V Německém parlamentu se rozhořel boj o smysl protiruských sankcí. Vše rozpoutal poslanec strany Levice Sören Pellmann, který vládu interpeloval kvůli přílišným dopadům protiruských sankcí na německé domácnosti a průmysl.
Německo dočasně sníží daň z přidané hodnoty (DPH) u zemního plynu z běžné 19procentní sazby na sedm procent, aby spotřebitelům ulevilo od vysokých cen energií. Po mimořádném prohlášení po jednání vlády oznámil kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil také, že vláda prověří, zda dodavatelé snížení daně ve vyúčtování zákazníkům plně zohlední.
Německo pravděpodobně nesplní listopadový cíl, který vláda stanovila ohledně úrovně skladování plynu, aby se vyhnula energetické krizi. Portálu t-online to řekl Klaus Müller, šéf regulátora síťových služeb Bundesnetzagentur. Müller zároveň varoval, že největší evropskou ekonomiku čekají nejméně dvě těžké zimy.
Rusko předpokládá, že se průměrná vývozní cena jeho plynu letos více než zdvojnásobí na 730 dolarů (17 614 korun) za 1000 metrů krychlových. Až do roku 2025 pak bude klesat spolu se snižováním vývozu. Vyplývá to z odhadu ruského ministerstva hospodářství, do kterého nahlédla agentura Reuters.
Udržet ekonomiku v chodu je podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) v zájmu každého. Stát nebude podle něj při nedostatku plynu preferovat průmysl před domácnostmi, v určité fázi je ale možné, že bude potřeba i jejich solidarita a částečné omezení. Upozornil na to, že lidé jsou zaměstnanci firem a zároveň jejich produkci využívají.
Pokud Rusko zcela přeruší dodávky, Německu v zimě vystačí plyn na necelé tři měsíce. Průšvih to bude i pro Česko. V krizovém scénáři dojde v obou ekonomikách na omezení tepla pro domácností.
Stát odebral 13 firmám kapacitu pro skladování plynu v zásobnících, kterou nevyužívaly. O kapacitu přišla mimo jiné Moravia Gas Storage, kterou spoluvlastní ruský Gazprom. Firmy přišly o kapacitu v celkovém objemu 261 milionů metrů krychlových plynu, informoval David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Roční spotřeba plynu v ČR činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, z Ruska pochází zhruba 98 procent.
Uhlí meziročně podražilo až o desítky procent. A bude hůř, obchodníci očekávají další růst cen. Suroviny je zatím dostatek, problémy jsou někde ale například s černým uhlím. Lidé nakupují víc uhlí kvůli obavám z nedostatku a ceny plynu. Vyplývá to z ankety mezi provozovateli uhelných skladů.
Saúdskoarabská investiční společnost Kingdom Holding, kterou kontroluje saúdský princ Valíd bin Talál, v únoru a v březnu v tichosti investovala přes půl miliardy dolarů (více než 12 miliard korun) do předních ruských energetických firem Gazprom, Rosněfť a Lukoil. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zpráv pro regulační úřady.
Zlato, které má sloužit jako uchovatel hodnoty, v době nejvyšší inflace za desítky let selhává. Nevede se ani průmyslovým kovům, jejichž cena se ještě na konci zimy v panice násobila přes noc. Panika přešla a ceny opět klesly. Vydělat se dalo leda na ropě, plynu a uhlí.
Snižování teplot vytápění veřejných i kancelářských prostor, omezení veřejného osvětlení i neonových reklam a výloh, zkrácení otevírací doby obchodů či provozu fontán a vodotrysků i snižování stavu zaměstnanců. Evropské vlády, samosprávy, instituce a firmy hledají nejrůznější způsoby, jak snížit v následujících měsících spotřebu energií a přežít nadcházející zimu, která bude kvůli neustálému omezování dodávek plynu a ropy z Ruska jedna z nejtvrdších. Co vše se v Evropě včetně Česka chystá? Podívejte se na přehled.
