Platy ve veřejné sféře mají od ledna vzrůst o pět či sedm procent. Rozhodne vláda
Podle podkladů k nařízení by na navrhované zvýšení tarifů bylo podle variant potřeba od 23,5 do 45,1 miliardy korun. Odboráři prosazují pro vybrané profese růst tarifů o 15 procent, pro ostatní o deset procent.
Zaměstnancům veřejného sektoru a státu by mohly od ledna vzrůst platové tarify o pět procent nebo o sedm procent. Úředníkům, lidem v kultuře či administrativním a technickým silám by se pak mohly zvýšit ještě o další čtyři procenta, nebo o šest procent. Polepšili by si tak o devět až 13 procent. Vyplývá to z návrhu nařízení o platových poměrech. Ministerstvo práce připravilo celkem šest variant přidání, bylo by na ně potřeba 23,5 až 45,1 miliardy korun. Rozhodne vláda.
Ministerstva, úřady či samosprávy podporují většinou nejvyšší verzi. Žádají na navýšení ale peníze od státu. Odboráři prosazují pro vybrané profese růst tarifů o 15 procent, pro ostatní o deset procent.
Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky s tarify podle vzdělání a délky praxe. První je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky či nepedagogické síly ve školství. Druhou se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách, třetí se používá pro lékaře a zubaře a čtvrtá pro učitele. Vlastní tabulku má státní služba. Odbory i zaměstnavatelé si stěžují na to, že výdělky jsou nízké a nedaří se odborníky získat a udržet. Kritizují, že část tarifů je pod minimálním či zaručeným platem, do něhož je nutné částky doplácet.
Ministerstvo navrhlo šest variant. Podle první by všem zaměstnancům státu a veřejných služeb vzrostly tarify od ledna o pět procent, podle druhé o sedm procent. Třetí varianta počítá s tím, že by pracovníci z první tabulky a ve státní službě dostali k pěti procentům ještě čtyři – tedy devět procent. Čtvrtá verze jim přidává navíc šest procent, tedy celkem jedenáct procent. V pátém návrhu k sedmiprocentnímu navýšení pro všechny by první tabulce a státní službě připadlo o čtyři procenta víc, tedy 11 procent. V šestém modelu je to k sedmi procentům dalších šest, tedy celkem přidání o 13 procent.
Podle podkladů k nařízení by na navrhované zvýšení tarifů bylo podle variant potřeba od 23,5 do 45,1 miliardy korun. Při odpočítání nutných doplatků do minimálního či zaručeného platu by to bylo 16,2 až 35,4 miliardy korun.
Odboráři požadují přidání v první tabulce o 15 procent a pro ostatní o deset procent, případně by se ale přiklonili i k nejvyšší variantě. Zdůraznili, že je potřeba na přidání zajistit peníze v rozpočtu. Pro nejvyšší variantu by byly většinou i úřady, ministerstva či samosprávy. Také ony chtějí na zvýšení platů od státu peníze. Připomínky ministerstva financí do pátečního odpoledne na vládním webu nebyly.
Na vyšším přidání pracovníkům z nejnižší platové tabulky se dohodla před nedávnem tripartita. Odboráři i zaměstnavatelé usilovali o postupné sloučení nejnižší stupnice s vyšší. Podle nich by ale mělo být rychlejší. Zástupci firem uvedli, že by růst platů měl odpovídat navyšování mezd v soukromém sektoru. Vláda by mohla podle Jurečky rozhodnout po svých prázdninách, které skončí 14. srpna. Loni schválila nakonec jinou variantu, než ministerstvo navrhlo.
Většina firem v Česku do konce letoška neplánuje další zvýšení mezd. Plošný nárůst chystá zhruba desetina podniků, jednotlivcům chce přidat necelá třetina. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti RSM, podle které po několika kolech zvyšování mezd spojených s dobou vysoké inflace pociťují firmy v mzdových nákladech úlevu. 
Firmy letos neplánují růst mezd, plošné přidání chystá jen desetina
Zprávy z firem
Průměrný starobní důchod v Česku dosáhl na konci prvního pololetí 21 063 korun. Od konce loňska vzrostl o 383 korun. Aktuální údaje zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Z jejích dat vyplývá, že částku nad průměrem pobírá víc než polovina lidí se starobní penzí. Podle odhadů ministerstva práce by se v lednu 2026 průměrná starobní penze měla po pravidelné novoroční valorizaci dostat k 21 850 korunám.
Průměrný starobní důchod v Česku překonal částku 21 tisíc korun
Money
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
