Konečně. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela slíbil razantní navýšení pomoci lidem před blížící se topnou sezonou. Zaměřit se chce na ty skutečně zranitelné a slíbil jejich „urychlenou identifikaci“. Zkusili jsme to. Trvalo to pouhé minuty. A státu by to mělo trvat ještě kratší dobu.
Svět potřebuje více ropy a zemního plynu a měl by pokračovat v provozu jaderných elektráren a zároveň masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie. Z konference v norském Stavangeru to evropským energetickým lídrům vzkázal nejbohatší muž planety Elon Musk, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ).
Premiér Petr Fiala (ODS) a německý kancléř Olaf Scholz se dnes na společné schůzce v Praze shodli na nutnosti nalezení celoevropského řešení pro snížení cen elektřiny.
Cena české elektřiny v základním zatížení s dodávkou na následující rok dnes přesáhla 1000 eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh). Na Twitteru to oznámila středoevropská energetická burza Power Exchange Central Europe (PXE) sídlící v Praze. Nad tuto hranici se dnes dostala také velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce.
Německo se chystá na zimu. Daří se mu plnit zásobníky plynu rychleji, než čekalo, uvedl ministr hospodářství Robert Habeck. Navíc závislost na ruské surovině je minimální. Podíl ruského plynu činí necelých deset procent. Před rokem to bylo více než 50 procent.
Nedávnou „medvědí rallye“ vystřídaly poklesy a volatilita. Obavy o ekonomický růst v Evropě a USA, pravděpodobný další růst úrokových sazeb v příštím měsíci a příliv negativních makro dat měly vliv na obchodování v týdnu. Z pohledu indexu S&P 500 se trhy ocitly i kolem 4100 bodů. A jaké události měly největší dopad na akcie?
Rusko nyní spaluje obrovské množství volného zemního plynu, denně odhadem za deset milionů dolarů (asi 247 milionů korun). Ukazuje to analýza expertů, na kterou se odvolává britská stanice BBC. Podle odborníků jde o plyn, který by za jiných okolností směřoval do Německa. Vědci mají obavy, že takové množství škodlivých uhlíkových emisí může urychlit tání ledovců v Arktidě.
Regulované účty za energie se lidem v Británii od října zvýší o 80 procent. Cenový strop na průměrnou domácnost se zvedne z 1971 liber (57 432 korun) ročně na 3549 liber (103 412 korun), uvedl energetický regulační úřad Ofgem. Dodal přitom, že ani na nově stanovené cenové úrovni by se růst nemusel zastavit. Británie přitom už teď bojuje s nejvyšší inflací za 40 let.
Danuše Nerudová o ekonomice přednáší. Petr Pavel jí vůbec nerozumí, baví ho geopolitická témata. Dosud ohlášení kandidáti na prezidenta mají s ekonomickými otázkami různé zkušenosti. S energetickou krizí se ekonomika stává tématem dne. A tím i tématem prezidentských voleb. Přinášíme proto pro lepší orientaci voličů přehled ekonomického uvažování relevantních či oznámených kandidátů na prezidenta.
Recese v eurozóně nenastane. Už nastala. Alespoň to tvrdí bankéři prestižní švýcarské banky UBS. Zatím se jedná o recesi mírnou, protože do Evropy zatím stále přitéká ruský plyn. Pokud by byl plyn na příděl, půjde o mnohem hlubší problém, uvádějí ekonomové.
Tíživá situace ve výrobě hnojiv se v Evropě zhoršuje, již třetí evropská firma oznámila, že omezí výrobu čpavku zásadního pro výrobu hnojiv. Je jí norská společnost Yara International, důvodem jsou rekordní ceny plynu. Informovala o tom agentura Bloomberg, podle níž produkce dusíkatých hnojiv v Evropě klesla po ruské invazi na Ukrajinu více než o čtvrtinu. Klesající zásoby hnojiv se podle expertů mohou odrazit na úrodě a posléze na ceně potravin.
