Lidé v Německu budou muset kvůli klesajícím dodávkám ruského plynu snížit spotřebu energie nejméně o 20 procent, aby země zabránila tomu, že bude mít v prosinci nedostatek plynu. Řekl to šéf německého síťového regulátora Klaus Müller.
Evropa se kvůli omezování dodávek energií ze strany Kremlu chystá na nezvykle tvrdou zimu, ještě horší vyhlídky ale mají obyvatelé napadené Ukrajiny. Z původně zamýšlené bleskové války se stal dlouhodobý konflikt, v němž ruská armáda zničila stovky důležitých energetických rozvoden či tepláren. Lidé na Ukrajině proto již nyní v létě kácí stromy v okolí měst a obcí, shromažďují a schovávají zásoby uhlí na co nejvíce bezpečných místech a ve velkém probíhá výroba kamen. Cílem je přežít zimu, řekl starosta Lvova Andrij Sadovyj deníku The New York Times.
Na takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za energie, půjde letos čtvrtina z celkově schválené podpory 66 miliard korun, a to na elektřinu i plyn. V televizi Nova to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Vánoce budou nejdražší v historii a zároveň nejchudší za poslední léta, lidé totiž před dárky budou muset upřednostnit platbu za plyn či elektřinu. Vyplatí se pod stromeček nakupovat už nyní.
Německo má tři měsíce na to, aby se zachránilo před zimní plynovou krizí. Vláda Olafa Scholze reagovala pomalu, když Rusko omezilo dodávky plynu. Nyní města omezují osvětlení a teplou vodu ve snaze odvrátit katastrofu. A to je jen začátek krize, která zachvátí celou Evropu, napsala agentura Bloomberg. Zejména Česko je na německé ekonomice bytostně závislé.
Ruská společnost Gazprom v sobotu ráno pozastavila dodávky zemního plynu do Lotyšska. Pobaltská republika totiž za surovinu nezaplatila v požadovaných rublech.
Spotřebitelská nálada v Německu v srpnu klesne na další rekordní minimum. Na základě svého průzkumu to předpokládá německý institut GfK. Německé spotřebitele již delší dobu znepokojují problémy v dodavatelských řetězcích, válka na Ukrajině a růst cen energií a potravin. Nyní se k těmto obávám připojil strach z nedostatečných dodávek plynu v zimních měsících, uvedl GfK.
Němci v zákulisí připouští, že solidarita EU při plynové krize může být rychle pryč. Proto se sami plynem masivně předzásobují, čímž naštvali některé jiné země EU – šponují totiž cenu plynu výše.
Plynovodem Nord Stream 1 momentálně teče 33 milionů metrů krychlových plynu denně, což představuje 20 procent jeho maximální kapacity. V důsledku toho mohou mít evropské státy problém s plněním zásobníků.
Státy Evropské unie se kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na pravidlech omezení spotřeby této suroviny pro nadcházející topnou sezonu. Po první části jednání unijních ministrů energetiky o tom informovalo české předsednictví Rady EU. Ministři jednali o upraveném návrhu Evropské komise (EK), který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent. Jeho součástí je i možnost vyhlášení plynové nouze, v níž budou úspory povinné. Řada států si z původního návrhu vymohla ústupky.
Tok ruského plynu do Německa potrubím Nord Stream 1 před středečním očekávaným snížením dodávek slábne. Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku poprvé od března přesáhla 190 eur (4673 korun) za megawatthodinu (MWh).
Nedělní manifestace na podporu veřejnoprávních médií byla podle ministra kultury 👨 Oto Klempíře (Motoristé) o penězích, ne o hodnotách či nezávislosti. Plníme, co jsme slíbili voličům, uvedl dnes časně ráno ministr na síti X. Reagoval tak na demonstraci svolanou spolkem Milion chvilek.
Írán a Spojené státy se 🤝 dohodly na cestovní mapě směřující k dosažení konečné dohody do 60 dní. Uvedly to dnes brzy ráno Katar a Pákistán, které zprostředkovávají jednání o trvalém ukončení války s Íránem. Technické diskuse se povedou do konce týdne, uvádí v prohlášení ke konci víkendového prvního kola jednání ve Švýcarsku na základě memoranda o porozumění podepsaného minulý týden.
V České televizi a Českém rozhlase začala dnes po půlnoci čtyřiadvacetihodinová ☝️ výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestují proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost.