Opozice se snaží oživit příběh, s nímž neuspěla už loni, řekl při sněmovních interpelacích premiér Petr Fiala (ODS) k Podnikatelské družstevní záložně, v níž měl v minulosti vklad, a tedy i podíl. Na záložnu se ministerského předsedy ptal poslanec hnutí ANO Hubert Lang i s ohledem na to, že Česká národní banka odebrala kampeličce v polovině ledna licenci a navrhla její likvidaci.
ODS (a tím i koalice Spolu) má poslední možnost do konce roku se zbavit Fialy jako svého lídra do příštích voleb. Pokud to neudělá, je téměř nevyhnutelně odsouzená k těžké prohře v říjnových sněmovních volbách.
Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo hnutí ANO se 33,5 procenta hlasů, ODS by dostala 12 procent a STAN by získal 11 procent. Klesla podpora Pirátů a SPD, do Sněmovny by se spolu s nimi dostali také Motoristé a KSČM, uvádí model agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do Sněmovny zůstali lidovci a TOP 09, jejich předsedové ale na konci října podepsali s ODS memorandum o společné kandidatuře v koalici Spolu. Vzrostl zájem lidí jít k volbám.
Volby do Sněmovny by v září vyhrálo se ziskem 33 procent hlasů opoziční hnutí ANO. Druhá ODS by získala 11,5 procenta a třetí hnutí STAN 11 procent, vyplývá z volebního modelu agentury Median. Do Sněmovny by se podle něj dostali ještě Piráti a SPD.
Končící vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) uvedl, že jeho odvolání z ministerstva pro místní rozvoj (MMR) nastalo ve chvíli, kdy se digitalizované stavební řízení posouvalo kupředu. Ve videu na síti X se Bartoš omluvil za to, že před spuštěním nového systému jasněji neinformoval, že ho budou provázet „porodní bolesti“. Uvedl, že při spuštění také podcenil, co se stane, když se „ohrozí peníze velkých kluků z ODS“.
Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a lidovců) začalo cestu ke složení vlády s dosud opozičním hnutím ANO Andreje Babiše, řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš, o jehož odvolání z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj požádá prezidenta premiér Petr Fiala (ODS).
Piráti po výrazném neúspěchu v krajských volbách mohou s novým vedením odejít z vlády, aby se pokusili o restart. Uvedli to oslovení politologové. Pnutí může podle nich nastat po úspěchu jihočeského hejtmana Martina Kuby i uvnitř ODS, zemětřesení ve straně ale před sněmovními volbami nečekají. Upozornili na to, že jako životaschopný projekt se ukázalo uskupení Stačilo!, naopak s výsledkem voleb nemůže být spokojené hnutí Přísaha.
Hnutí ANO vyhrálo volby v deseti krajích, stejně jako před čtyřmi lety. Po jednom vítězství zaznamenaly ODS, která uspěla v Jihočeském kraji, koalice Spolu s vítězstvím v Jihomoravském kraji a Starostové pro Liberecký kraj.
Volby do krajských zastupitelstev dlouhodobě patří k těm nejméně sledovaným politickým kláním u nás. A nepomůže tomu ani skutečnost, že se zároveň volí třetina senátorů. Jak ale naznačily volby do Evropského parlamentu, doba se mění a s ní také voliči a jejich poselství, která svými hlasy politikům vzkazují. Co má tedy smysl sledovat během nadcházejících voleb, zejména v kontextu parlamentních voleb v příštím roce? Zde jsou nejdůležitější otázky.
Sněmovní volby by na počátku září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,1 procenta hlasů. Druhá ODS by dostala 11,3 procenta. Pětiprocentní hranici by překročili i Motoristé sobě, poprvé od začátku jejich měření, vyplývá z aktuálního volebního modelu agentury NMS Market Research. Do Sněmovny by se podle něj dostali také Starostové, Piráti, SPD a Přísaha. K urnám by v září přišlo 56,3 procenta oprávněných voličů.
Volby by v srpnu s převahou vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,5 procenta hlasů. Následovala by ODS s 13 procenty a SPD s 11 procenty. Do Sněmovny by se dostalo pět stran, vládní TOP 09 by zůstala mimo. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median.
