Výsledek letošních voleb může trhy uklidnit. Trhy se přísně vzato bály hlavně toho, že by v ČR hrozilo uspořádání referenda o odchodu z EU a NATO. S volebním výsledkem hnutí Stačilo! Se však tato varianta stala irelevantní a na stole zůstaly věci, které pro trhy nejsou v krátkém časovém horizontu nebezpečné.
Před volbami roste politikům tlak, vzniká spousta sporů. Do svobodných voleb vstupuje i moc soudní, a dokonce i státní úřady. Má to tak být? Dva příklady z poslední doby.
Češi si přejí jednobarevný kabinet hnutí ANO. Podle průzkumu agentury Median je pro takové řešení 41 procent lidí. Vládu ANO s SPD chce 37 procent, Spolu, STAN a Piráty jen 31 procent.
V případě, že by opoziční hnutí ANO po říjnových sněmovních volbách vládlo, vrátilo by ze Sněmovny nynější návrh státního rozpočtu na příští rok kabinetu k přepracování. Na počátku roku 2026 by stát hospodařil v rozpočtovém provizoriu.V televizní Partii na CNN Prima News to uvedla někdejší ministryně financí Alena Schillerová.
Premiér Fiala představil spolu s koaličními partnery Spolu, Lidovci a TOP 09, volební program. Měsíc před volbami. V čem se skrývá tajemný šém, kterým si má vláda udržet moc? Z tiskového mítinku, který se konal v nóbl pražské kavárně Louvre na Národní třídě, to šlo těžko vyčíst. Prostě bude svoboda a prosperita.
Úterý 29. července je důležité datum. Politické strany se musejí do této doby přihlásit k parlamentním volbám. Proto narychlo vznikají různé koalice, malí hledají většího, aby do Sněmovny protlačili aspoň někoho. Stabilní vláda však podle politologa Lukáše Jelínka ani po říjnových volbách nevznikne. „Babiš nejvíc sní o spolupráci s Motoristy, kdyby se do Sněmovny dostali. Ale ta pravděpodobnost je velmi malá,“ tvrdí Jelínek.
Je to takový hezký termín k zamyšlení, sto dní do voleb. Což je právě teď. Tak si to v rychlosti prosvištěme, protože za pár dní jsou prázdniny, kdy na politiku nikdo nemá náladu, ani politici. Ti obvykle odjíždějí na měsíční dovolenou.
Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) odolala ve středu ve sněmovně i čtvrtému opozičnímu pokusu o vyslovení nedůvěry. Tentokrát byla podnětem bitcoinová aféra. Výsledek se očekával. Svržení kabinetu podpořili jen přítomní poslanci opozičních hnutí ANO a SPD a tentokrát i Pirátů, kteří opustili vládní tábor loni na podzim. Vláda ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory. Debata zabrala dva jednací dny. Vyplnila celkově více než 24 hodin.
Jihomoravské krajské předsednictvo ANO v neděli vyzvalo své brněnské zastupitele, aby na magistrátu vypověděli koaliční smlouvu do příštího zasedání zastupitelstva, tedy nejpozději do 9. září, řekla novinářům krajská předsedkyně Alena Schillerová.
Firma Fractal, jejímž vlastníkem je soudní znalec z bitcoinové kauzy a zároveň poradce na ministerstvu financí Jiří Berger, v březnu zprostředkovala pro vedení Brna za statisíce korun letenky na výstavu Expo v japonské Ósace. Napsal to Deník N. Brněnská primátorka Markéta Vaňková, její náměstek Robert Kerndl (oba ODS) a radní z ANO a SOCDEM poletí do Japonska na 14 dnů ve druhé polovině června. Politici tvrdí, že poradce neznají a výběrové řízení na zprostředkovatelskou firmu bylo transparentní. Spojení s bitcoinovou kauzou Vaňková po jednání brněnského zastupitelstva označila za absurdní.
Advokát Kárim Titz, který zastupuje odsouzeného obchodníka s drogami Tomáše Jiřikovského, koupil v dubnu podle serveru Neovlivni.cz pozemek u Brna za 11,6 milionu korun. Bylo to tedy podle serveru necelý měsíc poté, kdy Jiřikovský otevřel státem blokované počítače. Nákup podle Titze s bitcoinovým případem peníze nesouvisí.
Koalice ANO, SPD a Motoristů chce zpřísnit vymáhání 💰💰💰výživného. Koalice, jejíž vláda do Strakovy akademie nastoupí v pondělí, proto podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) připraví novelu předpisu, který byl přijat letos v létě. Podle Vildumetzové se ukazuje, že ochrana před neplatiči není dostatečná.
Evropské a americké bezpečnostní🤝🏻🤝🏻🤝🏻záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou členství země v NATO. Podle agentury Reuters to v neděli v chatu s novináři na WhatsAppu připustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné.
