Hypotéky v Česku znovu zdražují. Průměrná sazba nových úvěrů v září vzrostla na 5,1 procenta a proti loňsku je o více než půl procentního bodu výše. Vyšší sazby spolu s rostoucí výší úvěrů zvedly průměrnou měsíční splátku oproti loňským hodnotám o 3900 korun.
Opozice ve Sněmovně vystupňovala útok na vládu Andreje Babiše při jednání o vyslovení nedůvěry kabinetu. STAN, Piráti, TOP 09 i lidovci kritizovali rostoucí zadlužení, neplnění předvolebních slibů, přístup k bezpečnosti i údajný střet zájmů premiéra. Hlasování by kvůli dlouhé debatě mohlo přijít až ve čtvrtek.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla o něco pomaleji, než se dosud zdálo, zásadní problém to ale nepředstavuje. Domácnostem rostou reálné příjmy i spotřeba, stále však odkládají mimořádně velkou část peněz stranou. Pokud by začaly více utrácet, mohly by právě ony dodat ekonomice další výrazný impuls.
Češi mají stále vyšší představu o tom, kolik potřebují mít stranou pro případ nenadálých výdajů. Za minimální finanční rezervu dnes považují 88 tisíc korun, tedy o 20 tisíc více než před půl rokem. Současně roste počet lidí, kteří se obávají zhoršení své finanční situace, úplně bez rezerv je ale méně Čechů než dříve.
Zdvojnásobení státního příspěvku pro mladé je podle šéfa KB Penzijní společnosti Jiřího Šperla krok správným směrem, samo o sobě ale problémy třetího pilíře nevyřeší. Češi začínají spořit pozdě, odkládají málo a značná část peněz stále zůstává v příliš konzervativních fondech. V rozhovoru pro Newstream Šperl vysvětluje, proč by mladí měli do penzijka vstupovat už při nástupu do práce, proč by pomohl systém automatického zapojení s možností vystoupit a jakou roli mohou sehrát zaměstnavatelé.
Bitcoin po silném růstu z posledních týdnů ztrácí dech. Největší kryptoměna klesla pod 83 tisíc dolarů a spolu s dalšími rizikovými aktivy reaguje na geopolitickou nejistotu, dražší ropu a obavy, že americký Fed by mohl už v říjnu znovu zvýšit úrokové sazby.
Příznivější výhled ratingové agentury S&P Global Ratings není jen oceněním dlouhodobé kondice české ekonomiky, ale také důvěrou v současný kabinet, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj agentura počítá s pokračováním obezřetné hospodářské politiky Babišovy vlády, i když do svého scénáře zahrnuje vyšší výdaje, rozpočtové deficity i investiční projekty včetně Dukovan.
Válka na Ukrajině stojí Rusko stále více peněz a vláda hledá další zdroje pro armádu. Ministerstvo financí počítá v příštích třech letech s rozpočtovým deficitem kolem dvou procent HDP a navrhuje zvýšit několik daní, včetně těch z investic, prodeje nemovitostí či úroků z bankovních vkladů. Jen změny u těchto příjmů by se podle ministerstva mohly dotknout zhruba čtyř milionů lidí.
Dluhopisové trhy zažívají další prudký výprodej a investorům přestává stačit ani pětiprocentní výnos. Americké státní bondy se dostaly na nejvyšší úrovně za téměř dvě desetiletí, tlak se přelévá do Evropy, Japonska i Česka a trh stále více sází na další růst sazeb Fedu. Dražší ropa a rostoucí náklady na obsluhu amerického dluhu napětí ještě zvyšují.
Americká vláda musí investorům za pětiletý dluh platit nejvyšší úrok za téměř dvacet let a poslední aukce ukázala, že zájem o její dluhopisy slábne. USA se tak zadlužují za stále dražší peníze, což může držet vysoko nejen výnosy státních bondů, ale nepřímo i sazby hypoték, firemních úvěrů a cenu kapitálu po celém světě, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Delší život a méně předvídatelná kariéra mění způsob, jakým lidé vydělávají, spoří i splácejí. Banky, pojišťovny a další finanční instituce se budou muset přizpůsobit klientům, kteří střídají zaměstnání, mají více zdrojů příjmů nebo část života věnují péči o blízké. Tradiční model založený na stabilní výplatě a jasném odchodu do důchodu totiž stále méně odpovídá realitě.
