V Německu sílí volání po spuštění plynovodu Nord Stream 2. Zaznívá už i z úst nejvyšších ústavních činitelů země. Místopředseda německého parlamentu Wolfgang Kubicki z vládní strany FDP v rozhovoru pro rozhlasovou stanici RND uvedl, že ke spuštění Nord Streamu 2 by mělo dojít co možná nejrychleji.
Udržet ekonomiku v chodu je podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) v zájmu každého. Stát nebude podle něj při nedostatku plynu preferovat průmysl před domácnostmi, v určité fázi je ale možné, že bude potřeba i jejich solidarita a částečné omezení. Upozornil na to, že lidé jsou zaměstnanci firem a zároveň jejich produkci využívají.
Pokud Rusko zcela přeruší dodávky, Německu v zimě vystačí plyn na necelé tři měsíce. Průšvih to bude i pro Česko. V krizovém scénáři dojde v obou ekonomikách na omezení tepla pro domácností.
Stát odebral 13 firmám kapacitu pro skladování plynu v zásobnících, kterou nevyužívaly. O kapacitu přišla mimo jiné Moravia Gas Storage, kterou spoluvlastní ruský Gazprom. Firmy přišly o kapacitu v celkovém objemu 261 milionů metrů krychlových plynu, informoval David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Roční spotřeba plynu v ČR činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, z Ruska pochází zhruba 98 procent.
Uhlí meziročně podražilo až o desítky procent. A bude hůř, obchodníci očekávají další růst cen. Suroviny je zatím dostatek, problémy jsou někde ale například s černým uhlím. Lidé nakupují víc uhlí kvůli obavám z nedostatku a ceny plynu. Vyplývá to z ankety mezi provozovateli uhelných skladů.
Saúdskoarabská investiční společnost Kingdom Holding, kterou kontroluje saúdský princ Valíd bin Talál, v únoru a v březnu v tichosti investovala přes půl miliardy dolarů (více než 12 miliard korun) do předních ruských energetických firem Gazprom, Rosněfť a Lukoil. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zpráv pro regulační úřady.
Zlato, které má sloužit jako uchovatel hodnoty, v době nejvyšší inflace za desítky let selhává. Nevede se ani průmyslovým kovům, jejichž cena se ještě na konci zimy v panice násobila přes noc. Panika přešla a ceny opět klesly. Vydělat se dalo leda na ropě, plynu a uhlí.
Snižování teplot vytápění veřejných i kancelářských prostor, omezení veřejného osvětlení i neonových reklam a výloh, zkrácení otevírací doby obchodů či provozu fontán a vodotrysků i snižování stavu zaměstnanců. Evropské vlády, samosprávy, instituce a firmy hledají nejrůznější způsoby, jak snížit v následujících měsících spotřebu energií a přežít nadcházející zimu, která bude kvůli neustálému omezování dodávek plynu a ropy z Ruska jedna z nejtvrdších. Co vše se v Evropě včetně Česka chystá? Podívejte se na přehled.
Dramatický růst cen plynu a elektřiny způsobuje současný strmý nárůst popularity tuhých paliv, zejména dřeva a hnědého uhlí. Jejich cena tak citelně stoupá. Stále však ne tolik jako cena plynu nebo elektřiny.
Společnost Linde Gas dodává řadě firem v různých odvětvích technické plyny. A jako taková patří k největším spotřebitelům elektrické energie u nás, což se projevuje na jejích aktuálních nákladech. „Ačkoli jsme elektřinu nakoupili ještě relativně výhodně, náklady vzrostly o 70 procent. A příští rok bude růst pokračovat. Možná až trojnásobně,“ říká generální ředitel Linde Gas ČR v rozhovoru pro newstream.cz, kde také prozrazuje, že již nyní pociťuje pokles poptávky v celé řadě odvětví.
Bulharsko nejspíše začne jednat o dlouhodobém kontraktu na dodávky plynu s ruským podnikem Gazprom. Náměstek ministra energetiky bulharské úřednické vlády Elenko Božkov to v pátek uvedl v rozhovoru pro místní televizi.
