Platy ve veřejné sféře mají od ledna vzrůst o pět či sedm procent. Rozhodne vláda
Podle podkladů k nařízení by na navrhované zvýšení tarifů bylo podle variant potřeba od 23,5 do 45,1 miliardy korun. Odboráři prosazují pro vybrané profese růst tarifů o 15 procent, pro ostatní o deset procent.
Zaměstnancům veřejného sektoru a státu by mohly od ledna vzrůst platové tarify o pět procent nebo o sedm procent. Úředníkům, lidem v kultuře či administrativním a technickým silám by se pak mohly zvýšit ještě o další čtyři procenta, nebo o šest procent. Polepšili by si tak o devět až 13 procent. Vyplývá to z návrhu nařízení o platových poměrech. Ministerstvo práce připravilo celkem šest variant přidání, bylo by na ně potřeba 23,5 až 45,1 miliardy korun. Rozhodne vláda.
Ministerstva, úřady či samosprávy podporují většinou nejvyšší verzi. Žádají na navýšení ale peníze od státu. Odboráři prosazují pro vybrané profese růst tarifů o 15 procent, pro ostatní o deset procent.
Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky s tarify podle vzdělání a délky praxe. První je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky či nepedagogické síly ve školství. Druhou se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách, třetí se používá pro lékaře a zubaře a čtvrtá pro učitele. Vlastní tabulku má státní služba. Odbory i zaměstnavatelé si stěžují na to, že výdělky jsou nízké a nedaří se odborníky získat a udržet. Kritizují, že část tarifů je pod minimálním či zaručeným platem, do něhož je nutné částky doplácet.
Ministerstvo navrhlo šest variant. Podle první by všem zaměstnancům státu a veřejných služeb vzrostly tarify od ledna o pět procent, podle druhé o sedm procent. Třetí varianta počítá s tím, že by pracovníci z první tabulky a ve státní službě dostali k pěti procentům ještě čtyři – tedy devět procent. Čtvrtá verze jim přidává navíc šest procent, tedy celkem jedenáct procent. V pátém návrhu k sedmiprocentnímu navýšení pro všechny by první tabulce a státní službě připadlo o čtyři procenta víc, tedy 11 procent. V šestém modelu je to k sedmi procentům dalších šest, tedy celkem přidání o 13 procent.
Podle podkladů k nařízení by na navrhované zvýšení tarifů bylo podle variant potřeba od 23,5 do 45,1 miliardy korun. Při odpočítání nutných doplatků do minimálního či zaručeného platu by to bylo 16,2 až 35,4 miliardy korun.
Odboráři požadují přidání v první tabulce o 15 procent a pro ostatní o deset procent, případně by se ale přiklonili i k nejvyšší variantě. Zdůraznili, že je potřeba na přidání zajistit peníze v rozpočtu. Pro nejvyšší variantu by byly většinou i úřady, ministerstva či samosprávy. Také ony chtějí na zvýšení platů od státu peníze. Připomínky ministerstva financí do pátečního odpoledne na vládním webu nebyly.
Na vyšším přidání pracovníkům z nejnižší platové tabulky se dohodla před nedávnem tripartita. Odboráři i zaměstnavatelé usilovali o postupné sloučení nejnižší stupnice s vyšší. Podle nich by ale mělo být rychlejší. Zástupci firem uvedli, že by růst platů měl odpovídat navyšování mezd v soukromém sektoru. Vláda by mohla podle Jurečky rozhodnout po svých prázdninách, které skončí 14. srpna. Loni schválila nakonec jinou variantu, než ministerstvo navrhlo.
Většina firem v Česku do konce letoška neplánuje další zvýšení mezd. Plošný nárůst chystá zhruba desetina podniků, jednotlivcům chce přidat necelá třetina. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti RSM, podle které po několika kolech zvyšování mezd spojených s dobou vysoké inflace pociťují firmy v mzdových nákladech úlevu. 
Firmy letos neplánují růst mezd, plošné přidání chystá jen desetina
Zprávy z firem
Průměrný starobní důchod v Česku dosáhl na konci prvního pololetí 21 063 korun. Od konce loňska vzrostl o 383 korun. Aktuální údaje zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Z jejích dat vyplývá, že částku nad průměrem pobírá víc než polovina lidí se starobní penzí. Podle odhadů ministerstva práce by se v lednu 2026 průměrná starobní penze měla po pravidelné novoroční valorizaci dostat k 21 850 korunám.
Průměrný starobní důchod v Česku překonal částku 21 tisíc korun
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
