Ruská válečná mašinérie žere moc peněz. Putin chce Rusům zvýšit daně
Válka na Ukrajině stojí Rusko stále více peněz a vláda hledá další zdroje pro armádu. Ministerstvo financí počítá v příštích třech letech s rozpočtovým deficitem kolem dvou procent HDP a navrhuje zvýšit několik daní, včetně těch z investic, prodeje nemovitostí či úroků z bankovních vkladů. Jen změny u těchto příjmů by se podle ministerstva mohly dotknout zhruba čtyř milionů lidí.
Rusko se připravuje na další roky vysokých výdajů spojených s válkou na Ukrajině. Ministerstvo financí počítá na příští tři roky s rozpočtovým deficitem ve výši dvou procent hrubého domácího produktu a navrhuje zvýšení několika daní. Obranu a bezpečnost přitom označuje za „strategickou prioritu“ nového rozpočtu, vyplývá z materiálů ministerstva, o nichž informovala agentura Reuters.
Návrh už ministerstvo předložilo vládě, která jej má posoudit a následně odeslat parlamentu. Peníze mají dál proudit především do armády a zbrojního průmyslu. „Plánované finanční zdroje umožní vybavovat ozbrojené síly potřebnými zbraněmi a vojenským vybavením, modernizovat zbrojní podniky a vyplácet peníze vojenskému personálu,“ uvedlo ministerstvo.
Americká CIA podle deníku El Mundo varovala několik evropských vlád před možností nových ruských dronových útoků, tentokrát zaměřených na země ve Středomoří. Mezi potenciálně ohroženými státy mají být Francie, Španělsko a Itálie, přičemž útoky by podle informací listu mohly přijít z moře pomocí dronů ukrytých v lodních kontejnerech. Varování přichází v době, kdy evropské vlády stále hlasitěji upozorňují na hybridní hrozby a posilují ochranu kritické infrastruktury.
CIA varuje Evropu. Rusko zřejmě chystá dronové útoky na Španělsko, Francii a Itálii
Politika
Více mají platit firmy i investoři
Další peníze chce vláda získat mimo jiné vyšším zdaněním toho, co ministerstvo označuje za nadměrné zisky v odvětví kovů a hnojiv, která těží z vysokých světových cen. Zvýšit se mají také daně spojené s přeshraničním elektronickým obchodem.
Změny se ale mohou dotknout i běžných příjmů z majetku a investic. Ministerstvo navrhuje vyšší zdanění takzvaných pasivních příjmů fyzických osob, tedy například výnosů z cenných papírů, prodeje nemovitostí nebo úroků z bankovních vkladů. Podle jeho odhadu by tato změna zasáhla přibližně čtyři miliony lidí.
Výrok Roberta Fica o tom, že nechce zatáhnout Slovensko do války „kvůli nějakému článku pět“, vyvolal ostré reakce. Slovenský tisk v něm vidí zpochybnění závazků vůči NATO a do sporu se zapojil i český prezident Petr Pavel. Fico mezitím tvrdí, že Západ hledá záminky ke konfliktu s Ruskem.
Fico nechce do války „kvůli nějakému článku pět“. Slovenský tisk se do něj pustil
Politika
Ekonomika po válečném růstu zpomaluje
Náklady na více než čtyři roky trvající válku na Ukrajině pro Rusko rostou. Vláda už kvůli financování válečných výdajů zvyšovala daně a více si půjčovala. Ruská ekonomika přitom po období, kdy její růst podporovaly masivní vojenské výdaje, vykazuje stále více známek zpomalování. Negativně na hospodářskou aktivitu působí mimo jiné vysoké úrokové sazby.
Rusko zároveň od začátku invaze čelí rozsáhlým západním hospodářským sankcím. Ekonomika se vůči nim dosud ukázala jako poměrně odolná, mimo jiné právě díky vysokým vládním výdajům na armádu a zbrojní výrobu. Pokračování tohoto modelu ale vyžaduje další veřejné peníze.
Do ekonomických problémů se podle dodaného textu promítají také ukrajinské útoky na ruské rafinerie. Ty způsobily nedostatek pohonných hmot a přispěly k růstu jejich cen. Moskva tak současně řeší zpomalující hospodářství, drahé financování i rostoucí účet za pokračující válku, zatímco obranné a bezpečnostní výdaje zůstávají jednou z hlavních priorit státního rozpočtu.
