Kolik potřebují Češi na horší časy? Za půl roku částka vyskočila o 20 tisíc
Češi mají stále vyšší představu o tom, kolik potřebují mít stranou pro případ nenadálých výdajů. Za minimální finanční rezervu dnes považují 88 tisíc korun, tedy o 20 tisíc více než před půl rokem. Současně roste počet lidí, kteří se obávají zhoršení své finanční situace, úplně bez rezerv je ale méně Čechů než dříve.
Češi dnes považují za nutné mít finanční rezervu na nenadálé situace aspoň 88 tisíc. Ještě před půlrokem by jim postačovalo o 20 tisíc méně. Více než desetina lidí nemá vůbec žádnou finanční rezervu. Ale 61 procent lidí vychází se svým současným příjmem snadno, sedm procent z nich dokonce velmi snadno.
Skoro dvě třetiny (60 procent) lidí se podle průzkumu, který pro BNP Paribas Cardif Pojišťovnu v rámci BNP Paribas Cardif Indexu jistoty dvakrát za rok zpracovává výzkumná agentura Ipsos, obávají, že by mohlo dojít ke zhoršení jejich finanční situace. Tedy že by se mohla zvýšit napjatost jejich domácího rozpočtu, že bude nutné vzít si další půjčku, že je ohrožuje růst cen a také že si nejsou jisti, zda bude jejich finanční zabezpečení v důchodu dostatečné. Ještě před půlrokem takové obavy postihovaly něco přes polovinu lidí (55 procent).
Příznivější výhled od S&P sice přinesl vládě Andreje Babiše důvod k radosti, jiné ratingové agentury ale upozorňují na uvolňování fiskální politiky a rychlejší růst českého dluhu. Ani relativně dobrá výchozí pozice veřejných financí není důvodem k bezstarostnosti, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Ekonomický diář Pavla Párala: Pochvaly ani kritiky ratingových agentur na nebezpečném zadlužování nic nemění
Názory
Zároveň se ale zvýšil podíl těch, kteří mají případná rizika vyžadující dodatečné platby plně či částečně pokryta. Tento podíl vzrostl z 73 na 77 procent. „Z podindexu v oblasti financí, který je součástí našeho indexu jistoty, vidíme jednu překvapivou věc. Přestože obavy lidí o vývoj jejich finanční situace vzrostly, zároveň nám šel podindex nahoru. Je to pravděpodobně tím, že mají lidé větší úspory anebo si spoří v průměru větší částky,“ říká obchodní ředitel BNP Paribas Cardif Pojišťovny Martin Steiner. „Hlavně je ale velmi pozitivní to, že za poslední tři roky klesl podíl lidí, kteří nemají vůbec žádné rezervy na nenadálé situace, z 15 na 11 procent,“ podtrhuje.
O něco větší podíl respondentů (61 procent oproti 59 procentům před půl rokem) také uvedl, že vychází se svým současným příjmem snadno. Z toho sedm procent velmi snadno. Naopak 34 procent lidí se svým příjmem vychází obtížně a dalších pět procent dokonce velmi obtížně. Z porovnání s minulými průzkumy je ale vidět, že jejich podíl jde mírně dolů. Na podzim 2023, kdy Ipsos a BNP Paribas Cardif Pojišťovna s průzkumy začaly, bylo takových lidí 45 procent.
Rezervu je potřeba mít vyšší
Nahoru jde od roku 2023 setrvale také částka, kterou považují lidé za nutnou minimální rezervu, aby mohli pokrýt různé události, jako porucha auta, rozbití domácího spotřebiče či výpadek příjmu kvůli nemoci či hospitalizaci. Zatímco na podzim 2023 považovali za minimum 35 tisíc, před půlrokem to bylo 68 tisíc korun a dnes 88 tisíc. Lidé nicméně většinou odkládají každý měsíc stranou stejně jako před šesti měsíci. Nejčastěji mezi dvěma a pěti tisíci korun. Oproti předchozímu měření ale přibylo těch, kteří si měsíčně odkládají deset tisíc korun a více (13 procent) a mezi sedmi a deseti tisíci korun (8 procent). Z průzkumu vyplývá, že s tímto druhým jmenovaným rozpětím častěji pracují muži (26 procent) než ženy (16 procent) a bez rozdílu pohlaví pak lidé s vysokoškolským vzděláním (33 procent). Rozdíl je také mezi absolventy učilišť (mezi nimi spoří sedm až deset tisíc 13 procent) a lidmi se základním vzděláním (sedm procent). Dalších 20 procent lidí měsíčně šetří do tisícovky, 12 procent mezi jedním a dvěma tisíci a osm procent si dává na spoření či do rezerv mezi pěti až sedmi tisíci.
Průzkum se také zaměřil na to, jak lidé řeší, když nastane nečekaná událost typu rozbití auta, domácího spotřebiče, ztráta zaměstnání, výpadek příjmu při nemoci a podobně. Ukázalo se, že pojištění využívají lidé z největší části v případě dopravní nehody (63 procent) a diagnózy závažné nemoci (30 procent). Ostatní případy, jako třeba výpadek příjmu při ztrátě zaměstnání, poškození mobilních zařízení či náklady na veterinární péči pro svého domácího mazlíčka, řeší především z finanční rezervy.
Obavy ze zhoršení finanční situace jsou na druhém místě
Index jistoty, který BNP Paribas Cardif Pojišťovna dvakrát za rok vydává od října 2023, měří míru obav lidí z toho, že v jejich životě vzniknou určitá rizika a míru toho, jak budou schopni je zvládnout. Respondenti jsou přitom dotazováni na čtyři oblasti života – domov a rodinu, práci a životní styl, finance a aktiva a zdraví, a za každou oblast byl sestavován samostatný index. Metodika je taková, že nula bodů znamená, že lidé se vůbec necítí připraveni zvládnout potenciální rizika, zatímco 100 bodů znamená jejich stoprocentní jistotu, že případné riziko zvládnou. „Stovka znamená, že se cítíme maximálně bezpečně, že se nám nemůže nic stát, že jsme perfektně zajištění. A nula že se cítíme jako krátce před nějakou katastrofou a nejsme na to vůbec připraveni,“ vysvětluje specialista pro finanční trh společnosti Ipsos Michal Straka.
Zvýšení některých daní se podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nebude možné vyhnout. Týkat by se to mohlo například daně spotřební, rafinérské a další. Nyní ministryně připravuje další varianty, řekla v České televizi. Připravují se podle ní možné varianty, zmínila například zdanění investičních bytů či některých návykových a škodlivých látek. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní zásadní úsporu nepřineslo.
A je to tady. Vyhnout se zvýšení některých daní nebude možné, tvrdí Schillerová
Politika
Pátá vlna indexu jistoty skončila výsledkem 45 bodů. Oproti prvnímu měření na podzim roku 2023 to znamená zlepšení o dva body. „Jsme někde ani ne uprostřed. Ale míra jistoty drobně roste,“ podotýká Straka. Nejmenší problém se zvládnutím rizik vidí lidé v oblasti domova a rodiny, kde dílčí index dosáhl 49 bodů. Největší obavy mají z toho, že se jim zhorší zdraví. „Zdravotní“ podindex tak dosáhl 42 bodů.
Na druhém místě nejčastějších obav je zhoršení v oblasti financí a aktiv. Oproti minulé vlně (předchozí letošní průzkum a index) obavy Čechů vzrostly z 55 na 60 procent. I tak se ale dílčí index této oblasti zvýšil o dva body na 44 bodů. K růstu přispívá hlavně lepší pokrytí potenciálních nákladů. Alespoň částečně je má pokryté 77 procent lidí oproti 73 procentům v minulém zjišťování. „Je to díky tomu, že se od energetické krize a éry dvojciferné inflace postupně zlepšuje příjmová stránka lidí, ceny energií se usadily a inflace se vrátila do normálu a lidé tvoří větší rezervy. A ty jsou pro pocit bezpečí a zajištění klíčové,“ říká Straka.
Tento růst výrazně táhnou mladí lidé ve věku 18 až 24 let, u nichž se index zvýšil z 39 na 45 bodů. Celkově v této oblasti rostou hlavně obavy z podvodu v reálném nebo online prostředí. Během posledního půlroku (tedy oproti poslednímu indexu) se podíl lidí s těmito obavami zvýšil z 34 na 40 procent. Více z nás se obává také odcizení peněz z účtu (nárůst ze 46 na 52 procent) a poškození majetku přírodní katastrofou (nárůst z 36 na 40 procent).
Cílem výzkumů BNP Paribas Cardif Indexu jistoty je komplexní zmapování chování české populace s ohledem na rizika, která je v reálném životě mohou potkat. Index zohledňuje míru obav o zhoršení stavu života v jednotlivých oblastech života, tedy v oblastech domova, rodiny, práce, financí, aktiv, zdraví a životního stylu v souvislosti s pravděpodobností vzniku rizika a pokrytím potenciálních rizik v různých oblastech.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
