenost má stále více majitelů starších studní a studnařské firmy hlásí prudký růst poptávky po čištění a prohlubování.
Voda mizí do hloubky. Majitelé studní řeší problém, který desítky let neznali
Money
